Zeny, které kourí pred ukoncením veku 30, by mohly vyhnout predcasné smrti

Kourení zvysuje riziko úmrtí cloveka brzy. Nyní nová studie ve Velké Británii o 1 milionu zen zjistí, ze ti, kterí prestali kourit do veku 30 let, mohou témer úplne eliminovat zvýsené riziko úmrtí v porovnání s nekuráky, zatímco ti, kterí opustili vek 40 let, mohou snízit o 90%.
Dokument o nejrozsáhlejsí studii týkající se kourení zen ve Velké Británii, napsaný výzkumnými pracovníky na Oxfordské univerzite ve spolupráci s Million Women Study Collaborators, je zverejnen dne 27. ríjna Lancet.

Rizika kourení a prospech z ukoncení lécby je vetsí nez dríve

Nejdulezitejsím výsledkem této nové studie je, ze rizika spojená s kourením jsou vetsí nez predchozí výzkumy a ukoncení kourení má vetsí vliv na snízení techto rizik, nez se dríve predpokládalo.
Výzkumníci zjistili, ze fajcicky ve Spojeném království zemrou v prumeru zhruba o deset let dríve, nez nikdy nekourí. Ale vzdát se zvyku ve veku 40 let a nejlépe predtím, mohou snízit riziko ztráty tech deseti let o více nez 90%.
Jejich analýza ukazuje, ze vetsina rozdílu mezi kuráky a nekuráky, pokud jde o prícinu úmrtí, souvisí s kourením.

Zeny, které se prestaly kourit do veku 30 let, témer zcela eliminují zvýsené riziko predcasné smrti.Ukazuje se, ze dve tretiny kuráku ve studii, kterí zemreli ve svých 50., 60. a 70. letech, to udelali v dusledku onemocnení souvisejících s kourením, jako je rakovina plic, chronická onemocnení plic, onemocnení srdce a mrtvice.
Zeny, které opustily vek 30 let, se vsak vyhnuly 97% zvýseného rizika predcasné smrti související s kourením.

Sire Richard Doll Centenary

Uvolnení studie se shoduje se sté výrocí narození sira Richarda Dolla, proslulého epidemiologa a casného prukopníka výzkumu, který spojuje kourení s rakovinou plic. Zemrel v roce 2005 ve veku 92 let a byl profesorem lékaru na Oxfordské univerzite v letech 1969 az 1979.

Mnoho z výzkumníku, kterí se podíleli na této nejnovejsí studii, pracovalo s Doll a pokracovala v budování metod, které vyvinul pri pouzití rozsáhlých epidemiologických studií a randomizovaných studií v lékarském výzkumu.

Odhalení 21. století

Profesor Sir Richard Peto z Oxfordské univerzity je jedním z vedoucích autoru studie. Pracoval s Doll 30 let a v tiskovém prohlásení uvádí, ze práce Doll pomohla milionum lidí na celém svete uniknout predcasné smrti.
Peto také vysvetluje, proc jsme museli az dosud cekat, abychom objevili tyto nejnovejsí odhalení:
"Jak ve Spojeném království, tak v USA, zeny narozené kolem roku 1940 byly první generací, ve které mnoho cigaret kourilo v celém dospelém zivote."
"Teprve v 21. století bychom tedy mohli prímo pozorovat plné úcinky dlouhodobého kourení a dlouhodobého zastavení predcasné úmrtnosti zen," dodává, ale také poukazuje na to, ze pro muze i zeny "kterí prestanou pred dosazením stredního veku, budou v prumeru získat o dalsích deset let zivota".

Studie o milionech zen

Studie Million Women prijala 1,3 milionu zen ve Velké Británii ve veku 50 az 65 let v letech 1996 az 2001. Pri vstupu do prospektivní studie dokoncili podrobný prehled o jejich stavu kourení, zivotním stylu, zdravotním stavu a sociálních faktorech a poté znovu o tri roky pozdeji.
Pri zápisu do studie bylo 20% úcastníku stávajících kuráku, 28% bývalých kuráku a 52% nikdy nefajcilo.
Poté v prumeru 12 let po zápisu vedci pouzili záznamy NHS, aby zjistili, který z úcastníku zemrel, a prícinu úmrtí.
Kdyz analyzovali výsledky, nasli zeny, které po 3 letech po registraci stále kourily, byly témer trikrát casteji úmrtí v prubehu následujících 9 let nez nekuráci.
Výsledky také ukázaly, ze riziko úmrtí stoupalo prudce s poctem kourení cigaret a dokonce i "lehkých" kuráku (kterí meli mezi 1 a 9 cigaretami denne) mel dvojnásobné riziko úmrtí v následujících 9 letech jako nekuráci.
Financní prostredky pro studii o milionech zen pocházejí z Cancer Research UK, Rady pro lékarské výzkumy a z Executive Health and Safety Executive.
Napsal Catharine Paddock PhD