USA vynakládá mnohem více na zdraví nez jiné bohaté národy - stojí za to peníze?

Nová studie od fondu Commonwealthu odhaluje, ze ackoli výdaje na zdravotní péci jsou ve Spojených státech vyssí nez ve 12 dalsích rozvinutých zemích, poskytovaná péce není "výrazne lepsí".
Podle studie Spojené státy v roce 2009 vynalozily témer 8 000 dolaru na osobu na zdravotní péci ve srovnání s Japonskem a Novým Zélandem, které strávily priblizne 2,666 dolaru a Norsko a Svýcarsko 5,333 dolaru.
Prestoze míra prezití kolorektálního karcinomu a rakoviny prsu v USA je lepsí, má tato zeme nejvyssí míru potenciálne zabránených úmrtí na astma a amputace v dusledku cukrovky. Navíc sazby pro úmrtí v nemocnici z mozkové mrtvice a infarktu nejsou lepsí nez prumer.
Autor studie David Squires, vedoucí výzkumný pracovník fondu Commonwealth Fund, ríká, ze vetsí vyuzívání technologií a vyssí ceny se jeví jako hlavní faktory, které vedou k vysokým mírám výdaju ve Spojených státech, nez k vetsímu vyuzití lékarských a nemocnicních sluzeb.
Výzkumníci zjistili, ze v roce 2009 cinily výdaje na zdravotní péci v USA více nez 17% hrubého domácího produktu (HDP) oproti 12% nebo méne v jiných studovaných zemích. Japonsko strávilo nejnizsí s méne nez 9% HDP.
Výsledky studie naznacují, ze prícinou zvýsených výdaju nebylo ani vetsí dodávka, ani vyssí vyuzití sluzeb zdravotní péce. Ve Spojených státech v roce 2009 bylo 2,4 lékaru na 100 000 obyvatel, méne nez ve vsech studijních zemích s výjimkou Japonska.
Krome toho mely USA nejnizsí pocet lékarských konzultací (3,9 na jednoho obyvatele) kterékoli ze studovaných zemí krome Svédska. USA mely také málo nemocnicních výboju na 1 000 obyvatel, nekolik nemocnicních luzek a také kratsí délku pobytu pro akutní péci.
Hospitalizace v USA vsak byla podstatne drazsí (18 000 dolaru za vypoustení), z toho 13 000 dolaru v Kanade a 10 000 dolaru v Nemecku, Francii, Svédsku, Austrálii a na Novém Zélandu.
Squires vysvetlil:

"Je to obycejný predpoklad, ze Americané získají více sluzeb v oblasti zdravotní péce nez lidé v jiných zemích, ale ve skutecnosti nejsme casto navstevovat lékare nebo nemocnici.
Vyssí ceny, které platí za zdravotní péci, a mozná i nase vetsí vyuzívání drahých technologií, jsou pravdepodobnejsími vysvetleními pro vysoké výdaje na zdravotní péci v USA. Bohuzel se nám zdá, ze tato vyssí míra výdaju nezlepsí kvalitu. "

V USA byly ceny z 30 nejcasteji pouzívaných léku na predpis priblizne o 33% vyssí nez v Nemecku a Kanade a o více nez 50% vyssí nez ve Velké Británii, Francii, Nizozemsku, Austrálii a na Novém Zélandu.
Navíc výzkumníci zjistili, ze lékari v USA obdrzeli nejvyssí poplatky za náhrady kyclí a návstevy primární péce a ze náklady na magnetické snímání (MRI) a pocítacové tomografie (CT) byly také drazsí.
Výzkumníci také zjistili, ze zdravotní péce v USA zahrnuje znacné vyuzívání drahé technologie nez v mnoha dalsích studovaných zemích. Prestoze byly ve Spojených státech provedeny dalsí MRI a CT vysetrení, Japonsko melo nejvíce MRI a CT skeneru, ackoli nebyly k dispozici údaje o poctu vysetrení provádených tam.
Prestoze náhrazky kycle nebyly ve Spojených státech tak rozsíreny, nez ve vetsine ostatních studijních zemí, prevalence náhrazek kolena byla vyssí, s výjimkou Nemecka.
Vysoká míra obezity v USA a související náklady na zdravotní péci mohou cástecne vysvetlit vysokým výdajum národu. Spojené státy mají vsak velmi mladou populaci a málo kuráku ve srovnání s ostatními studovanými zememi a tyto faktory by podle výzkumníku mohly vyrovnat vyssí výdaje spojené s obezitou.
Míra prezití u karcinomu prsu byla navíc nejvyssí v USA, stejne jako míra prezití spolu s Norskem v prípade kolorektálního karcinomu. USA vsak mely horsí nez prumerné míry prezití u rakoviny delozního cípku, coz je výrazne nizsí nez u Norska.

Prestoze míra úmrtí v nemocnici po mrtvici a srdecním záchvatu byla v USA prumerná, národ spolu s Nemeckem mel vysokou míru úmrtí souvisejících s astmatem mezi jednotlivci ve veku 5 az 39 let a extrémne vysokou mírou amputací vyplývající z diabetu.
Podle výzkumníku, vsechny státy, krome Spojených státu, poskytují univerzální zdravotní péci a vsichni bojují se zvysujícími se výdaji na zdravotnictví. USA by vsak v roce 2009 usetrily 750 miliard dolaru, pokud by strávily stejný podíl HDP na zdravotní péci jako Nizozemsko.
Ze studijních zemí je Japonsko nejnizsí zemí výdaju (2878 dolaru na osobu v roce 2008) a prestoze má systém zdravotní péce s USA urcité funkce, provozuje systém poplatku za sluzby a poskytuje neomezený prístup specialistum a nemocnicím stejne jako velké mnozství CT a MRI skeneru.
Navíc Japonsko stanovuje ceny zdravotní péce, aby udrzelo celkové výdaje na zdravotní péci v rámci rozpoctu pridelené vládou, spíse nez omezení nákladu tím, ze by omezilo prístup.
Podle studie jednotliví plátci ve Spojených státech vyjednávají ceny s poskytovateli zdravotní péce. Tento systém vede ke slozitosti i ruzným cenám za stejné sluzby a zbozí.
Predseda fondu Commonwealthu Karen Davis vysvetlil:

"Zákon o cenove výhodné péci nám dává moznost vybudovat systém zdravotní péce, který poskytuje vsem Americanum cenove dostupnou a vysoce kvalitní péci. Aby Spojené státy dosáhly tohoto cíle, musí pouzívat vsechny nástroje stanovené zákonem - vcetne nových metod organizování, poskytování a placení za zdravotní péci, která pomuze zpomalit rust nákladu na zdravotní péci pri soucasném zlepsení kvality. "

Napsal Grace Rattue