cs.3b-international.com
Proc muzi najdou multitasking nárocnejsí
Existuje vseobecné presvedcení, ze zeny jsou lepsí nez muzi pri multitaskingu. Ackoli nekteré studie podporily toto tvrzení, jiní vedci poukázali na nedostatecné dukazy pro toto zobecnení. Nový výzkum podporuje první, coz naznacuje, ze muze být pro muzský mozek mnohem obtíznejsí precházet mezi úkoly, nebot vyuzívá více zdroju k tomu.
U muzu muze být obtíznejsí prepínat mezi úkoly, navrhuje nová studie.
Obvykle pouzíváme výraz "multitasking", abychom oznacili schopnost naseho mozku provádet nekolik úkolu najednou.
Nicméne z psychologického hlediska muze být "prepínání úkolu" presnejsí. Závery v neurovede a psychologii naznacují, ze behem toho, co se bezne oznacuje jako "multitasking", mozog ve skutecnosti vykonává úkol, zastavuje a prepíná na dalsí, vse ve velmi krátkém case.
Existuje vseobecné presvedcení, ze zeny jsou lepsí pri prechodu na úkol nez muzi, ale nekterí vedci tvrdí, ze to zustává populární generalizací bez vedeckých dukazu, které by ji podporovaly. Napríklad jeden rozsáhlý prehled vedecké literatury "nemohl najít jednu vedeckou zprávu, která by podporila tento názor".
Nicméne, jiné studie naznacují, ze zeny mají lepsí výkon alespon v nekterých multi-tasking paradigmu. Jedna taková studie zjistila, ze zeny prevládají v pocítacových testu, testy pro prepínání úkolu, stejne jako v testu multitaskingu "papíru a ceruzky". Muzi byli také výrazne pomalejsí pri prepínání mezi úkoly.
Nový výzkum se zameruje na to, kolik energií muzské mozky utrácejí pri provádení testu pro prepínání úkolu, stejne jako na to, jaké oblasti mozku jsou pri aktivování aktivovány.
Studium zmen úkolu u muzu a zen
Nová studie provedená výzkumnými pracovníky z Vysoké skoly ekonomické (HSE) v Moskve, Rusko, se zabývá rozdíly mezi pohlavími pri plnení úkolu zamerených na zmenu pozornosti.
Výzkum vedl Svetlana Kuptsová a Maria Ivanova z Neurolinguistické laboratore HSE.
Výzkumníci zkoumali 140 muzu a zen ve veku 20-65 let, z toho 69 muzu.
Úcastníci byli pozádáni, aby provedli test na prepínání úkolu uvnitr stroje s funkcním zobrazením pomocí magnetické rezonance (fMRI) a kontrastní zobrazování závislé na hladine krevního kyslíku (BOLD) bylo pouzito k pozorování aktivity v mozku.
Úcastníci byli pozádáni, aby prevzali pozornost mezi dvema cíli v pseudonáhodném poradí. Bylo pozadováno, aby klasifikovali císla podle tvaru, konkrétne kulatého nebo ctvercového, a klasifikovali je podle císla, tj. Jednoho nebo dvou.
Výzkumníci vypocítali objemy sedé a bílé hmoty v celém mozku a ve vybraných oblastech.
Krome toho provedli neuropsychologické testy, jako je test D-KEFS Trail Making Test, ke zmerení schopnosti úcastníku prepínat pozornost a testu Wechsler Memory Scale Test na merení jejich sluchové a vizuální pameti.
Muzi vyuzívají více zdroju mozku k prepínání mezi úkoly
Bez ohledu na pohlaví nebo vek, prepínání úkolu zpravidla aktivuje dorzolaterální prefrontální oblasti mozku, dolní parietální laloky a dolní okcipitální gyrus.
Studie ukázala, ze ve srovnání se zenami mladí muzi ve veku 20-30 let meli vetsí bilaterální aktivitu v prefrontálních oblastech a vyssí aktivitu v pravém parietálním laloku a na ostrove. Muzi navíc vykazovali bilaterální aktivaci doplnkového motorového prostoru, který nebyl pozorován u zen.
Zdálo se, ze vek ovlivnuje výsledky. Pozorovaná aktivace mozku byla lokalizována u mladsích dospelých, ale stala se s vekem více difuzována. Zádná korelace mezi signály BOLD a vekem nebyla zjistena ve veku 20-40 let u zen a mezi 20-55 u muzu. Nicméne, po tomto veku, vedci zjistili nárust poctu oblastí mozku aktivovaných jak u muzu, tak u zen.
Genderové rozdíly se staly s vekem zanedbatelné, protoze výzkumníci nezaznamenali zádné významné rozdíly u muzu a zen ve veku 51-65 let.
Nakonec analýza ukázala pokles veku ve sedé, ale ne bílé hmote.
Výsledky studie byly publikovány v recenzovaném casopise Lidská fyziologie.
Muzi mohou najít obtíznejsí prepínání úkolu
Výzkum naznacuje, ze muzi mohou být obtíznejsí precházet mezi úkoly, jelikoz muzský mozek podle vseho potrebuje více energie v mozku.
"Víme, ze silnejsí aktivace a zapojení doplnkových oblastí mozku jsou obvykle pozorovány u subjektu, které celí slozitým úkolum. Nase zjistení naznacují, ze zeny mohou být snazsí nez muzi prejít na pozornost a jejich mozky nemusí mobilizovat dalsí zdroje tak na rozdíl od muzských mozku. "
Svetlana Kuptsová
Prestoze je rozdíl v reakcní dobe vedecky relevantní, v kazdodenním zivote je sotva patrný, vysvetluje Kuptsova s ??výjimkou mozná "skutecne stresujících okolností nebo kritických situací, které vyzadují castou zmenu pozornosti".
Duvody tohoto rozdílu zustávají neznámé. Jak tvrdí Kuptsova, ackoli evolucní a sociální faktory mohou hrát roli, jakékoliv predpoklady, proc by to mohla príroda potrebovat, jsou cisté spekulace.
Prectete si více o tom, jak multitasking médií souvisí s zmenami v mozku.
Vyhnete se snízením rizika rakoviny ledvin?
Dieta bohatá na maso se muze spojit s genetickými faktory pro zvýsení rizika vzniku rakoviny ledvin pomocí mechanismu souvisejících s jednotlivými slozkami varení, uvádí studie zverejnená online v casopise Cancer. Varení masa pri vysokých teplotách vede k produkci karcinogenu. Incidence karcinomu ledvinných bunek (RCC), nejbeznejsí formy rakoviny ledvin u dospelých, se zvysuje v USA a dalsích rozvinutých zemích.
Vzácná obrna podobná onemocnení postihuje pet detí v Kalifornii
Výzkumníci identifikovali podobnou chorobu podobnou obrne, která zpusobila tezkou slabost nebo rychlou paralýzu v jedné nebo více pazích a nohou u peti detí z Kalifornie od roku 2012. Predkládají své závery na 66. výrocním zasedání Americké akademie neurologie ve Philadelphii, PA, na konci dubna.
