Samovrazedné bomby v Iráku zpusobily 200 koalice vojáku a 12,000 civilních obetí od 2003-10

v Lancetovy speciální vydání z 11. zárí, zpráva podrobne popisuje nicivý dopad sebevrazedných bomby na iracké civilisty a koalicní jednotky. Redaktor je Dr. Madelyn Hsiao-Rei Hicks, Psychiatrický ústav, King's College London, Velká Británie a Irák Body Count, Londýn, Velká Británie a kolegové.
V Iráku zaznamenaly dve datové soubory od 20. brezna 2003 do 31. prosince 2010 obeti sebevrazedné bomby a vysetrovaly a srovnávaly vysetrovatele. Jeden soubor dokumentovaných úmrtí koalicních vojáku ze sebevrazedných bomby a dalsích dokumentovaných úmrtí a zranení iráckých civilistu zpusobených ozbrojeným násilím. 19% (42 928 z 225 789) celkových civilních obetí bylo zpusobeno dokumentovanými sebevrazednými bombovými událostmi, 26% (30 644 z 117 165) zranených civilistu a 11% (12 284 z 108 624) úmrtí.
Pro civilisty byl pomer zranený k zabití 2-5 jedincu zranen jedné osobe zabité ze sebevrazedných bomby. 43% zaznamenaných úmrtí na sebevrazedné bomby bylo zpusobeno samovrazednými atentátníky, pesky, sebevrazedné atentátníky pouzívající auta zpusobily 36% dokumentovaných úmrtí a 40% civilních zranení.
75% z 3 963 identifikovatelných úmrtí na sebevrazednou bombu bylo muzu, 11% zen a 14% detí. Deti vytvorené pro vyssí pomer demograficky identifikovatelných úmrtí zpusobených sebevrazednými bombovými útoky ve srovnání s obecným ozbrojeným násilím (9%). U zen byla pomer poranení k zabití u vsech samovrazedných bombových útoku o neco vyssí nez u muzu, nicméne u detí byl pomer nizsí nez u zen a muzu, coz odhalilo nizsí prezití detí ze sebevrazedných bombových útoku.
Pri nejméne 159 (16%) z 1003 prípadu bombardování sebevrazedných událostí zemrelo iracké díte a nejméne 211 (21%) zen nebo detí zemrelo na 1 003 bombardovacích dokumentech. 14% z civilních úmrtí bylo zaznamenáno jako policisté, kategorie povolání se prekrývala s demografickou kategorií muzu a do urcité míry s zenami.
V letech 2003 az 2010 bylo v 79 útocích na sebevrazedné bombové útoky zabito 200 koalicních vojáku. Ve srovnání s koalicními vojáky bylo zabito více sebevrazedných bombových útoku. Bylo to dokumentováno takto: 175 amerických vojáku zabito 76 bomby sebevrazdy, 16 italských vojáku zabitých pri jedné události, tri Britové zabiti pri jedné události a ctyri bulharstí a dva thajstí vojáci zabiti pri jedné události.
Vedci vysvetlují:

"Rychlý prístup k primerené nemocnicní lécbe je zásadní pro prezití úrazu, ale takový prístup muze být pro civilisty v Iráku obtízné. Prezití a ozivení Irácanu zranených samovrazednými bomby by mohlo být zhorseno irakým nedostatkem odpovídajících nouzových místností, vybavení, vyskolení zdravotnictí pracovníci a lékari, starsí a specializovaní chirurgové potrební pro komplexní úrazové úrazy, jednotky intenzivní péce, rehabilitace a zásoby. "

Dospeli k záveru:

Nase zjistení naznacují, ze civilní obyvatelstvo v Iráku trpí znacným zdravotním zatízením, protoze je primárním cílem sebevrazedných atentátníku a tech, kterí je nasazují. Nase zjistení o pravdepodobnosti prezití, která byla zvláste nízká u detí zaznamenaných v nasem datovém souboru, potrebují dalsí studium a upozornit na potrebu lepsího sledování, prevence a intervencí ke snízení úmrtnosti na sebevrazedné bomby v Iráku. "

Ve spolecné zpráve uvádí Dr. Gilbert Burnham, skola verejného zdraví Johns Hopkins, Baltimore, MD, USA (a spoluautorka zprávy o úmrtí v Iráku z roku 2006):

"Prevence sebevrazedných útoku je obtízné kvuli jejich slozitému puvodu." Prístup armády k ovládání prístupu a útoku na podezrelé cíle má v Iráku chránené koalicní síly, ale výsledná úmrtí nevinných civilistu odcizila mnoho Irácanu. sebevrazedné útoky na civilní cíle. Pokusy zastavit bombardéry jsou casto marné.
Nejúcinnejsí je odstranení podmínek, které vyvolávají podporu teroristických skupin. Prerusování dzihádistických sítí a jejich financní podpora je také úspesným prístupem. Zmena návyku obyvatel vystavených teroristickým útokum (napr. Vyhýbání se rizikovým místum) zvysuje odolnost a individuální kapacity. Nakonec sebevrazedné útoky ztrácejí strategický a psychologický dopad na obyvatelstvo a povstalecké skupiny se presouvají k jiným metodám. "

Napsal Grace Rattue