cs.3b-international.com
Nový kognitivní model "by mohl odhalit casnou fázi demence"
Podle Alzheimerovy asociace je v USA zijících více nez 5 milionu lidí s Alzheimerovou chorobou. Ale vedci tvrdí, ze vyvinuli nový model, který by mohl zlepsit vcasné odhalení demence, coz umozní lepsí moznosti lécby a potenciálne zpomaluje vývoj Alzheimerovy nemoci.
Vedci z lékarské fakulty Univerzity Johns Hopkins v Baltimore ríkají, ze model, zalozený na cetbe kognitivních výsledku testu, by mohl urcit, zda ztráta pameti u starsích dospelých pacientu je benigní nebo zda se muze vyvinout na Alzheimerovu chorobu.
Vedci tvrdí, ze nový model kognitivního testování by mohl pomoci urcit, zda osoba vykazuje casné známky demence a zda u nich vznikne Alzheimerova choroba.
Prestoze soucasné metody diagnostiky demence zahrnují kognitivní testy, výzkumníci poznamenávají, ze výzvou pro lékare je to, ze vetsina normálních, zdravých lidí bude mít v nekterých oblastech nízké skóre.
Dodávají, ze je obtízné urcit, zda pacient má mírnou formu kognitivního poskození, zda je v pocátecní fázi demence nebo zda nemá zádné kognitivní problémy.
Ve studii o dukazu koncepce publikované v casopise Neuropsychologie, vysetrovatelé analyzovali záznamy o 528 osobách, které byly od r. 1996 do roku 2004 odkázány na kliniku lékarské psychologie Johns Hopkins pro kognitivní testy na demenci. Vsichni pacienti byli ve veku 60 let nebo starsí.
Vedle techto pacientu výzkumníci také analyzovali 135 zdravých starsích dospelých, kterí byli soucástí studie o normálním stárnutí.
Obe skupiny pacientu byly povinny provést radu testu zahrnujících pamet, jazyk, pozornost, rychlost zpracování a schopnost kreslit. Subjekty dostaly skóre zalozené na jejich individuálních schopnostech.
Vedci poukazují na to, ze se jednalo o vek, pohlaví, rasu a vzdelání, aby získali presnejsí výsledky testu.
Demence byla zjistena pomocí "nepatrnosti" testovacích výsledku
Z techto testu vysetrovatelé zjistili, ze skóre zdravých dospelých vykazovalo "symetrický zvonovitý rozsah", který ocekávali, protoze kazdý jedinec je v nekterých oblastech prirozene kvalifikovaný.
Vedci pak rozdelili skupinu demencí na kohorty zalozené na závaznosti jejich stavu. Pri porovnání výsledku testu se jim podarilo nalézt trend, který podle jejich slov pravdepodobne "napodobuje" zhorsení skóre jednotlivce v prubehu casu.
Vysvetlením toho dále vysetrovatelé tvrdí, ze Alzheimerova choroba postupne narusuje nekteré mentální schopnosti, zatímco jiné zustávají stabilní.
Proto, kdyz clovek zacíná mít kognitivní poruchy, jejich výkonnost vykazuje pokles v nekterých oblastech. Výzkumníci ríkají, ze kdyz jsou tyto zmeny zobrazeny na grafu, zpusobují, ze "zdravá symetrická zvonovitá krivka se stane asymetrickou".
Vysetrovatelé ríkají, ze bez ohledu na to, jak nízké skóre osoby bylo testováno, zjistili, ze jejich "sklon" v jejich skóre koreluje s demencí.
Od této skutecnosti predpovídali, ze lidé s rovnomerne rozlozenými skóre pravdepodobne nevyvolávají demenci, ale ti, kterí mají roztrístené skóre, jiz prodelali demence v ruzných úrovních.
David J. Schretlen, profesor psychiatrie a behaviorálních ved na Lékarské fakulte Univerzity Johns Hopkins a hlavní autor studie, dodává:
"Odchylky od normálního zvlhcujícího tvaru variability na kognitivních testech mohou urcit, které osoby s nízkým skóre dosahují demenci."
Moznost predchozí lécby
Profesor Schretlen ríká, ze tento nový statistický model by mohl lékarum pomáhat pri správné prognóze v pocátecních stadiích demence, coz znamená, ze pacienti mohou být okamzite léceni odpovídajícím zpusobem.
Ríká, ze tento model muze být predevsím uzitecný pro uklidnení pacientu, kterí nejsou ohrozeni demencí, ale mohlo by pomoci "rychleji" lécit pacienty, kterí jsou.
Dodává, ze v soucasné dobe neexistuje zádná úcinná lécba Alzheimerovy nemoci, ale ti, u nichz je pravdepodobné, ze by tento stav vyvíjeli, by mohli získat dalsí cas, aby mohli delat veci, které chtejí, a vstupovat do klinických studií léku, které zpomalují progresi onemocnení.
"Pokud budeme mít nejakou nadeji, ze pomuzeme pacientum s Alzheimerovou chorobou, musíme to udelat co nejdríve," varuje profesor Schretlen. "Jakmile se mozek zhorsí, není tam zádný návrat."
Zdravotní novinky dnes nedávno uvedla, ze arasídové máslo by mohlo pomoci diagnostikovat Alzheimerovu nemoc, podle výzkumníku z University of Florida.
Lécba marihuany pro autoimunitní onemocnení
Vedci z univerzity v Jizní Karolíne ríkají, ze tetrahydrokannabinol, hlavní slozka marihuany, muze mít dalsí lékarskou potrebu - lécbu pacientu s autoimunitními poruchami. Je známo, ze tetrahydrokannabinol (THC) má analgetické úcinky, takze muze být pouzit k lécbe bolesti. Pomáhá také uvolnení a muze snízit pocity nauzey a stimulovat chut k jídlu, coz je uzitecné pro ty, kterí podstupují chemoterapii.
Co zlepsuje kvalitu zivota u pacientu s rakovinou prsu?
Pacienti s pokrocilou rakovinou, kterí dosáhli konce svého zivota, mají lepsí kvalitu zivota, pokud nejsou hospitalizováni, nejsou v jednotce intenzivní péce, jsou navstevováni pastorkou, pokud jsou hospitalizováni nebo na klinice, mohou se starat méne , mají moznost meditovat nebo modlit se a mít lécebné spojení se svým lékarem, ríkají výzkumníci z Dana-Farber Cancer Institute, Boston, ve zpráve zverejnené v Archives of Internal Medicine.
