Mentální aktivita nemusí zabránit Alzheimerove progresi

Nový výzkum, který byl publikován tento týden v roce 2006 Neurologie, potvrzuje, ze zbývající fyzicky a mentálne stimulované pomáhá odvrátit kognitivní pokles. Podstatné zmeny mozku, které se podílejí na Alzheimerove nemoci, se vsak nezdá být postizeny u vetsiny jedincu.
Progrese Alzheimerovy choroby se zdá být obtíznejsí zpomalit, nez se dríve predpokládalo.

Behem posledních nekolika let se objevily dukazy o tom, ze udrzení vasí mysli a tela v pohybu v polovine zivota a do stárí pomáhá udrzet mozek spinavý.

Doposud nebyly dukazy o úloze pokracující dusevní aktivity na Alzheimerovu patologii natolik dobre zdokumentovány.

Bylo vynalozeno úsilí, aby se zjistilo, zda obohacení zivotního stylu minimalizuje neurologické zmeny, které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. Výsledky dosud nebyly definitivní.

K dnesnímu dni je vetsina techto studií prurezová. Jinými slovy, studie nebyly sledovány pacienty jako vek mozku, spíse ponorily se do prurezu populace v jediném okamziku.

To vede k tezkému vyvození pevných záveru, protoze progrese v rámci kazdého jednotlivce není charakterizována.

Výzkum, který se uskutecnil na klinice Mayo v Rochesteru, MN, se snazí prekonat nekteré z techto nedostatku. Tým vysetroval úcinky rady zivotních stylu a genetických parametru na základní patofyziologii Alzheimerovy choroby v prubehu casu.

Merení zmen ve stárnutí mozku

Tým, vedený Prashanthi Vemuri, pouzil úcastníky Mayo Clinic Study of Aging (MCSA). Tento vzorek se skládal z 393 jedincu ve veku nad 70 let. Z toho 340 bylo klinicky normálních a 53 melo mírné kognitivní postizení.

Muzky mozku úcastníku byly mereny pro mnozství Alzheimerových specifických parametru. Za prvé byla merena cerebrální amyloidóza; to je nárust proteinových plaku v mozku, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy nemoci.

Metabolismus glukózy v mozku byl také meren, jako - u Alzheimerovy choroby - to se zpomaluje s progresí onemocnení. Nakonec vedci zmerili objem hipokampu, oblast mozku, která se úcastní pametového ukládání a emocí, o nichz je známo, ze se zmensují behem progrese Alzheimerovy choroby.

Dobrovolníci dostávali týdenní dotazníky k hodnocení úrovne dusevní a telesné aktivity.

Úcastníci byli rozdeleni do dvou skupin - vysoké a nízké vzdelání. Vysokoskolská skupina mela 14 nebo více let vzdelání a skupina s nízkou úrovní vzdelání mela méne nez 14 let vzdelání.

Úloha apolipoproteinu E v Alzheimerove chorobe

Apolipoprotein E (APOE) je protein, který se podílí na metabolismu cholesterolu. Dulezité je, ze APOE4, varianta APOE, je nejvetsím známým genetickým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby.

V predchozí studii bylo prokázáno, ze nosice dvou APOE4 alel mají 10 az 30 násobek rizika vývoje Alzheimerovy choroby ve veku 75 let ve srovnání s temi, které nemají alela APOE4. Z tohoto duvodu výzkumníci rovnez vysetrili úlohu APOE na neurologické výsledky.

Soucasná studie zjistila, ze APOE4 hrála významnou roli v tom, ze psychická a fyzická aktivita ovlivnila etiologii Alzheimerovy choroby. Jedinci ve skupine s vyssím vzdeláním, kterí nesli gen APOE4 a nadále byli dusevne aktivní, meli významne méne amyloidních plaku nez podobne vzdelaní jedinci nesoucí gen APOE4, který po celou dobu svého zivota nezachoval dusevní stimulaci.

Vemuri rekl o výsledcích:

"Kdyz jsme se konkrétne zamerili na úroven celozivotního ucení, zjistili jsme, ze nosice genu APOE4, kterí meli vyssí vzdelání a pokracovali v ucení ve stredním veku, mely méne amyloidní depozice na zobrazování ve srovnání s temi, kterí ve strední stárí."

Nicméne, pro skupinu jako celek, dusevní a telesná cinnost, zamestnání a vzdelání nemely zádný významný vliv na amyloidní plaky, metabolismus glukózy nebo objem hippocampu.

Takze u 20% populace, která nese gen APOE4, zdá se, ze vysokoskolské vzdelání a pokracující dusevní cinnost brání nekterým negativním zmenám v mozku v Alzheimerove nemoci; pro zbytek populace se to nezdá.

Autori uznávají, ze soucasná studie má omezení. Napríklad Vemuri ríká, ze "je mozné, ze ti, kterí nedospeli k intelektuální aktivite ve stredním veku, tak meli, protoze meli vyssí hladiny amyloidních plaku." Tým ukoncí príspevek s zádostí o dalsí výzkum v sirsím merítku.

Zdravotní novinky dnes nedávno pokrytý výzkum, který zkoumal nove vyvinutý lidský gen, který zabranuje Alzheimerove chorobe.

Malá molekula muze nabídnout nový zpusob, jak bojovat proti rakovine pankreatu

Pri hledání potrebných nových lécebných postupu pro rakovinu pankreatu - smrtící a agresivní onemocnení se spatnou mírou prezití - vedci hledají stopy na molekulární úrovni. Nyní nová studie zjistila, ze malá molekula nazvaná MIR506 hraje dulezitou roli v osudech rakovinných bunek pankreatu a muze nabídnout zpusob, jak zastavit jejich rust a schopnost sírení.

(Health)

ADHD v detství muze vést k obezite v dospelosti

Chlapci, u nichz je diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), mají dvakrát vyssí pravdepodobnost, ze se stanou obézní v dospelosti nez ti, kterí nemeli tento stav, kdyz byli mladí, ukázala nová dlouhodobá studie. Záver publikovaný v casopise Pediatrics ukázal, ze muzi, kterí mají ADHD v detském veku, mají vetsí pravdepodobnost, ze budou mít vyssí index telesné hmoty (BMI) a obezitu - i kdyz uz nebudou mít príznaky onemocnení.

(Health)