Svalový protein pomáhá rídit spánek

Pokud jde o poruchy spánku, vedci strávili roky analýzou lidského mozku pri hledání mozných terapeutických cílu. Nová studie vsak naznacuje, ze jeden takový cíl muze skutecne lezet v kosterních svalech.
Výzkumníci zjistili, ze svalový protein muze ovlivnit chování související s spánkem.

Výzkumníci zjistili, ze vysoké hladiny bílkovin nazývané BMAL1 ve svalech mysí jim pomohly se zotavit z úcinku deprese spánku, zatímco nízké hladiny bílkovin zasahovaly do spánku.

V mozcích hlodavcu se vsak zdálo, ze hladiny BMAL1 mají malý vliv na spánek nebo úcinky naruseného spánku.

Studijní spoluautor Dr. Joseph S. Takahashi, který je predsedou vedy na Southwestern Medical Center v Dallasu, a tým nedávno oznámil své nálezy v casopise eLife.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) by dospelí meli usilovat o to, aby kazdou noc dostali alespon 7 hodin spánku, aby pomohli udrzet zdraví a pohodu. Statistické údaje vsak ukazují, ze více nez tretina dospelých ve Spojených státech nesplnuje tato doporucení.

A co víc, asi 50 az 70 milionu dospelých v USA má nejakou formu poruchy spánku, pricemz nespavost a spánková apnoe patrí mezi nejbeznejsí.

Vzhledem k tomu, ze spánek je vyvolán chemickou signalizací v mozku, má smysl, ze tento slozitý orgán je primárním cílem výzkumu poruch spánku. Ale nová studie Dr. Takahashi a kolegu naznacuje, ze svaly mohou také hrát roli.

Nedostatek svalového BMAL1 prerusil spánek

Vedci dospeli k jejich zjistení tím, ze posoudili, jak protein BMAL1 ovlivnuje spánek u mysí.

BMAL1 je známým regulátorem cirkadiánního rytmu, který je definován jako "fyzické, dusevní a behaviorální zmeny, které následují zhruba 24 hodinový cyklus, reagují primárne na svetlo a tmu v prostredí organismu".

Tým zaznamenal, ze predchozí studie na zvíratech ukázaly, ze vymazání BMAL1 muze mít vliv na radu chování souvisejících se spánkem. Vedci vsak nebyli schopni presne stanovit základní mechanismy pro tuto asociaci.

Poruchy spánku mohou predvídat Alzheimerovu chorobuVýzkum naznacuje, ze poruchy spánku mohou být spojeny s Alzheimerovou nemocí.Prectete si ted

Studie Dr. Takahashi a tým zkoumala, jak prítomnost a neprítomnost BMAL1 v mozku a svalstve mysí ovlivnovala ruzné aspekty spánku, vcetne kvality spánku a zotavení ze spánkové deprivace.

Výzkumníci zjistili, ze eliminace BMAL1 z mozku mysí nemela zádný vliv na chování související s spánkem, a to se nezmenilo, kdyz byl protein obnoven.

Zajímavé je vsak, ze tým zjistil, ze odstranení BMAL1 ze svalu mysí nejen vedlo k váznému narusení spánku, ale také zvýsilo potrebu hlodavcu ke spánku a omezilo jejich schopnost zotavit se z deprese spánku.

Kdyz vedci opetovne zavedli BMAL1 do svalu mysí, obnovila se jejich schopnost obnovit se z preruseného spánku.

Zjistení "mohou poskytnout nové cíle v oblasti léku"

Podle Dr. Takahashi tyto výsledky naznacují, ze proces spánku není kontrolován pouze mozkem. "Toto zjistení je zcela necekané a mení zpusob, jakým si myslíme, ze spánek je rízen," ríká.

"Tyto studie ukazují, ze faktory ve svalech mohou signál do mozku ovlivnovat spánek. Pokud by lidé meli podobné cesty, poskytovaly by to nové lékové cíle pro lécbu poruch spánku."

Dr. Joseph S. Takahashi

Navíc výzkumníci tvrdí, ze jejich výsledky mohou vést k terapii boje proti ospalosti mezi jednotlivci, kterí potrebují zustat bdelí po dlouhou dobu, jako jsou napríklad letectí piloti.