Po celém svete, odchozí chování zvysuje stestí

V ruzných kulturách po celém svete, odchozí chování podporuje pocity stestí. To je podle nedávné studie v Casopis výzkumu osobnosti.

Nová studie byla inspirována predchozím výzkumem William Fleeson, profesorem psychologie na Wake Forest University v Severní Karolíne. Profesor Fleesonova studie zjistila, ze introverti, kdyz se zabývají extrovertním chováním, mají vetsí pocity stestí.

Dva príklady extrovertovaného chování podporujícího stestí, které citovala studie prof. Fleesona, zahrnují úsmev na cestujícího nebo volání starého prítele.

Fleesonova studie ovsem zkoumala toto chování pouze u Americanu.

Vedoucí autor za novou studií, Timothy Church - profesor psychologie poradenství a spolupracovník dekan výzkumu na College of Education ve Washingtonské státní univerzite - chtel videt, jak se tyto poznatky mohou vztahovat na mezinárodní kultury.

Profesor Crich a jeho tým srovnali chování a náladu mezi studenty v USA (56 studentu), Venezuela (56 studentu), Cína (66 studentu), Filipíny (60 studentu) a Japonsko (54 studentu).

Církevní tým chtel videt, jak se osobnostní rysy "velké petky" prekládají z kultury do kultury.

"Velké petky"

Velké pet osobnostních rysu jsou:

• Extraversion
• Agreeableness
• Svedomitost
• Neurotismus
• Otevrenost.

Velké petky predstavuje "zvonovou krivku" vlastností, s extroversí na jednom konci krivky a introversionem na strane druhé. Ze dne na den vetsina lidí pristane nekde uprostred krivky.

Církev a jeho kolegové jiz dríve pouzívali Velkou petku jako soucást vysetrování toho, jak jsou podobné charakteristiky osobnosti v Mexiku, Malajsii a Austrálii. Jiní osobnostní psychologové také identifikovali velkou pet podobností ve více nez 60 zemích.

Prestoze osobnostní znaky, které se skládají z Velké petky, se zdají být univerzální, psychologové zjistili, ze kultury se mohou lisit v prumerném vyjádrení techto vlastností. Napríklad nekteré kultury se mohou zdát více nez jiné.

Na skupinových zasedáních nejprve úcastníci studie hodnotili své osobnostní rysy obecne. Subjekty pak hodnotili své osobnostní stavy a úrovne "pozitivního vlivu" a "negativního postizení" trikrát denne, po dobu 20 dnu. Pozitivní a negativní vliv byl meren pomocí ctyr prídavných jmen:

• Nadsený
• Stastný
• Nastvaný
• Smutný.

Co nasel tým?

Analýza výsledku jejich výsledku ukázala tým, ze ve vsech kulturách lidé zaznamenali více pozitivních emocí, kdyz se setkali s kazdodenními situacemi, ve kterých se chovali extrovertneji.

Zajímavou druhou slozkou techto výsledku bylo to, ze respondenti se cítili více extrovertovaní, príjemní, svedomití, emocionálne stabilní a otevreni zkusenosti, kdyz byli v situacích, kdy se cítili autonomní. To znamená, ze se cítí schopnejsí být extrovertová, kdyz si mohou zvolit své vlastní chování - na rozdíl od situací, kdy jejich chování bylo nejakým zpusobem omezeno vnejsími tlaky.

Vzhledem k tomu, ze se studie zamerila pouze na lidi z Asie a Ameriky - vsichni byli vysokoskolstí studenti - výzkumníci nejsou schopni zobecnit své nálezy jiným skupinám obyvatelstva.

Celkove ale prof. Církev a jeho tým dospeli k záveru, ze existuje malý rozdíl mezi tím, jak kultury, které studovali, reagují emocionálne na situace, kdy se cítí introvertní nebo extrovertní.

Oni písí:

"Výsledky zvysují nase pochopení toho, jak se znaky projevují v kazdodenním chování a ovlivnují a mohou prispet k dulezitému cíli integrace strukturálních a procesních prístupu do studia osobnosti napríc kulturami."

Astmatické deti mely deficity plicní funkce jako novorozenci

Podle nové studie od výzkumných pracovníku v Dánsku zverejnené online pred publikací v American Journal of Respiratory and Critical Care American Thoracic Society, deti, které rozvinuly astma v dobe, kdy mají sedmiletý vek, mají deficity v plicní funkci a zvýsenou schopnost bronchiální odpovedi jako novorozenci.

(Health)

Predpovedet sírení demence, Neuron Neuron - Nový pocítacový program

22. února vydání Neuron odhaluje, ze nove vyvinutý matematický pocítacový program sledoval zpusob, jakým se v lidském mozku sírí ruzné formy demencí a ze muze predpovedet, kde a priblizne kdyz se sírení vyskytuje v mozkovém neuronu pacienta na neuron "prion-like" toxické proteiny, coz je stejný proces, na kterém jsou zalozeny vsechny formy demencí.

(Health)