Heparin - Mozná lécba rakoviny

Ackoli krevní tencí heparin byl pouzíván po nekolik desetiletí k prevenci a lécbe krevních srazenin, vedci nyní dotazují, zda lécivo by mohlo být úcinné pri lécbe rakoviny.
I kdyz výsledky z velkých studií jsou slibné, studie provedená vysetrovateli z McMaster University a University of Buffalo naznacuje, ze tyto studie stále neposkytují presné odpovedi na klícové otázky, pokud jde o prínos heparinu s nízkou molekulovou hmotností (LMWH) pro pacienty s rakovinou. Studie je dnes publikována v New England Journal of Medicine.
V komentári k redakci ve stejném císle casopisu vedci vysvetlují, ze ackoli anti-koagulacní úcinek heparinu je dobre zavedený, spekulovaný protinádorový efekt není. Proto se výzkumníci ptají, zda by meli být pacientovi s rakovinou, kterí nemají problémy s srázením, lék nabízet.
Cochrane Review v roce 2011 vedci systematicky dodrzovali dostupné dukazy o tom, jak mohou mít pacienti s rakovinou heparin. V soucasné dobe byl tým vyzván, aby se vyjádril k studii SAVE-ONCO zahrnující 3 200 jedincu s metastatickými nebo lokálne pokrocilými solidními tumory.
Úcastníci studie, která dostávala chemoterapii, dostávali i preventivní dávku semuloparinu (heparinu s ultra nízkým molekulárním mnozstvím) jednou denne jen pres 3 mesíce.
Podle výsledku této studie, dosud nejvetsí, semuloparin nemel statisticky významný vliv na tezké krvácení a smrt, a to i presto, ze významne snízil výskyt tromboembolie.
Vedci dospeli k záveru, ze vzhledem k dukazu, ze starsí studie a dalsí nedávná studie potvrzují a dále podporují tato zjistení, existuje malý potenciální prínos pro prezití.
Tým odhadoval:

"Pokud by 1000 pacientu s rakovinou uzívalo profylaktickou dávku LMWH, zhruba 30 by odvrátilo smrt, 20 by odvrátilo komplikaci srázlivosti a jeden by trpel epizodou krvácení v prubehu 12 mesícu."

Podle Dr. Elie Aklové, docentky na Lékarské fakulte v UB lékarské fakulte a biomedicínských vedách a na katedre klinické epidemiologie a biostatistiky McMaster University a profesora medicíny Schünemann a predsedy klinické epidemiologie a biostatistiky, McMaster University, poznatky mají smysl pro pacienty, stejne jako pro jiné osoby, které rozhodují o zdravotní péci.
Akl a Schünemann vysvetlují:

"Pacienti, kterí nejsou prílis obtezováni kazdodenními injekcemi LMWH, mohou odvrátit hospitalizaci pri srázení komplikací a mozná dosáhnout prodlouzení zivota, pokud prijmou zvýsené riziko krvácení a jeho následnou lécbu."

Vedci poznamenávají, ze pacienti s nádorovým onemocnením, kterí zustávají optimistickí ohledne jejich sancí na prezití, budou muset celit "urcité nejistote", zda jejich stádium a typ rakoviny souvisí s pravdepodobným prínosem pro prezití LMWH.
Podle spolecnosti Akl a Schünemann je zapotrebí dalsího výzkumu, který by urcil, kterí pacienti s rakovinou by meli nejvíce prospech, rozsah tohoto prínosu pro prezití a pokud je tento prínos vhodný pro rakoviny, které nereagují dobre na jiné lécby. Akl a Schünemann chtejí provést sofistikované vysetrení publikovaných studií (metaanalýza jednotlivých pacientských dat), aby tyto otázky prozkoumaly.
Napsal / a: Grace Rattue