Self-ohromující a sebevrazda u mladých lidí - dopad sociálních sítí

Celosvetová sebevrazda je nejcastejsí prícinou úmrtí u zenách a tretí nejcastejsí prícinou úmrtí u muzských adolescentu po dopravní nehode a násilí. Ve studii publikované v Lancet, výzkumníci zkoumají stávající výzkum, aby se podívali na sdruzování mezi sebeposkozováním a sebevrazdou u mladých lidí.
Podle oficiálních odhadu kazdý rok spáchá sebevrazdu 164 000 lidí, ale profesor Keith Hawton, dr. Kate Saunders z Centra výzkumu sebevrazdy v Oxfordu a profesor Rory O'Connor ze spolecnosti University Stirling's Suicidal Behavior Research Laboratory, UK, tvrdí, ze toto císlo je pravdepodobne bude mnohem více.
Zduraznují, ze oficiální klasifikace casto zakrývají úmrtí ze sebevrazdy, aby chránily rodiny, a to zejména v místech, kde se úmrtí zpusobená sebe sama stále povazují za trestný cin.

Profesor Hawton vysvetlil:
"Prestoze sebevrazda je u dospívajících neobvyklá ve srovnání s neplodným sebeposkozováním, je to vzdycky tragický výsledek. Prestoze asi 10% dospívajících hlásí sebeposkozování, duvody proc to delají a proc nekteré - ale ne ostatní - pokracujte ve své vlastní zivotnosti jsou stále velmi spatne pochopení.
Dalsí výzkum v této oblasti je naléhave zapotrebí, pokud chceme ucinit jakýkoli náskok ke snízení poctu mladých lidí, kterí bud zpusobí významnou skodu, nebo si vezmou vlastní zivot. "

Profesor O'Connor rekl:
"Abychom zabránili dospívajícímu sebevrazde a sebeposkození, je také dulezité, abychom lépe pochopili, proc nekterí mladí lidé, kterí mají myslenky na sebevrazdu, neciní na techto myslenkách - zatímco jiní smutne delají av prílis mnoha prípadech umírají sebevrazdou."

Samovrazedné myslenky - sociální síte by mohly hrát pozitivní roli

Podle nekterých studií mohou mít stránky sociálních sítí vliv na dospívající, kterí mají sebevrazedné myslenky, ale Hawton a jeho tým vysvetlují, ze tyto typy stránek mohou také hrát pozitivní roli: "Výzvou je zajistit, aby nová média poskytovala podporu zranitelným mladým lidem spíse nez pomáhat nebo podporovat sebe-destruktivní chování. "

Uvádejí, ze je zapotrebí více výzkumu, aby lékari mohli lépe porozumet duvodum sebevrazdy a sebevrazdy dospívajících. Navíc musí být naléhave vyvinuty úcinné intervence.
Profesor Hawton a jeho tým dospeli k záveru:

"Urcení úspesných preventivních iniciativ zamerených na mladé lidi a osoby s mimorádne vysokým rizikem a zavedení úcinných lécebných postupu pro ty, kterí se samy ublízí, jsou stezejní potreby."

Napsal Grace Rattue