cs.3b-international.com
Sebevedomí aktivuje konkrétní centra mozku
Vedci v Nemecku zjistili, která centra mozku jsou aktivní, kdyz si uvedomujeme sebe sama, takzvaný stav "metaconsciousness". Jejich studium, které se objevuje on - line v cervenci vydání SPÁT, je první, kdo projevuje viditelné dukazy o neuronových sítích, které jsou základem lidského vedomého stavu.
Identifikovali je srovnáním skenu mozku dobrovolníka behem epizod "jasného snu", skenu mozku, které byly porízeny behem normálních snu.
Oblasti, které vymezují jako sídla meta-vedomí, patrí do síte ve vnejsí vrstve (kortikální) mozku, která zahrnuje pravou dorsolaterální prefrontální kuru, predpolární oblasti a prechod.
Nekterí lidé mohou mít epizody sebevedomí, zatímco spí a sní. Tito "jasní snílci" si jsou vedomi toho, ze sny snesou a jsou také schopni ovládat své sny. Behem lucidních epizod snení mohou pristupovat k jejich vzpomínkám, provádet ciny a vedom si sebe sama, prestoze jsou ve stavu snu nezamenitelne a ne vzhuru.
První autor Martin Dresler z Psychiatrického institutu Max Planck v Mnichove vysvetluje:
"V normálním snu máme velmi bazální vedomí, zazíváme vnímání a emocí, ale nevíme, ze jsme jen sní. Je to jen v jasném snu, ze snílek dostane meta-vhled do jeho nebo jejího stavu."
Lidská schopnost sebepozorování, sebereflexe a vedomí jsou nekteré z nejvetsích nevyresených tajemství neurovedy.
Není snadné merit, které cásti mozku nám pomáhají delat tyto veci. Kdyz jsme vzhuru, jsme si vedomi toho, ze si uvedomujeme, co si myslíme a cítíme. Ale my to nemuzeme delat, kdyz usneme - pokud nejsme slepicí snílci.
Jedním ze zpusobu by mohlo být srovnání mozku lidí, kterí spali s mozkem lidí vzhuru, nebo sledování aktivity mozku, zatímco lidé se prestehovali ze spánku do bdení.
Z techto srovnání je vsak obtízné vybrat ty presné oblasti cinnosti, které se vztahují k sebevedomí, protoze napríklad lidé, kterí se pohybují ze spánku do bdení, se v mozku vyskytují prílis mnoho dalsích zmen.
Takze Dresler a jeho kolegové se rozhodli pro jiný prístup: srovnávat kontroly mozku, které se provádejí behem období jasné aktivity s proverováním mozku, které se uzívají behem normálního snení, které predchází temto epizodám.
Pro své studium prijali ctyri zkusené lucidní snílky a pozvali je, aby strávili noc v laboratori spánku, zatímco vedci sledovali svou mozkovou cinnost s pouzitím paralelních funkcních záznamu magnetické rezonance (fMRI) a elektroencefalografie (EEG) jejich nocního spánku.
Ze ctyr dobrovolníku se jednalo o dve epizody "overeného jasného REM spánku", které byly dostatecne dlouhé na to, aby byly analyzovány fMRI, uvedli výzkumní pracovníci, kterí ve svém príspevku konstatují, ze:
"Behem lucidního snení se silneji aktivuje bilaterální precuneus, cuneus, parietální laloky a prefrontální a okcipito-temporální kortexy ve srovnání s neviditelným REM spánkem."
Starsí autor Michael Czisch, vedoucí výzkumné skupiny na psychologickém psychologickém institutu Max Planck, uvedl:
"Obecná základní cinnost mozku je podobná normálnímu snu a jasnému snu."
"V jasném stavu se vsak aktivita v urcitých oblastech mozkové kury výrazne zvetsuje behem nekolika sekund. Zúcastnené oblasti mozkové kury jsou správnou dorzolaterální prefrontální kurou, ke které se obvykle pricítá funkce sebehodnocení a které jsou zodpovedné za vyhodnocování vlastních myslenek a pocitu. Prekoneus je také mimorádne aktivní, soucást mozku, který byl dlouho spojen se sebeduverou. "
Ackoli výsledky vycházejí ze skenu od jedné osoby, autori navrhují, ze je poprvé viditelným, jejich nálezy ukazují neuronové síte lidského vedomého stavu a potvrzují návrhy ucinené v jiných studiích.
Napsal Catharine Paddock PhD
V nedávné studii, publikované online v pediatrii, australstí vedci tvrdí, ze ackoli mnoho lidí verí, ze deti dnes nedostávají dostatecné mnozství spánku, není to nový vývoj. Po desetiletí nedospelé deti nedosáhly doporuceného mnozství zavreného oka, nebo tak nekterí lidé myslí.
Rakovinový ochranný úcinek denního aspirinu mensí nez dríve
Nová studie dodává podporu myslence, ze denní uzívání aspirinu vede k mensímu poctu úmrtí na rakovinu, ale tento efekt nemusí být tak velký, jak by mohl naznacovat predchozí výzkum. Vedci tvrdí, ze i kdyz shromázdené dukazy se zdají být povzbudivé, je jeste prílis brzy doporucit rutinní uzívání aspirinu jen proto, aby se zabránilo rakovine, protoze i pri nízkých dávkách muze zvýsit riziko vázného krvácení ve streve.
