cs.3b-international.com
Vedci objevili 11 nových rizikových genu Alzheimerovy choroby
V rámci slibu, které jsou velkým prulomem naseho chápání Alzheimerovy nemoci, mezinárodní skupina vedcu objevila 11 dríve neznámých genu, které zvysují riziko vzniku této nejcastejsí príciny demence.
Studie provedená Mezinárodním genomickým projektem (IGAP) a vedená Cardiffskou univerzitou v Walesu ve Velké Británii je zverejnena tento týden on-line Nature Genetics.
Velká skupina ctyr týmu pochází ze 145 akademických center po celém svete a zahrnuje vetsinu svetových odborníku v genetice Alzheimerovy choroby.
Verí, ze objev, který nyní prinásí celkový pocet genu, o nichz je známo, ze zvysují riziko vývoje Alzheimerovy choroby na 21 let, otevre nové moznosti výzkumu s cílem zlepsit nase znalosti o mechanismech, které podporují mozkovou mrtvici.
Profesorka Julie Williamsová, vedoucí neurodegenerace v Cardiff School of Medicine v Lékarském výzkumném výboru (MRC) v centru neuropsychiatrické genetiky a genomiky vedla jeden ze ctyr mezinárodních týmu. Ona ríká:
"Spojením odborných znalostí a zdroju genetiky po celém svete jsme dokázali prekonat nase prirozené konkurencní instinkty, abychom dosáhli skutecného prulomu pri identifikaci genetické architektury, která významne prispívá k mapování této nemoci."
Studie vychází z analýzy genomu, která od roku 2009 shledá dalsích 10 genu, o kterých je známo, ze jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou.
Profesor Williams, který je také hlavním vedeckým poradcem pro Wales, ríká, ze nejvetsím prekvapením bylo zjistení, ze nekteré nové geny zahrnují imunitní odpoved tela zpusobující demenci.
Nicméne varuje, ze ackoli máme nyní detaily o 21 genech, o nichz je známo, ze zvysují riziko vývoje Alzheimerovy choroby, "velká cást genetického rizika pro chorobu zustává nevysvetlitelná".
"Dalsí výzkum je jeste zapotrebí k nalezení dalsích genu, které se úcastní, nez dostaneme úplný obraz," dodává.
Discovery "potvrzuje" zapojení imunitního systému
Pro studium získaly týmy genomové údaje od 74.076 lidí z 15 zemí sveta, aby nasli 11 nových genu.
Vedci uvádejí, ze jedno z nejvýznamnejsích poznatku se týká oblasti hlavního histokompatibilního komplexu HLA-DRB5 / DRB1 genomu. Tento objev potvrzuje, ze imunitní systém je nejakým zpusobem zapojen do onemocnení. Tato oblast je spojena s roztrousenou sklerózou a Parkinsonovou chorobou.
Objevy se tocí kolem nejbeznejsího druhu Alzheimerova onemocnení s pozdním nástupem.
Profesor Williams ríká, ze nyní chtejí obrátit svoji pozornost na lidi s casnou nástupní formou Alzheimerovy choroby, kterí ve svých ctyricátých a padesátých letech dostali závaznejsí onemocnení:
"Jejich genetická architektura muze mít klíc k hledání dalsích genu, které se podílejí na Alzheimerove chorobe. Jsou tezsí genetickou zátezí nez lidé, kterí v pozdejsím zivote vyvíjejí tento stav a poskytnou stopy o tom, jaké genetické znacky bychom meli hledat."
Ríká, ze také shromázdí, co bylo zjisteno o faktorech zivotního prostredí, které zvysují a snizují riziko vzniku Alzheimerovy nemoci.
Profesor Williams ríká, ze temto objevum pomáhá fakt, ze odborníci v genetice Alzheimerovy choroby odlozili svou nutkání konkurovat a místo toho se shromázdili ve velkých týmech, které jsou nezbytné k uskutecnení techto druhu prulomu. Nyní se s biology musí stát stejne, dodává:
"Bylo by velmi povzbudivé také videt, ze svetoví molekulární biologové se vsichni shromazdují, vylucují se ze sil a sjednocují se ve svém cíli rozptýlit nemoc a rozvíjet lécebné postupy, které je treba resit."
Výzkum byl cástecne financován Radou pro lékarské výzkumy, velsskou vládou a výzkumem Alzheimerovy choroby UK.
Dr. Eric Karran, reditel výzkumu Alzheimer's Research UK, ríká:
"Alzheimerova choroba je komplexní onemocnení, která vyzaduje mnohostranný prístup k výzkumu a tato dulezitá studie ukazuje, jaký pokrok muze projít spolupráce."
V dalsí nedávno zverejnené studii vedci z University of Florida ríkají, ze odhalováním vazeb mezi Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou otevreli cestu k novým lécebným postupum, které bojují s obema, stejne jako mnoho dalsích neurologických poruch.
Chcete se zastavit Bed Bug kousky? Neodstranujte telo z tela
Chlupatá kuze pomáhá zastavit kousání postele, podle nového pruzkumu z University of Sheffield ve Velké Británii. Zdá se, ze nejen jemné vlasy, které pokrývají nase tela, nám pomáhají cítit prítomnost parazitického hmyzu na nasí pokozce, ale také pusobí jako prekázka, která jim brání kousnout. Závery studie se objevily v on-line pred vydáním casopisu Royal Society Journal Biology Letters dne 14. prosince.
Nové vysetrování diabetu zkoumá programy na snízení hmotnosti
Ve Spojených státech je diabetes postizeno témer 26 milionu osob a odhaduje se, ze v prístích deseti letech by mohlo dojít k rozvoji cukrovky o dalsích 40 milionu osob. Navíc dalsích 100 milionu lidí by mohlo vyvinout zákerný prediabetický stav, který casto vede k cukrovce.
