Stimulace kognitivní aktivity snizuje riziko Alzheimerovy choroby

Nálezy publikované online nejdríve od Archiv neurologie, a JAMA / Archivy ze lidi, kterí udrzují svuj mozog aktivní po celý zivot s kognitivne stimulujícími aktivitami, jako je ctení, psaní a hraní her, se zdají mít nizsí hladiny ?-amyloidního proteinu, coz je hlavní cást amyloidního plaku pri Alzheimerove chorobe.
Nedávno vyvinutá radiofarmaceutická znacka Pittsburgh sloucenina B ([11C] PiB), oznacená uhlíkem 11, umoznila výzkumníkum zobrazovat fibrilární (vláknité) formy proteinu ?-amyloidu (A?).
Susan M. Landau, Ph.D., na Kalifornské univerzite v Berkeley a v laboratori Lawrence Berkeley National Laboratory a její tým provedl [11C] PiB PET (pozitivní emisní tomografii) a neuropsychologické vysetrení ve vzorku kognitivne normálních starsích úcastníku . Výzkumníci definovali Ap jako prumernou absorpci [11 C] PiB PET. Hodnotili 65 zdravých starsích lidí s prumerným vekem 76,1 roku a porovnali je s 11 mladými úcastníky s prumerným vekem 24,5 roku a 10 pacienty s Alzheimerovou chorobou (AD) ve veku 74,8 roku. Výzkumníci zkoumali vsechny úcastníky, pokud jde o jejich ruzné zpusoby zivota, vcetne cetnosti, v níz se podíleli na poznávacích aktivitách v ruzných fázích po celou dobu jejich zivota, a to od sestiletého veku az do jejich stárí.
Oni písí:

"Uvádíme prímou souvislost mezi kognitivní aktivitou a absorpcí [11C] PiB, coz naznacuje, ze faktory zivotního stylu nalezené u jedincu s vysokým kognitivním zapojením mohou zabránit nebo zpomalit ukládání ?-amyloidu, coz pravdepodobne ovlivnuje nástup a progresi AD."

Podle zjistení se zdá, ze vetsí úcast na kognitivne stimulujících aktivitách behem zivota cloveka, zejména v raném a stredním zivote, souvisí se snízeným príjmem [11C] PiB. Výzkumníci poznamenali, ze príjem [11C] PiB byl podobný mezi starsími jedinci s nejvyssí kognitivní aktivitou a mladými lidmi v kontrolní skupine, zatímco ti s nejnizsí kognitivní aktivitou meli pozití [11C] PiB podobne jako pacienti s AD.

Výzkumníci poznamenávají, ze i kdyz vetsí kognitivní aktivita byla spojena s více telesným cvicením, nebyla spojena s vychytáváním [11C] PiB. Ukazují, ze pravdepodobnost zapojení do kognitivne stimulujících aktivit má tendenci být spojena s ruznými postupy v oblasti zivotního stylu, které byly zapleteny do jiných studií se snízeným rizikem patologie související s AD.

Vedci dospeli k záveru:

"Je nepravdepodobné, ze by nase výsledky odrázely jedinou jednotnou prícinu AD, coz je komplexní onemocnení s mnoha potenciálními patogenetickými procesy. Krome toho je kognitivní aktivita jen jednou slozkou slozité rady postupu zivotního stylu spojených s rizikem AD, které lze zkoumat v ale soucasná zjistení rozsirují predchozí poznatky, které spojují kognitivní stimulaci a riziko AD (neprímý následný úcinek Ap) poskytnutím dukazu, které jsou v souladu s modelem, ve kterém je kognitivní stimulace prímo spojena s patologií související s AD samotnou. "

Napsal Petra Rattue