Vedci rozvíjejí neinvazivní prístup k elektrické hluboké stimulaci mozku

Soucasná lécba, která vyuzívá elektrickou hlubokou stimulaci mozku, vyzaduje chirurgovi otevrít lebku a implantovat elektrody do mozku. Nyní v nové studii pouzívající mysi demonstrují vedci neinvazivní prístup nazvaný docasne interferující stimulace, která vyuzívá elektrody umístené na pokozce hlavy, aby elektricky stimulovaly oblasti hluboko uvnitr mozku. Experimentální technika nevyzaduje chirurgické implantáty a nerusí povrch mozkové tkáne.
Výsledky nedávné studie zjistily, ze DBS muze být provádeno neinvazivne pomocí stimulace TI.

V príspevku publikovaném v casopise Bunka, výzkumníci - vcetne týmu z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge - informují o tom, jak testovali novou stimulacní metodu temporálne interferující (TI) na mozku mysí.

Hluboká stimulace mozku (DBS) byla puvodne vyvinuta jako lécba ke snízení príznaku Parkinsonovy nemoci, která obvykle zahrnuje nekontrolovatelné pohyby, tuhost, tres a problémy s chuzí.

V soucasných prístupech k DBS je elektrická stimulace dodávána dvema elektrodami, které musí být chirurgicky implantovány do mozku.

Nicméne vzhledem k jejich invazivní povaze tyto prístupy k DBS nesou s sebou riziko infekce, mrtvice a krvácení do mozku.

Neinvazivní techniky mozkové stimulace - jako je transcraniální magnetická stimulace, která je schválena pro lécbu deprese - jsou pomerne úcinné pri stimulaci tkáne blízko povrchu mozku.

Bohuzel jsou méne úcinné pri stimulaci hlubsích oblastí v mozku, zvláste ani bez rusivých povrchových oblastí.

Stimulace TI se selektivne zameruje na hluboké oblasti mozku

Stimulace TI spocívá v tom, ze umístení vysokofrekvencních elektrod na pokozku hlavy vede k tomu, ze frekvence kazdé elektrody je prílis vysoká, aby proud mohl stimulovat samotné neurony; biofyzikální vlastnosti bunek pouze umoznují, aby se staly vzruseny nízkofrekvencními proudy.

Nastavení vysokofrekvencních proudu tak, aby se jejich frekvence ponekud lisily, kde se protínají, jim umoznuje vytváret malou oblast nízkofrekvencního proudu, která muze stimulovat neurony.

Napríklad je mozné mít elektrodu, která vysílá 4000 hertzových signálu umístených na jedné strane hlavy a druhá vysílá 4000 hertzových signálu na druhou stranu.

Práve to vedci provedli: nastavili vysokofrekvencní proudy v elektrodách na pokozce hlavy, aby se setkali v urcité oblasti hluboko uvnitr mozku zivých mysí.

Nejprve testovali metodu ve fyzickém modelu pomocí pocítacových modelu a pak na základe techto výsledku provedli testy u mysí.

Pomocí techniky nazývaného znacení neuronu c-Fos potvrdili, ze TI elektrické signály pouze rozrusily mozkové bunky v cílové oblasti a nenarusily neurony v povrchové tkáni, které procházely vysokofrekvencními proudy.

Ve svém studijním materiálu popisují autori stimulaci TI tak, ze se zamerují na hipokampus a dalsí malé oblasti hluboko uvnitr mozku mysí.

Ukázali, jak mohou rídit velikost a umístení cílové oblasti hluboko uvnitr mozku zmenou frekvence elektrických signálu a zmenou poctu a polohy vnejsích elektrod.

Bylo dokonce mozné selektivne stimulovat cásti motorické kury a primet mysi, aby pohybovali jejich kníry, usi, levou tlapku a pravou tlapku, poznamenávají.

Technika muze nabídnout nové zpusoby lécby a studie mozku

V roce 2016 prof. Li-Huei Tsai, jeden z vedcu a profesor neuroved v MIT, pouzil mysi, aby ukázal, ze typ svetelné terapie muze nabídnout neinvazivní lécbu Alzheimerovy nemoci.

Tato technika osvetluje záblesk svetla do ocí a vytvárí kmitání urcité frekvence v mozku, coz vede ke snízení hladiny amyloidních plaku - známého charakteristického znaku Alzheimerovy nemoci.

Profesor Tsai ríká, ze nyní chce zjistit, zda by stimulace TI mohla mít podobný úcinek.

Vedci plánují studovat úcinky stimulace TI u lidí. Vidí potenciál pro jejich vyuzití nejen k lécbe onemocnení mozku, ale také k jejich studiu.

Poznamenávají, ze stimulace TI nemusí být schopná zamerit se na oblasti mozku tak presne jako DBS, takze invazivní technika muze stále skoncit v lécbe volby Parkinsonovy nemoci.

Nicméne naznacují, ze neinvazivní technika muze stále tezit pro pacienty s jinými stavy - jako je mrtvice, ztráta pameti a traumatické poranení mozku -, které nevyzadují presné rozlisení DBS.

"S schopností neinvazivne stimulovat struktury mozku, doufáme, ze nám pomuzeme objevit nové cíle pro lécbu poruch mozku."

První autor Dr. Nir Grossman, Imperial College London, Spojené království

Zjistete, jak hluboká stimulace mozku muze být úcinnou lécbou anorexie.

Aspirin - kardiovaskulární události Výhody versus hlavní riziko krvácení

Ackoli denní nízkodávkované aspirin muze poskytovat vysoce rizikové jedince s ochranou pred kardiovaskulárními událostmi, znacný pocet lidí je vystaven váznému riziku závazného krvácení, výzkumníci z Consorzio Mario Negri Sud, Santa Maria Imbaro, Itálie, uvedli v JAMA Americká lékarská asociace).

(Health)

Psoriáza na nehty: Co mohu s tím delat?

Obsah Co je psoriáza na nehty? Lécba Kdy videt lékare Psoriáza na nehty se týká zmen, ke kterým dochází v nehty a nehty, kdyz má clovek psoriázu. Tyto zmeny se pohybují od zmeny barvy az po zmeny v nehtové posteli. Psoriáza na nehty muze mít fyzický a emocionální dopad na zivot cloveka.

(Health)