Reverzní príznaky Alzheimerovy choroby u mysí s novou slouceninou

Více nez 5 milionu lidí v USA trpí Alzheimerovou chorobou a tento pocet se podle odhadu zvýsí na 16 milionu do roku 2050. Takové údaje zduraznují dulezitost nalezení nových lécebných podmínek pro tento stav a nový výzkum ze St. Louis University v Missouri by mohl poskytnout ze. V mysí studii byli vedci schopni zvrátit príznaky Alzheimerovy choroby pomocí nove vytvorené molekulární slouceniny.

Tým Saint Louis, vedený dr. Susanem Farrem, profesorem geriatrie na univerzite, vyvinul slouceninu nazvanou antisense oligonukleotid (OL-1). Pri testování na modelech mysí s Alzheimerovou chorobou zjistili, ze sloucenina zvrátila klasické príznaky onemocnení - zánet mozku a deficity ucení a pameti.

Výzkumníci vysvetlují, ze OL-1 pusobí blokováním messengerové RNA (mRNA), která stimuluje tvorbu nadbytecného proteinu amyloid-beta, coz muze vést k rozvoji plaku amyloid-beta - charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby.

Podrobne byla sloucenina schopná snízit nadmernou expresi prekurzorového genu amyloid-beta proteinu, který reguluje mnozství proteinu amyloidu-beta prítomného v tele.

Sloucenina byla testována na genu lidského amyloidu-beta

K dosazení svých zjistení, nedávno publikovaných v Journal of Alzheimerova choroba, tým testoval OL-1 na geneticky modifikovaných mysích, které nadprodukovaly "mutantní" formu prekurzorového genu pro lidský amyloid-beta protein.

Poznamenávají, ze v predchozí studii testovali slouceninu na mysích, která prirozene nadprodukovala mysí amyloid-beta. Ackoli tato studie byla úspesná, tým chtel testovat slouceninu na lidské forme genu, aby zjistil, zda je stejne efektivní.

Mysi mely vysoké hladiny amyloid-beta proteinu, které zvýsily zánet v mozku a zpusobily poskození hipokampu, coz vedlo k poruchám ucení a pameti.

Pro srovnání, výzkumníci testovali náhodnou antisense slouceninu na zdravých divokých mysích. Priblizne polovina geneticky upravených mysí dostala stejnou antisense slouceninu, zatímco druhá polovina dostala OL-1.

Vsechny mysi byly pak podrobeny sérii experimentu, které merily ucení, pamet a vhodné chování - jako rozpoznání objektu, prozkoumání neznámého místa a nalezení jeho cesty bludistem.

Tým zjistil, ze geneticky modifikované mysi, které dostaly OL-1, prokázaly lepsí ucení a pamet ve srovnání s geneticky modifikovanými mysí, které dostaly náhodnou antisense slouceninu.

Pri porovnávání úcinku OL-1 u mysí geneticky upravených a náhodných antisense sloucenin u divokých mysí se výzkumníci nezjistili zádné rozdíly ve studiu a pameti.

Krome toho vedci testovali ruzná místa injekce OL-1 na mysích, napr. Prostrednictvím centrálního nervového systému, a tak vstoupili do mozku prímo a pres chvostovou zílu tak, aby cirkuloval krev. Zjistili vsak, ze místo vpichu nemá vliv na výsledky.

Kdyz komentuje výsledky studie, Farr ríká:

"Nase nálezy posilují dulezitost proteinu amyloidu-beta v procesu Alzheimerovy choroby. Navrhují, ze antisense, který je zameren na prekurzor proteinu amyloid-beta, je potenciální terapií pro zvládnutí symptomu Alzheimerovy choroby."

To je poslední z rady studií zamerených na potenciální lécbu Alzheimerovy choroby. Zdravotní novinky dnes nedávno zverejnená na studii publikované v Prírodní chemická biologie, coz naznacuje, ze nová trída sloucenin nazývaná "farmakologické chaperony" by mohla výrazne snízit hladiny amyloid-beta u pacientu s Alzheimerovou chorobou.

Nedávný výzkum z Ohio State University zjistil, ze péce o kone muze zmírnit príznaky Alzheimerovy choroby, zatímco studie na Lékarské fakulte Washington University v St. Louis, MO a University of Pennsylvania naznacila, ze nástup Alzheimerovy choroby muze být zpomalen bezne predepsaným antidepresivum.

Antioxidant nalezený v materském mléce zabranuje onemocnení jater, zjistuje studium

Predpokládá se, ze antioxidanty zabranují nekterým chronickým onemocnením - napríklad kardiovaskulárním chorobám a rakovine - díky své schopnosti chránit pred poskozením bunek. Nový výzkum naznacuje, ze bezný antioxidant muze také chránit proti nealkoholickým tukovým onemocnením jater. Nová studie naznacuje, ze antioxidant bezne nalezený v materském mléce by mohl pomoci chránit pred nealkoholickým tukovým onemocnením jater.

(Health)

Kolik sacharidu mám denne jíst?

Obsahy Mnozství skrobové vlákniny Tipy na cukr Rizika Sacharidy jsou soucástí vyvázené stravy "Sacharidy", také známé jako sacharidy, jsou jednou z makronutrientu, coz jsou slouceniny, které dodávají vasí telo energii ve forme kalorií. Potraviny s sacharidy se rozkládají na cukr, který poskytuje telu glukózu, dulezitý zdroj energie.

(Health)