Míry demence v méne rozvinutých zemích jsou dvojnásobné nez dríve

Nové odhady uvádejí, ze výskyt demencí v zemích se stredními príjmy muze být stejný jako v zemích s vyssími príjmy, podle výzkumníku ve Velké Británii.
Navíc tým zjistil, ze stejne jako ve vyspelých zemích poskytuje vzdelávání v méne rozvinutých zemích znacnou ochranu pred demencí. Studie je zverejnena online v roce 2005 Lancet.
Vedoucí studie Martin Prince z King's College v Londýne uvedl:

"Nase studie poskytují podpurné dukazy pro kognitivní rezervní hypotézu, ze lepsí vývoj mozku muze zmírnit úcinky neurodegenerace v pozdejsím zivote.
Nase zjistení naznacují, ze vcasné zivotní vlivy, vzdelávání a ucení se císt a psát mohou být obzvláste dulezité pro snízení rizika demence v pozdním zivote. Musíme pochopit více o kognitivní rezerve, jak ji merit a jak je stimulována napríc kulturami.
Vysoký výskyt demencí v méne rozvinutých zemích nám pripomíná, ze celíme globální epidemii a je treba více zamerit na prevenci. "

Pri pouzití bezných západních diagnostických prístupu, jako jsou kritéria diagnostické a statistické prírucky dusevních poruch (DSM) IV, dríve uvádené studie naznacily, ze výskyt demencí muze být výrazne nizsí u zemí s nízkým a stredním príjmem nez u zemí s vysokými príjmy.
Nový prístup 10/66 diagnostiky demence vsak pouzívá metody vyvinuté a validované v 25 zemích s nízkým a stredním príjmem. Nový prístup byl prokázán, ze poskytuje presné diagnózy i u jedincu s malým nebo zádným vzdeláním.

Aby bylo mozné porovnat výskyt demence a zjistit, zda je vzdelání a gramotnost mimo jiné chrání pred rozvojem demencí, aplikoval jak standardní kritéria DSM-IV, tak prístup 10/66 k priblizne 12 800 osobám ve veku 65+, pres 9 mestských a venkovských lokalit v Mexiku, Kube, Peru, Venezuela, Dominikánskou republiku a Cínu.
Výzkumníci zjistili, ze výskyt demencí 10/66 je 1,5 az 2,5krát vyssí nez standardní kritéria DSM-IV. Krome toho byla výskyt demencí 10/66 trvale srovnatelný nebo vysoký nez výskyt demencí, který byl zaznamenán v drívejsích studiích.
Lidé s výchozí demence byli témer trikrát casteji úmrtí nez ti, kterí nemeli demence.
Navíc tým zjistil, ze výskyt demencí v pomeru 10/66 byl spojen s nízkou úrovní vzdelání, tedy s zenskou a starsí vekovou hranicí.
Vedci dospeli k záveru: "Zdá se, ze ochranárské úcinky vzdelání se rozsirují do prostredí, kde mnoho starsích lidí má málo nebo zádné formální vzdelání a gramotnost prinásí dalsí nezávislý uzitek. Tyto poznatky podporují myslenku, ze kognitivní rezerva by mohla pozdeji celit úcinkum neurodegenerace zivot."
Ve spolecném komentári Kathleen Hall a Hugh Hendrie z Indiana University School of Medicine v USA vysvetlili:

"Nejnepríznivejsí otázkou, kterou polozil Prince a kolegové, je to, ze pokud je vazba podstatná, proc je výskyt demencí vyssí v zemích se stredními príjmy a jeste vyssí v zemích s nízkými príjmy nez v zemích s vysokými príjmy?
Jedno vysvetlení, které naznacují, je, ze vysoký prípad úmrtnosti spojené s demencí v zemích se stredním príjmem má za následek podhodnocení incidentu. [Existuje vsak dalsí mozné vysvetlení] - ze nízké vzdelání muze být jednoduse markerem pro socioekonomickou deprivaci vcetne chudoby, podvýzivy a toxických environmentálních expozic. Tyto faktory jsou mimochodem také zahrnuty jako rizikové faktory pro demenci. "

Napsal Grace Rattue