Parkinsonova choroba: Kmenové bunky obnovují nervovou funkci u opic

Pomocí kmenových bunek se vedcum podarilo obnovit nervovou funkci u opic s Parkinsonovou chorobou. Nálezy mohou zmenit lidské lécebné postupy.
Nová studie slibuje pouzití kmenových bunek k vytvorení neuronu, které mohou nahradit ty, které jsou poskozeny Parkinsonovou nemocí.

Nová studie, která byla nedávno zverejnena v casopise Prírodní komunikace slibuje lécbu Parkinsonovy nemoci indukovanými pluripotentními kmenovými bunkami (iPSC).

iPSC jsou bunky, které byly odebrány z dítete nebo z tkáne dospelého a geneticky modifikovány tak, aby se podobaly embryonálním kmenovým bunkám - tj. aby mohly mít formu jakýchkoli jiných typu dospelých bunek.

V prípade Parkinsonovy vedcu pouzívají vedci iPSCs k vytvorení urcitého typu mozkových bunek, které jsou poskozeny stavem: tzv. Dopaminergními neurony umístenými v stredním mozku.

Tyto mozkové bunky jsou primárním zdrojem dopaminu - neurotransmiteru, který mimo jiné pomáhá regulovat dobrovolné pohyby, náladu, stres a odmenu.

Dríve byli vedci schopni obnovit funkci motoru u potkanu ??a primátu s Parkinsonovými príznaky implantováním dopaminergních neuronu odvozených od lidských iPSC. Az dosud vsak zádné studie nezkoumaly dlouhodobý dopad takové praxe u primátu.

V tomto kontextu tým výzkumníku, vedený Jun Takahashim z Centra pro výzkum bunek a aplikací iPS na japonské univerzite v Kyoto, se rozhodl implantovat tyto neurony do mozku makaku s dlouhým okem a vyhodnotit bezpecnost a funkcnost takovou praxi v prubehu casu.

Terapie je bezpecná a úcinná u opic

Takahashi a jeho kolegové transplantovali bunky z zdravých lidských dospelých i dospelých s Parkinsonovou chorobou do mozku primátu. Pro simulaci Parkinsonovy nemoci u primátu je vedci lécení MPTP - neurotoxinem bezne pouzívaným k vyvolání parkinsonského syndromu u zvírat.

Vedci pouzili neurologickou stupnici pro hodnocení neurologického úcinku transplantace a také videozáznamy pro analýzu spontánních pohybu primátu.

Parkinsonova choroba: Mohla by odpoved lezet v mitochondriích bunek dopaminu?Takzvané "výkony" techto mozkových bunek mohou mít klíc k pochopení Parkinsonovy nemoci.Prectete si ted

Navíc, k vyhodnocení "prezití, expanze a funkce" transplantovaných neuronu a imunitní odpovedi z mozku primátu, vedci pouzili magnetickou rezonanci (MRI) a pozitronovou emisní tomografii (PET).

K posouzení bezpecnosti tohoto postupu vedci klinicky sledovali primáty po dobu 2 let.

Bunecné analýzy ukázaly, ze dopaminergní neurony, kdyz dosáhly zralosti, rozsírily své axony a dendryty do striatum hostitele.

Výzkumníci zjistili, ze "lidské [iPSC-] odvozené dopaminergní progenitorové bunky prezily a fungovaly jako dopaminergní neurony stredního mozku, coz zvysovalo spontánní pohyb opic po transplantaci."

Krome toho behem 2 let Takahashi a tým nenasli zádné nádory pocházející z bunek v primátu mozku ani nezaznamenaly zádnou silnou imunitní odpoved na transplantaci.

V jiném clánku publikovaném v casopise Prírodní komunikace, autori ukazují, jak lze imunní odpoved jeste zlepsit.

Spojením skupiny proteinu nazývaných hlavní proteiny histokompatibilního komplexu (MHC) iPSC do MHC hostitele se zlepsí prezití neuronu a snízí se imunitní odpoved proti neuronum.

Celkove zjistení naznacují, ze ackoli je zapotrebí více výzkumu, takové techniky translace mohou být brzy pouzity k lécbe pacientu. Autori uzavírají:

"Tato predklinická studie pouzívající model primáta naznacuje, ze dopaminergní progenitor lidských iPS bunek je klinicky pouzitelný pro lécbu pacientu s PD."