Bolestné migrény spojené s vyssím rizikem deprese

Jedinci, kterí mají migrény, mají vetsí sanci na výskyt depresivních epizod, výzkumníci z University of Calgary, Kanada, uvedli v casopise Bolest hlavy. Autori dodali, ze vyssí riziko existuje naopak - ze pacienti se závaznými depresivními epizodami mají také vyssí riziko migrény.
Vedoucí autor, Geeta Modgill MsC, ríká, ze ti, kterí trpí bud migrénou nebo klinickou depresí, by se meli seznámit s príznaky a príznaky ostatních, tj. Pacienti trpící migrénou by meli vedet o depresivních symptomech a ti, kterí trpí závaznými depresivními epizodami by meli vedet o migréne príznaky.
A migréna je obzvláste tezké bolesti hlavy, které casto predcházejí nekteré varovné príznaky, jako jsou slepé skvrny nebo záblesky svetla, podobný pocitu, který má clovek poté, co byl fotografován blízko s velmi silným bleskem fotoaparátu; dalsí varovné príznaky hrozivého záchvatu migrény mohou být brnení v nohách nebo pazích, zvracení, nevolnost a fotofobie (zvýsená citlivost na svetlo).
Odborníci ríkají, ze migrény se vyskytují, kdyz se krevní cévy zvetsí, v kombinaci s uvolnením chemikálií z nervových vláken, které tyto nádoby obklopují. Arterie, která se nachází mimo lebku, tesne pod kuzí se behem bolestí hlavy zvetsuje. Uvolnování chemických látek zpusobuje zánet, bolest a dilataci tepny.
Sympatický nervový systém reaguje behem migrénového záchvatu, címz se pacient cítí nevolne; muze být nekdy zvracení a dokonce i prujem. Tato reakce rovnez zpomaluje rychlost, kterou potravina opoustí v zaludku a vstupuje do tenkého streva - ovlivnuje vstrebávání potravin, podkopává krevní obeh (coz vede ke vzniku chladných nohou a rukou) a zvysuje citlivost na svetlo a zvuk.
Více nez 28 milionu dospelých v USA trpí migrénami. Je mnohem castejsí u zen nez u muzu.
Jako podkladová informace k jejich clánku autori vysvetlili, ze predchozí (prurezové studie zalozené na populaci) ukázaly, ze pravdepodobne existuje vazba mezi migrénou a depresí. Podélné studie vsak neprokázaly, ze vazba funguje obema smery.
Modgill a tým se rozhodli zjistit, zda jsou MDE (hlavní depresivní epizody) spojeny s vyssím rizikem migrény u celé populace, a také zda migréna muze být spojena s rizikem MDE.
Získali údaje z kanadského pruzkumu zdravotního stavu obyvatel, který zahrnoval 15 254 osob. Byli sledováni kazdé dva roky od roku 1994 po dobu 12 let.
Zjistili, ze celkem 15% z nich melo MDE a 12% melo záchvaty migrény behem 12letého období studia.
Vedci uvedli, ze podle jejich zjistení:

• Pacienti trpící migrénou mají o 60% vyssí riziko trpí MDE ve srovnání s lidmi, kterí nikdy nemají migrény
• Ti, kterí zazili MDE, mají o 40% vyssí riziko vzniku migrény ve srovnání s osobami bez MDE.

V obou prípadech byly provedeny úpravy pohlaví, veku a dalsích chronických stavu.
Vysetrovatelé se domnívají, ze nekteré faktory, jako je detský stres, mohou mít vliv na to, jak lidský mozek následne reaguje na stres. Jejich studie se nezabývala zjistováním, zda mohou existovat nejaké biologické úcinky.

V abstraktu v casopise dospeli autori k záveru:

"Soucasná studie poskytuje významné dukazy o tom, ze migréna je spojena s pozdejsím vývojem MDE, ale neposkytuje silné kauzální dukazy o sdruzování v opacném smeru. Environmentální faktory, jako je detské trauma a stres, mohou utváret výraz tohoto obousmerného vztahu; presné podkladové mechanismy zatím nejsou známy. "

Napsal Christian Nordqvist