Nejenze má nase strevo mozkové bunky, ale také muze rust nové, studium

Nová americká studie pridala k existujícím znalostem o milionu mozkových bunek v nasem streve pomocí laboratorních mysí, které dokazují, ze mohou také rust nové pod kontrolou neurotransmiteru serotoninu. Zjistení by mohla být pouzita k vývoji nových léku na gastrointestinální poruchy, které kazdým dnem postihují priblizne 25% dospelých v USA a jsou na druhém míste jen obycejnou zimou jako duvod, proc vetsina Americanu zmeská práci.
Studie, která poprvé ukazuje, ze dospelé strevo muze zpusobit vznik nových neuronu v enterální nervové soustave (ENS), vedl Drs Mintsai Liu a Michael D Gershon na Columbijské univerzite ve meste New York. v vydání 5 Journal of Neuroscience.
Liu a Gershon a jeho kolegové pouzívali lék s obsahem serotoninu pro pridání neuronu do strevního nervového systému dospelých, coz bylo poprvé provedeno.
"Je mozné, ze lécba slouceninami tohoto typu muze být v budoucnu pouzita k náprave poskozeného nebo kongenitálne vadného enterického nervového systému, aniz by se uchýlil k invazivnímu postupu," uvedli v médiích.
Takze co je ENS?
Vedci nasli dukaz toho, co mnozí z nás jiz podezrívali: nase mozky a nase vnitrnosti "mluví" navzájem. Ve skutecnosti jsou tak úzce spojeny, ze nekterí verí, ze streva a mozek je treba povazovat za soucást jednoho systému.
Vsichni víme, ze nase streva je citlivá na emoce: v nasem zaludku máme "motýly", v nekterých situacích se cítíme nevolne a nekteré zkusenosti mohou být "otresné". To jsou vsechny viscerální projevy úzkosti, hnevu, smutku, vzrusení. Lékari vedí, ze je dulezité mít na pameti tuto skutecnost pri lécbe gastrointestinálních poruch, u nichz se zdá, ze nemají zjevnou fyzickou nebo infekcní prícinu.
Nase 30-noha dlouhá streva je vlozena do bunek enterálního nervového systému, ENS, coz je komplexní systém kolem 100 milionu nervu, který je casto oznacován jako nás "druhý mozek". ENS dohlízí na procesy trávení a zustává v úzkém kontaktu a je silne ovlivnován centrálním nervovým systémem (CNS), který zahrnuje mozku a míchu.
Kdyz plod roste v deloze, vyvinul se ze stejné tkáne jako CNS a v mnoha ohledech její struktura zrcadlí mozek tím, ze má senzorické a motorické neurony podeprené ochrannou strukturou gliových bunek, která pusobí trochu jako "lesení". ENS a CNS také pouzívají mnoho stejných chemických poselu nebo neurotransmiteru zahrnujících acetylcholin a serotonin. Taková komunikace vysvetluje zrejmé veci, jako je to, proc prestáváme jíst, kdyz jsme plní, nebo proc se cítíme spatne nebo ztrácíme chut k jídlu ráno dulezité zkousky.
Az donedávna vedci vedci verili, ze nové neurony rostou pouze v mozku plodu a neurony, které jsme meli pri narození, byly ty, které jsme po celý zivot uchovávali, a to bylo. Nyní vsak víme, ze CNS vytvárí nové neurony v dospelosti.
A s touto studií Liu a Gershon a kolegové ukazují, ze za urcitých podmínek, jako jsou ty, které kontroluje serotonin, muze ENS také vytváret nové neurony.
Bylo to asi pred ctyrmi desetiletími, kdy vedci zjistili, ze nase strevo obsahuje vysoké hladiny serotoninu 5-HT. Ve skutecnosti nedávno vyvinutý lék, tegaserod, urcený k lécbe zácpy a syndromu drázdivého streva, je zameren na serotoninový receptor 5-HT4. Nicméne lék, který byl schválen Úradem USA pro potraviny a léky v roce 2002, byl pozdeji stazen, protoze se domnívalo, ze by to mohlo zpusobit infarkt.
Liu a Gershon a jeho kolegové zjistili, ze receptor 5-HT4 a dusledkem serotoninu jsou dusledne zapojeni do rízení produkce nových ENS neuronu po narození.
Porovnávali mysi, které mely receptory 5-HT4 ("normální" mysi) s mysí, které nemely. Ve srovnání s normálními mysí meli mysi, které postrádaly receptor, stejný pocet neuronu pri narození, ale ustoupily, kdyz se mysi staly starsí.
Také, kdyz vedci podali normální mysi lék, který stimuloval receptory 5-HT4, zjistili, ze nejen posílila produkci ENS neuronu po porodu, ale chránila ty, které jiz existovaly.
Dr. Arturo Alvarez-Buylla z Kalifornské univerzity v San Francisku, odborník na neurobiologii kmenových bunek a vývojovou neurovedu, který se studií nezapojil, uvedl, ze Liu a Gershona a jeho kolegové pomohli objasnit nekteré nezodpovezené otázky týkající se gastrointestinálního systému . Rekl jejich zjistení:
"Nejenze naznacuje, ze v dospelém cloveku mohou vzniknout nové enterální neurony, ale pro tento proces je zapotrebí aktivace serotoninového receptoru."
"Cévní nervový systém má velmi velké mnozství neuronu, ale o jejich progresivních ztrátách v zivote a o tom, zda je lze regenerovat, je velmi málo známo," dodal.
Výzkum byl financován národními institucemi zdravotnictví a spolecností Novartis, která vyrábí tegaserod.
Journal of Neuroscience.
Zdroj: Spolecnost pro neurovedy; Citlivá streva, Harvard Health Publications.
Napsal: Catharine Paddock, PhD

HPV vakcína by mohla snízit riziko rakoviny delozního hrdla

Podle nálezu dvou výzkumu zverejnených Online First v The Lancet Oncology, bivalentní vakcína proti lidskému papilomaviru (HPV) (GlaxoSmithKline, Cervarix) poskytuje výjimecnou ochranu proti závaznejsímu bezprostrednímu predchudci invazivního karcinomu delozního cípku (ICC). Je zvláste úcinný pri ochrane mladých dívek pred sexuálne aktivním zivotem.

(Health)

Zeny se více cíti spokojeny, pokud diskutují o genetickém riziku rakoviny u detí

Nový výzkum odhaluje, ze vetsina matek, kterí podstoupí genetické testy pro kontrolu rizika rakoviny (testování BRCA1 / 2), skoncí s detmi o výsledcích testu. Záver pochází ze studie, publikované v casopise Cancer Epidemiology, provedené v komplexním Cancer Center v Georgetown Lombardi.

(Health)