Lécba poranení mozku pomocí transplantací kmenových bunek - slibné výsledky

Únorové vydání Neurochirurgie uvádí, ze pokusy na zvíratech u potkanu ??s poranením mozku ukázaly, ze kmenové bunky vstríknuté pres carotidovou tepnu cestují prímo do mozku a výrazne zlepsují funkcní zotavení. Studie ukazuje, ze vedoucí výzkumný pracovník Dr. Toshiya Osanai z Hokkaido University Graduate School of Medicine v japonském meste Sapporo dokázal, ze technika vstrikování krcní tepny by spolu s nejakou formou in-vivo optické zobrazování ke sledování kmenových bunek po transplantaci, muze být soucástí nového prístupu k transplantaci kmenových bunek pri poranení trauma mozkem (TBI).
Dr. Osanai a tým vyhodnotili novou intraarteriální techniku ??transplantace kmenových bunek u potkanu ??s cílem prenést kmenové bunky prímo do mozku, aniz by musely projít celkovým obehem. Ti indukovali TBI u zvírat pred podáním kmenových bunek do karotidové arterie o sedm dní pozdeji.
Kmenové bunky byly získány z kostní drene krys a pred podáním injekce byly oznaceny "kvantovými teckami". Kvantové tecky jsou biokompatibilní fluorescencní polovodice vytvorené s nanotechnologií, které emitují blízké infracervené svetlo s mnohem delsími vlnovými délkami, které pronikají do kostí a kuze, coz umoznuje neinvazivní metodu sledování kmenových bunek po dobu ctyr týdnu po transplantaci.
Tento in vivo optická zobrazovací technika umoznila vedcum pozorovat, ze vstrikované kmenové bunky vstoupily do mozku pri prvním pokusu, aniz by vstoupily do obecného obehu. Pozorovali, ze kmenové bunky zacaly migrovat z kapilár do poskozené cásti mozku behem trí hodin.
V týdnu 4 vedci poznamenali, ze krysy v transplantacní skupine kmenových bunek dosáhly významné obnovy motorické funkce ve srovnání s nelécenými zvíraty, která nemela známky zotavení.
Tým se naucil po vysetrení osetrených mozku, ze kmenové bunky se zmenily na ruzné typy mozkových bunek a napomohly k lécbe zranené oblasti mozku.
Behem nekolika posledních let se potenciál terapie kmenovými bunkami pro lécbu onemocnení a onemocnení rychle zvysoval. Níze je uveden seznam nekterých jeho mozných pouzití.

Rozvoj terapie kmenovými bunkami pro poranení mozku u pacientu

Kmenové bunky predstavují potenciální, novou dulezitou metodu lécby pro ty, kterí utrpeli zranení mozku, TBI a mrtvici. Prestoze kmenové bunky kostní drene, podobné tem, které byly pouzity v nové studii, jsou slibným zdrojem donorových bunek, zustává mnoho otázek otevrených ohledne optimálního nacasování, dávky a cesty dorucování kmenových bunek.
V nové studii na zvíratech byly krysám injekcne podány kmenové bunky jeden týden po TBI. Jedná se o "klinicky relevantní" cas, protoze je to minimální doba potrebná k vývoji kmenových bunek z kostní drene.
Transplantace kmenových bunek do karotidové arterie je pomerne jednoduchý postup, který dodává bunky prímo do mozku.
Pokusy také poskytly klícový dukaz, ze lécba kmenovými bunkami muze podporovat hojení po TBI s podstatným obnovením funkce.

Dr. Osanai a tým písou, ze pomocí in vivo optické zobrazování:

"Tato studie byla první, která úspesne sledovala dárcovské bunky, které byly behem ctyr týdnu intraarteriálne transplantovány do mozku zivých zvírat."

Podobná forma zobrazovací techniky by se mohla ukázat jako prínosná i pro sledování úcinku transplantace kmenových bunek u lidí, i kdyz sledování bude predstavovat výzvy, protoze lidská lebka a skalp jsou mnohem silnejsí nez u potkanu.
Vedci dospeli k záveru:

"Dalsí studie jsou oprávnené pouzít in vivo
optické zobrazování klinicky. "

Napsal Petra Rattue