Více penez více problému; Deprese do bohatsích národu

Více penez více problému. Míra deprese je mnohem vyssí v zemích s vyssí mírou príjmu. Asi 121 milionu lidí na celém svete trpí depresí, která muze poskodit kvalitu zivota lidí tím, ze ovlivní jejich schopnost pracovat a vytváret vztahy. Tezká deprese muze vést k sebevrazde a kazdorocne zpusobuje 850 000 úmrtí.
Ve Spojených státech, ve Francii, Nizozemsku a Indii byla deprese nejvyssí v celosvetovém merítku na 30%, zatímco Cína mela nejnizsí míru deprese ve výsi 12% celkove.
Evelyn Bromet z Státní univerzity v New Yorku u Stonyho Broka komentuje:

"Ukázalo se, ze deprese je významným problémem verejného zdraví ve vsech regionech sveta a je silne spojena se sociálními podmínkami. Pochopení modelu a prícin deprese muze pomoci globálním iniciativám pri snizování dopadu deprese na individuální zivoty a pri snizování bremeno pro spolecnost. "

Vyssí príjmy mohou souviset s více pracovními hodinami a snízením kvality zivota podle výzkumu. Podrobné rozhovory s více nez 89 000 lidmi v 18 zemích odhalily, ze 15% lidí v zemích s vysokými príjmy pravdepodobne behem zivota dosáhne deprese, ve srovnání s 11% v zemích s nízkým nebo stredním príjmem.
Prumerný vek pri nástupu deprese byl v zemích s nízkými príjmy takrka o dva roky mladsí a zeny mely dvakrát vetsí pravdepodobnost, ze muzi trpí depresí. Hlavním faktorem, který prispel k tomuto jevu, byla ztráta partnera kvuli smrti, rozvodu nebo odloucení.

V soucasné dobe je mnoho lidí bez práce. Mozná to není konec koncu nejhorsí. Podle samostatné studie vase zdraví prímo souvisí s vasím stestím a mrtvými ústy, které vás pohání orechy muze být horsí pro vase celkové zdraví nez vubec nefunguje.
Byla provedena studie o australských osobnostech, která je známa tím, ze mají nejvyssí kvalitu zivota na planete. Výzkumníci analyzovali data z více nez 7 000 lidí v produktivním veku v Austrálii a nebyli prekvapeni, ze ti, kterí byli nezamestnaní, meli celkove horsí dusevní zdraví nez ti, kterí mají práci. Autori studie vsak také zjistili, ze dusevní zdraví lidí se spatne placenými, spatne podporovanými nebo krátkodobými pracovními místy muze být stejne spatné nebo dokonce horsí nez u tech, kterí jsou nezamestnaní.
Autori studie písí:

"Práce první politiky jsou zalozeny na predstave, ze jakákoli práce je lepsí nez zádná, protoze práce podporuje ekonomické i osobní blaho. Kvalita pracovních míst v psychosociální oblasti je klícovým faktorem, který je treba vzít v úvahu pri navrhování a poskytování politiky zamestnanosti a sociální péce."

Dusevní zdraví klesalo v case u tech osob, které pracují na mrtvých pracovních místech, nebo tech, které se vyhýbaly návratu z domova. Vedci zjistili prímý vztah mezi poctem nepríznivých pracovních podmínek a dusevním zdravím, pricemz kazdá dalsí negativní pracovní stránka snizuje skóre dusevního zdraví osoby.
U nezamestnaných závisí zdravotní prínosy pri hledání zamestnání na kvalite práce. Získat vysokou kvalitu práce po nezamestnanosti zvýsilo dusevní zdraví v prumeru o tri body, ale získání spatné kvality práce vedlo k poklesu dusevního zdraví o pet bodu.
Zdroje: BioMed Central Medicine a British Medical Journal
Napsal Sy Kraft