Pacienti s rakovinou plic s cukrovkou zijí déle nez pacienti bez cukrovky

Pacienti s karcinomem plic s diabetem mají tendenci zít déle nez pacienti bez diabetu, podle nové studie z Norska, která má být zverejnena v listopadu Casopis hrudní onkologie. Vedci neposkytli vysvetlení této tendence; navrhli, ze je zapotrebí dalsího výzkumu a diabetes by nemelo být povazováno za duvod k odmítnutí standardní lécby rakoviny.
Ve svých základních informacích výzkumníci z norské univerzity vedy a techniky a univerzity v Trondheimu písu, ze pacienti s rakovinou plic mají casto jiné nemoci, z nichz jedna je cukrovka. Nicméne dukazy o vlivu cukrovky na prezití rakoviny plic jsou protichudné, proto chtely ucinit rozsáhlou studii zamerenou na toto.
Pro jejich analýzu srovnávali prezití s ??diabetem a bez nej u 1677 prípadu rakoviny plic (u 77 pacientu bylo také diagnostikováno diabetes mellitus).
Ze studie Nord-Trondelag Health Study (studie HUNT) bylo spojeno 1 031 prípadu s norským registrem rakoviny, 436 studie Pemetrexed Gemcitabine (PEG) a 210 registru norského registru rakoviny plic biobanky.
Výsledky ukázaly, ze:

• Jednorocní míra prezití u pacientu s rakovinou plic, u nichz byl také diabetes, byl 43% ve srovnání s 28% u pacientu bez cukrovky,
• Dvouletá míra prezití byla 19%, respektive 11%
• 3letá míra prezití byla 3% a 1%.
• Kdyz se upravili pro promenné, jako je pohlaví, vek nebo stádium onemocnení, pomer rizika prezití u pacientu s rakovinou plic a diabetes mellitus byl 0,55 (95% CI, 0,41-0,75), coz naznacuje, ze v urcitém casovém bode témer dvojnásobne protoze mnoho pacientu s rakovinou plic bez diabetes zemrelo ve srovnání s diabetiky.

Vedci dospeli k záveru, ze:
"Pacienti s rakovinou plic s diabetes mellitus mají zvýsené prezití ve srovnání s pacienty bez diabetes mellitus."

Rovnez zjistili, ze pacienti s diabetem meli nizsí výskyt metastazující rakoviny, coz je méne pravdepodobné, ze by se rozsírily nádory.
Nejdríve si mysleli, ze by to mohlo vysvetlit, proc pacienti s diabetem prezili déle, protoze vetsina pacientu s rakovinou plic neumírá od primárního nádoru, ale ze sekundárních nádoru.

Ale kdyz zkoumali dále, veci nebyly tak jednoduché, jak by se dalo predpokládat. Vypadá to, ze samotný diabetes muze být dulezitým faktorem:
"... jak jsme se prizpusobili stadiu onemocnení v nasich analýzách, tato potenciální výhoda muze tezko vysvetlit pozorované zvýsené prezití u pacientu s diabetes mellitus. Navíc zvýsené prezití u pacientu s diabetes mellitus bylo jasne prokázáno ve studii PEG, kde vsichni pacienti meli pokrocilé rakovina plic."
Proto vyzvali k dalsímu výzkumu:
"Prínos prezití [diabetes] muze mít klinický význam a mel by být zameren na budoucí studie."
Mezitím doporucili:
"Standardní lécba by nemela být u pacientu s diabetes mellitus zadrzena za predpokladu, ze jsou jinak vhodné, i kdyz mohou být povazovány za významnou komorbiditu."
Napsal Catharine Paddock PhD