Nízká exprese genu muze zvýsit náchylnost k depresi

Vedci se podrobne zabývali funkcností genu, který muze být spojen s vývojem závazné deprese. Jejich zjistení ukazují, ze jeho hladiny aktivity mohou urcit nasi náchylnost k stresu a negativním podnetum.
Nový výzkum zjistil, ze jedinci náchylní k depresi mají nízkou aktivitu genu Slc6a15.

Podle Národních ústavu dusevního zdraví je hlavní deprese hlavní prícinou postizení u dospelých ve Spojených státech. Témer 7% dospelých v USA zaznamenalo epizody deprese v roce 2015 a Svetová zdravotnická organizace (WHO) naznacuje, ze se kazdý rok po celém svete odehrává priblizne 800 000 sebevrazd.

Deprese muze ovlivnit zpusob, jakým clovek provádí i ty nejzákladnejsí kazdodenní cinnosti, a muze vázne ovlivnit produktivitu a obecnou pohodu.

Mary Kay Lobo, Ph.D., spolu s dalsími výzkumníky z University of Maryland School of Medicine v Baltimore, provedla studii zamerenou na gen známý jako Slc6a15. Tento gen byl myslenka hrát dulezitou roli v nástupu deprese.

Dr. Lobo a jeho kolegové se rozhodli odhalit specifika toho, jak mohou hladiny aktivity tohoto genu ovlivnovat zmeny nálady. Jejich studie byla nedávno zverejnena v Journal of Neuroscience.

Nízká exprese genu u mysí s nadmerným stresem

V predchozí studii zverejnené v roce 2006 Prírodní neurovedy, Dr. Lobo a spolupracovníci dospeli k záveru, ze gen Slc6a15 byl nejcasteji nalezen v typu neuronu umísteném v jádre accumbens, coz je oblast mozku, která je z velké cásti zodpovedná za odmenu mozku.

Neurony nacházející se v nucleus accumbens diktují, zda a do jaké míry cítíme potesení, kdyz provádíme normálne uspokojující cinnosti, jako je jídlo, pití nebo trávení casu s práteli.

Jádro accumbens pracuje se dvema hlavními neurotransmitery, nebo chemickými posly, nazývanými serotonin a dopamin. Ty regulují nase úrovne stestí a jak dobre zvládneme stres.

Dr. Lobo a její kolegové studovali D2 neurony, soubor neuronu v nucleus accumbens, které jsou citlivé na dopamin. Zacali svuj výzkum sledováním muzských mysí náchylných na depresi, zamerených na význam genu Slc6a15 u neuronu D2 pri úprave odezvy vzorku na intenzivní stres.

Výzkumníci zjistili, ze mysi, které prirozene dobre nereagovaly na stres, mely významne nizsí hladiny aktivity genu Slc6a15 v jejich neuronech D2, kdyz byly zavedeny do kritických situací.

Abychom porozumeli vliv méne aktivních genu Slc6a15 proti vysoce aktivním genum, vedci také sledovali mysi, jejichz hladiny genové aktivity Slc6a15 byly umele snízeny. Bylo zjisteno, ze tyto mysi také neodpovídaly pri vystavení stresovým situacím.

Vyssí aktivita genu zlepsuje odolnost

Nakonec výzkumníci studovali mysi, jejichz hladina aktivity genu Slc6a15 byla zesílena. Tyto mysi naopak reagovaly dobre pri stresových faktorech.

Poté, aby byla testována exprese genu Slc6a15, tým zkoumal mozky lidí, kterí zazili závaznou depresi nebo spáchali sebevrazdu.

Získali podobné výsledky pro lidi náchylné k depresi: hladiny aktivity genu Slc6a15 u neuronu D2 byly významne snízeny u lidí, kterí meli malou odolnost proti stresu.

Zjistení naznacují, ze odpoved na depresi muze spocívat v tom, jak je aktivní gen Slc6a15, a ze umelé zvýsení exprese v neuronech D2 muze zlepsit zpusob, jakým se stres resí.

"[...] lidé s pozmenenými hladinami tohoto genu v nekterých oblastech mozku mohou mít mnohem vyssí riziko deprese a jiných emocních poruch souvisejících se stresem," ríká Dr. Lobo.

Navzdory jejich podrobné studii vedci stále nejsou presvedceni o tom, jak funguje gen Slc6a15. Predpokládají, ze úroven aktivity genu muze ovlivnit rovnováhu neurotransmiteru, jako je dopamin, ale pro potvrzení této teorie bude nutný dalsí výzkum.

Zjistete, jak muze bouldering pomáhat pri lécbe deprese.

Zvýsené riziko mrtvice se zvýsenou hladinou triglyceridu

Vedle studie zverejnené 12. listopadu 2008 v JAMA se zdá, ze krome zvýseného rizika srdecního záchvatu se zvýsená hladina triglyceridu nezhorsuje, coz je spojeno se zvýseným rizikem ischemické cévní mozkové príhody. Zvýsené hladiny nestabilních triglyceridu naznacují prítomnost zbytkových lipoproteinu, které zustávají po metabolismu a skladování.

(Health)

Prílis mnoho cukru muze poskodit dusevní zdraví lidí

Pokles vysoké spotreby cukru není omezen na spatné zubní zdraví a prírustek hmotnosti; nová studie zjistila, ze jíst prílis mnoho cukru muze také zvýsit dlouhodobé riziko mentálních poruch u muzu. Vysoký príjem sladkých potravin a nápoju muze poskodit dusevní zdraví muzu, tvrdí výzkumníci. Výzkumníci zjistili, ze muzi, kterí konzumovali více nez 67 gramu cukru denne z oslabených potravin a nápoju, meli mnohem vetsí pravdepodobnost, ze po peti letech rozvinou úzkost, depresi a dalsí casté dusevní poruchy ve srovnání s muzi, kterí mají nizsí denní príjem cukru.

(Health)