Prílis mnoho cukru muze poskodit dusevní zdraví lidí

Pokles vysoké spotreby cukru není omezen na spatné zubní zdraví a prírustek hmotnosti; nová studie zjistila, ze jíst prílis mnoho cukru muze také zvýsit dlouhodobé riziko mentálních poruch u muzu.
Vysoký príjem sladkých potravin a nápoju muze poskodit dusevní zdraví muzu, tvrdí výzkumníci.

Výzkumníci zjistili, ze muzi, kterí konzumovali více nez 67 gramu cukru denne z oslabených potravin a nápoju, meli mnohem vetsí pravdepodobnost, ze po peti letech rozvinou úzkost, depresi a dalsí casté dusevní poruchy ve srovnání s muzi, kterí mají nizsí denní príjem cukru.

Autorka vedoucí studie Anika Knüppelová z Ústavu epidemiologie a verejného zdraví na University College v Londýne ve Spojeném království a kolegové nedávno informovali o svých zjisteních v casopise Vedecké zprávy.

Pokyny týkající se stravování pro Americany doporucují, aby pridaný cukr, tj. Cukr, který je pridáván do potravin a nápoju behem výroby nebo který jsme pridali - by nemel tvorit více nez 10 procent celkových denních kalorií pro dospelé a deti.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vsak dospelí ve veku 20 let a starsí spotrebovávali priblizne 13 procent svých celkových denních kalorií z cukru v letech 2005 az 2010, pricemz nejvíce pridaných cukru pocházejících z cukrových cukru, kolácu a susenek , cukroví a zmrzliny.

Konzumace prílis velkého mnozství cukru muze zvýsit riziko mnoha zdravotních problému, vcetne obezity, cukrovky typu 2, srdecních chorob a zubního kazu.

Predchozí studie také ukázaly, ze mezi vysokým príjmem cukru a zvýseným rizikem deprese muze existovat souvislost, ackoliv Knüppel a tým poznamenávají, ze výzkumníci naznacili, ze tato asociace muze být "opacná prícinou".

"Reverzní prícina se v této souvislosti týká moznosti, ze porucha nálady muze vést k vyssímu príjmu cukru, takze stravovací a dusevní zdraví je zcela nebo zcásti výsledkem spatného dusevního zdraví spíse nez vysokého príjmu cukru". vysvetlují autori.

Pro tento nejnovejsí výzkum se tým snazil lépe porozumet tomu, zda spotreba cukru muze ovlivnit vývoj poruch dusevního zdraví.

Vysoký príjem cukru a dusevní zdraví

Knüppel a kolegové analyzovali údaje z studie Whitehall II, vcetne 10 308 úcastníku (z nichz 66,9% byli muzi), kterí byli ve veku mezi 35 a 55 lety v první fázi studie.

Behem 22 let sledování úcastníci dokoncili dotazníky o frekvenci potravin ve ctyrech casových bodech. Vedci vyuzili informace z techto dotazníku k výpoctu denního príjmu cukru úcastníku z 15 slazených potravin a nápoju, vcetne sody, koláce a caje a kávy.

Príjem materského cukru spojený s alergickým astmatem u potomkuVýzkum zjistil, ze príjmu cukru zen behem tehotenství muze ovlivnit riziko astmatu jejího dítete.Prectete si ted

Subjekty také dokoncily obecné zdravotní dotazníky a rozhovory v cetných casových bodech behem sledování, které tým identifikoval úcastníky pri vývoji bezných poruch dusevního zdraví, jako je úzkost a deprese.

Ve srovnání s muzi, kterí meli nejnizsí denní príjem cukru (méne nez 39,5 gramu denne), meli muzi, kterí meli nejvyssí denní príjem cukru (více nez 67 gramu denne) o 23 procent vyssí pravdepodobnost vývoje bezných dusevních poruch o 5 let pozdeji.

Toto zjistení zustalo po tom, co bylo zjisteno nekolik mozných zmatených faktoru, vcetne sociodemografických faktoru, jiných dietních faktoru a prítomnosti dalsích zdravotních problému.

Mezi zenami nebyla zjistena zádná vazba mezi príhodnými poruchami dusevního zdraví a príjmem cukru.

Reverzní príciny nevysvetlují nálezy

Navíc výzkumníci zjistili, ze muzi a zeny s poruchami nálady, kterí mají vysoký denní príjem cukru, mají vetsí pravdepodobnost, ze po peti letech vyvinou depresi ve srovnání s temi, kterí mají nizsí príjem cukru.

Toto sdruzení se vsak snízilo, jakmile byly zvazovány sociodemografické a jiné dietní a zdravotní faktory.

Zajímavé je, ze tým také zjistil, ze príjem cukru u muzu a zen s poruchami dusevního zdraví nebyl vyssí nez u muzu a zen bez poruch dusevního zdraví. Toto zmaruje teorii, ze spojení mezi vysokým príjmem cukru a vyssím rizikem poruch dusevního zdraví je v rozporu s prícinami.

Na základe svých zjistení se Knüppel a tým domnívají, ze bychom se meli prestehovat od konzumace sladkých potravin jako prostredku k nárustu nálady, protoze to muze zpusobit více skody nez dobro.

"Bylo zjisteno, ze sladké potraviny vyvolávají pozitivní pocity v krátkodobém horizontu. Lidé s nízkou náladou mohou jíst sladké potraviny s nadejí na zmírnení negativních pocitu.Nase studie naznacuje, ze vysoký príjem sladkých potravin má vetsí pravdepodobnost, ze budou mít opacný úcinek na dusevního zdraví v dlouhodobém horizontu. "

Anika Knüppel