Zelený caj chrání pred funkcním postizením spojeným se stárnutím

Pravidelní pijáci zeleného caje mají nizsí riziko vzniku funkcního postizení, vedci z Fakultní nemocnice Tohoku University Sendai v Japonsku American Journal of Clinical Nutrition. Funkcní postizení se týká problému s kazdodenní prací a cinností, jako je koupání nebo oblékání.
Jako základní informace autori vysvetlili, ze predchozí studie zjistily, ze konzumace zeleného caje snizuje riziko onemocnení spojených s funkcním postizením, jako je osteoporóza, kognitivní poruchy a mrtvice. Prestoze vetsina odborníku verila, ze riziko nehody s funkcními poruchami by bylo nizsí u bezných pijáku ze zeleného caje, nebyly provedeny zádné prímé studie, které by prokázaly,
Yasutake Tomata a tým se rozhodli zjistit, zda pravidelná spotreba zeleného caje muze snízit riziko selhání funkcních poruch u starsích lidí.
V roce 2006 poskytli dotazníky ohledne denní spotreby caje, stejne jako dalsích faktoru zivotního stylu a shromázdily údaje o 13 988 respondentech. Vsichni respondenti meli nejméne sedesát pet let veku. Pro informace o funkcním postizení vyuzili verejnou databázi dlouhodobého pojistení péce.
Bylo zjisteno, ze mezi funkcním rizikem zdravotního postizení a konzumací zeleného caje je úzká souvislost. Cím více lidí pil zelený caj, tím nizsí riziko.
Témer 13% tech, kterí konzumovali méne nez jednu sálku zeleného caje kazdý den, zpusobilo funkcní postizení, ve srovnání s méne nez 7% mezi temi, kterí konzumovali pet poháru nebo více.
Autori zduraznili, ze jejich studie v zádném prípade neprokazuje, ze je to jen zelený caj, který chrání pred funkcním postizením, jak lidé stárnou. Také si vsimli, ze tezký pijáci zelených caju také snedli více ovoce a zeleniny, konzumovali více ryb, méne pravdepodobne kourili, meli méne úderu a / nebo srdecní záchvaty a meli tendenci mít vyssí úroven vzdelání. Bylo také zjisteno, ze mají ostrejsí kognitivní funkci.
Címí pijáci caje meli tendenci mít sirsí okruh prátel a více clenu rodiny kolem nich.
I kdyz byly vzaty v úvahu vsechny výse uvedené faktory, stále existovalo spojení mezi pravidelným pitím zeleného caje a rizikem mensinového postizení.
Nikdo jeste není jistý, proc nabízí zelený caj tyto výhody. Autori uvedli jednu predchozí studii, která prokázala, ze extrakty zeleného caje pomáhají udrzovat sílu svalu u starsích zen.
Varují, ze existuje prílezitost, ze výtazky ze zeleného caje, jako je kofein a vitamin K, mohou zasahovat do toho, jak fungují antikoagulacní léky.
V abstraktu v casopise autorové napsali:

"Spotreba zeleného caje je významne spojena s nizsím rizikem postizení funkcními událostmi, dokonce i po úprave pro mozné zmatené faktory."

Japonský zelený caj

Zelený caj (Ryokucha) je obycejný v celém Japonsku a je zde jednoduse znám jako caj (ocha).
Historici ríkají, ze zelený caj byl puvodne pouzit v Cíne behem dynastie Song (DD 960-1279). Japonský buddhistický knez, Myoan Eisai (A.D. 1141-1215), který také zalozil skolu Zen buddhismu Rinzai, prinesl do Japonska zelený caj.
V Japonsku je zelený caj klasifikován podle kvality, jaká cást rostliny pochází a jak se zpracovává. Nejlepsí zelený caj pochází z oblasti Yame v prefekture Fukuoka, stejne jako z kraje Uji v Kjótu.
Existuje nekolik názvu pro ruzné typy japonského zeleného caje, vcetne Gyokuro, Kabusecha, Sencha, Fukamushicha, Tamaryokucha, Bancha a Kamairicha.

Slození zeleného caje

Ze zeleného caje je známo, ze obsahuje následující:

• Polyfenoly - zejména katechiny (epigallocatechin gallate)
• Vitamín C (kyselina askorbová) a vitamín K
• Karotenoidy
• Nekolik minerálu - vcetne zinku, chrómu, selenu a manganu
• Tocoferoly
• Urcité fytochemické slouceniny

Zelený caj má více antioxidacních vlastností nez cerný caj. Cerný caj má vsak theaflavin, který zelený caj nemá.
Vedci na univerzite v Cambridge University zjistili, ze granátové jablko, kurkuma, brokolice a zelený caj pomáhají predcházet a zastavovat rakovinu prostaty, coz je nejcastejsí rakovina u muzu v USA a Velké Británii.
Napsal Christian Nordqvist