Padající úmrtí na rakovinu prsu není zpusobeno screeningem, více se týká lécby a zdravotních systému

Míra úmrtí na rakovinu prsu se v posledních letech snízila v Evrope, nicméne výzkumníci z Francie, Norska a Spojeného království tvrdí, ze je to spíse kvuli lepsí lécbe a zdravotním systémum spíse nez screeningu rakoviny prsu. V clánku v BMJ (British Medical Journal), autori to napsali "... screening rakoviny prsu nehraje prímou roli v redukci úmrtnosti na rakovinu prsu v posledních letech."
Ve vetsine rozvinutých zemí úmrtí na rakovinu prsu klesá behem posledních nekolika let. Autori dodávají, ze je velmi tezké urcit, jaký podíl této redukce behem dvou desetiletí screeningu mamografie je zpusoben vcasnou detekcí nebo lepsí lécbou.
Co se týce rakoviny delozního cípku, dukaz je jasnejsí, ze screeningové programy zpusobily nizsí úmrtnost. Od roku 1965 do roku 1980 provádely skandinávské programy skrze své evropské sousedy a zazily jiz dríve pokles úmrtnosti na rakovinu delozního cípku.
V této studii se výzkumníci rozhodli pouzít podobný prístup. Porovnávali trendy úmrtnosti na rakovinu prsu ve trech dvojicích zemí:

• Severní Irsko vs. Irská republika
• Nizozemsko vs. Belgie (a Flandry)
• Svédsko vs. Norsko

Vsichni vysetrovatelé ocekávali, ze úmrtí klesne dríve v zemích, které zavedly první programy screeningu rakoviny prsu. Páry zemí mely podobné národy, podobné rizikové faktory karcinomu prsu a témer stejné úrovne zdravotnických sluzeb. Jediným skutecným rozdílem bylo, ze v kazdé dvojici jedna zeme zacala mamografické vysetrení mnohem pozdeji nez druhá.

Autori shromázdili údaje z databáze WHO (Svetová zdravotnická organizace) o úmrtích v letech 1980 az 2006. Získali také informace o rizikových faktorech, úmrtí, screeningu na mamografii a lécbe rakoviny.
Mezi roky 1989 a 2006 míra úmrtnosti na rakovinu prsu klesla o tyto sazby ve trech párech zemí:

• 29% v Severním Irsku, ve srovnání s 26% v Irské republice
• 25% v Nizozemsku, ve srovnání s 20% v Belgii (25% ve Flandrech)
• 16% ve Svédsku ve srovnání s 23% v Norsku

Míra úmrtnosti v párech zemí nebyla tak odlisná, i kdyz mamografické projekce byly provádeny po mnoho let, vysvetlují autori. Výzkumníci také poukázali na to, ze nejvetsí snízení bylo u zen ve veku od 40 do 49 let, bez ohledu na to, zda meli nebo nemeli k dispozici screening, zdálo se, ze nemají zádný rozdíl.
Autori dospeli k záveru:

"Kontrast mezi casovými rozdíly v provádení mamografického screeningu a podobností ve snizování úmrtnosti mezi páry zemí naznacuje, ze screening nemel prímou roli pri snizování úmrtnosti na rakovinu prsu.
Zlepsení lécby a úcinnosti výkonnosti systému zdravotní péce mohou být více pravdepodobné vysvetlení. "

Napsal Christian Nordqvist