Dlouhodobé sedení "nezvysuje riziko smrti" pro fyzicky aktivní

Na rozdíl od predchozích výzkumu nová studie tvrdí, ze prodlouzené sedení není skodlivé pro zdraví, pokud se clovek pravidelne cvicí.
Vedci tvrdí, ze pravidelné cvicení muze pomoci snízit zdravotní rizika spojená s prodlouzeným sedením.

Cetné studie naznacují, ze dlouhé posezení má negativní zdravotní dusledky a muze zvýsit riziko mortality vsech prícin.

Minulý mesíc, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii, která spojovala prodlouzené sedení se zvýseným rizikem nealkoholických tukových onemocnení jater, zatímco dalsí studie spojená s delsími sedacími casy s vetsím rizikem rakoviny prsu a vajecníku.

Navíc predchozí výzkum tvrdí, ze tato rizika nemusí být kompenzována fyzickou aktivitou. Zacátkem tohoto roku byla zverejnena studie zverejnená v casopise Annals of Internal Medicine ze dokonce hodina cvicení denne nesnizuje rizika onemocnení související se sedavým chováním.

Tato nejnovejsí studie, vedená Dr. Richardem Pulsfordem z University of Exeter ve Velké Británii, vsak tyto nálezy zpochybnuje a tvrdí, ze prodlouzené sedení nezvysuje riziko úmrtí u osob, které jsou jinak fyzicky aktivní.

Jejich zjistení jsou publikována v Mezinárodní zurnál epidemiologie.

"Problém spocívá spíse v neprítomnosti pohybu nez v dobe setkání"

Dr. Pulsford a jeho kolegové analyzovali data od 3720 muzu a 1 422 zen, které byly soucástí kohortové studie Whitehall II - longitudinální studie britských zamestnancu státní správy - a které nemely kardiovaskulární onemocnení.

• Soucasné pokyny uvádí, ze dospelí se musí kazdý týden úcastnit 70 minut intenzivní fyzické aktivity nebo 150 minut aktivity s prumernou intenzitou
• Pouze 1 z 5 dospelých v USA vsak splnuje tyto pokyny
• Neaktivní dospelí jsou vystaveni zvýsenému riziku mrtvice, srdecních onemocnení, diabetu typu 2 a rakoviny.

Dalsí informace o cvicení

V letech 1997-99 byli vsichni úcastníci dotazováni, kolik hodin kazdý týden strávili spolu, a kolik hodin strávili kazdý týden v práci, ve volném case, pri sledování televize a ve volném case s výjimkou sledování televize.

Úcastníci byli také dotazováni, kolik casu strávili kazdý den v mírné a intenzivní cinnosti a shromázdili informace o jejich kazdodenní chuzi.

Výzkumníci sledovali úcastníky v prumeru 16 let, do 31. cervence 2014 nebo do smrti. Behem sledování bylo zaznamenáno celkem 450 úmrtí.

Výsledky studie ukázaly, ze celková doba strávená na sedení - a doba strávená v práci, pri sledování televize a behem volného casu s televizí nebo bez ní - nebyla spojena s rizikem mortality vsech prícin.

Toto zjistení zustalo i po tom, co tým odpovídal veku, pohlaví, socioekonomickému postavení úcastníka, stavu kourení, konzumaci alkoholu, strave a celkovém zdravotním stavu.

Tým ríká, ze nedostatek souvislostí mezi prodlouzeným sedením a úmrtností zpusobenou vsemi prícinami muze být cástecne omezen na ochranný úcinek kazdodenní mírné az intenzivní fyzické aktivity - jejichz úroven byla v této kohorte vyssí nez prumer.

Souhlasitel studie Dr. Melvyn Hillsdon z University of Exeter ríká, ze výsledky studie naznacují, ze tvurci politik by meli být opatrní, pokud jde o doporucování snízení sedavého chování bez podpory fyzické aktivity. On pridává:

"Nase studie prevrátila soucasné myslení o zdravotních rizicích zasedání a naznacuje, ze problém spocívá spíse v neprítomnosti pohybu nez v dobe, kdy se strávil sám. Jakákoliv stacionární postoj, kde je nízká energetická nárocnost, muze mít skodlivý vliv na zdraví, at sedí nebo stojí . "

Dr. Hillsdon dále ríká, ze zjistení "zpochybnují" výhody prílezitostných pracovních stolu na pracovisti - nekterí vedci z nedávné studie, která ohlásila MNT tvrzení by mohlo být "soucástí vetsího zdravotního plánu", jak resit zdravotní rizika prodlouzeného sedení v práci.

V týmu se ríká, ze je zapotrebí pokracovat v výzkumu, zda je prodlouzené sedení spojeno s vyssím rizikem nekterých onemocnení, jako jsou srdecní onemocnení a diabetes typu 2, stejne jako urcení biologických mechanismu, které existují pred dríve stanovenými asociacemi mezi casem setrvání a spatným zdravotním stavem.

Zbavte mozku mrtvých bunek a vytvárejte nové, jak se to deje

Ackoli tisíce nových mozkových bunek nazývaných neurony jsou produkovány kazdý den v dospelém mozku, jen malé procento z nich prezije. Bunky, které zemrou, jsou spotrebovány bunkami, které se nazývají fagocyty. Výzkumníci zcela nepochopili, jak tento proces funguje, které fagocyty jsou jedinecné pro mozek a jak odstranení mrtvých neuronu ovlivnuje tvorbu nových neuronu, az dosud.

(Health)

Ruxolitinib zvysuje prezití u pacientu s myelofibrosou

STOCKHOLM - Kontinuální lécba ruxolitinibem prodluzuje prezití oproti tomu, který se u pacientu s myelofibrózou projevuje s nejlepsí dostupnou terapií (BAT), a poskytuje dlouhodobé snízení splenomegalie podle výsledku zverejnených na 18. kongresu Evropské hematologické asociace (EHA). Údaje ze tríletého sledování fáze 3 studie myelofibrózy s perorálním studiem inhibitoru JAK lécby II (COMFORT-II) také ukazují, ze lécivo je nadále dobre tolerováno pri dlouhodobé lécbe.

(Health)