Vse, co potrebujete vedet o záskrtu

Obsah

1. Co je to záskrt?
2. Príciny
3. Symptomy
4. Diagnóza
5. Lécba
6. Dejiny
7. Prevence

Záskrt je nákazlivé onemocnení, které obvykle infikuje nos a krk.

Oznacení punc je list sedivého materiálu, který kryje zadní cást krku. Je to vzácné v západním svete, ale muze být smrtelné, pokud se nesetrí.

Rychlá fakta o záskrtu:

• Pred vývojem lécby a ockováním byla difterie rozsírená a vetsinou postihla deti mladsí 15 let.
• Nekteré z príznaku záskrtu jsou podobné tem známým zima.
• Komplikace zahrnují poskození nervu, srdecní selhání av nekterých prípadech i smrt.
• Diagnostika je potvrzena vzorkem výteru a laboratorním vysetrením.
• Lécba je provádena s antitoxinem a antibiotiky, zatímco pacient je izolován a monitorován v intenzivní péci.

Co je to záskrt?

"Bull krk" je castým príznakem záskrtu.

Záskrt je vysoce nákazlivá bakteriální infekce nosu a krku. Díky rutinní imunizaci je záskrt ve vetsine cástí sveta onemocnením minulosti. V posledních deseti letech doslo pouze v peti prípadech bakteriální infekce ve Spojených státech.

V zemích, kde je nizsí spotreba posilovacích vakcín, nicméne, jako v Indii, zustávají kazdý rok tisíce prípadu. V roce 2014 bylo Svetové zdravotnické organizaci (WHO) hláseno celosvetove 7321 prípadu záskrtu.

U lidí, kterí nejsou ockováni proti bakteriím, které zpusobují záskrtu, mohou infekce zpusobit vázné komplikace, jako jsou nervové problémy, srdecní selhání a dokonce i smrt.

Celkem 5 az 10 procent lidí, kterí se infikují záskrtem, zemrou. Nekterí lidé jsou zranitelnejsí nez jiní, pricemz úmrtnost je az 20% u infikovaných osob mladsích 5 let nebo starsích nez 40 let.

Príciny

Záskrt je infekcní onemocnení zpusobené bakteriálním mikroorganismem známým jako Corynebacterium diphtheriae. Jiné druhy Corynebacterium mohou být zodpovedné, ale toto je vzácné.

Nekteré kmeny této bakterie produkují toxin a tento toxin zpusobuje nejzávaznejsí komplikace záskrtu. Bakterie produkují toxin, protoze oni sami infikují urcitý typ viru nazývaný fág.

Toxin, který se uvolnuje:

• inhibuje produkci proteinu bunkami
• znicí tkán v míste infekce
• vede k vytvorení membrány
• vstoupí do krevního obehu a distribuuje se kolem tkání tela
• zpusobuje zánet srdce a poskození nervu
• muze zpusobit nízké pocty trombocytu nebo trombocytopenii a produkovat bílkoviny v moci ve stavu nazývaném proteinurie

Jak ulovíte záskrtu?

Záskrt je infekce sírící se pouze mezi lidmi. Je prímým fyzickým kontaktem s:

• kapicky vydechly do vzduchu
• sekrety z nosu a krku, jako je hlen a sliny
• infikovaných kozních lézí
• predmety, jako napríklad lozní prádlo nebo oblecení, které infikovaná osoba pouzila ve vzácných prípadech

Infekce se muze sírit z infikovaného pacienta na jakoukoli sliznici u nové osoby, ale toxická infekce nejcasteji napadá výstelku nosu a krku.

Symptomy

Zvlástní príznaky a príznaky záskrtu závisí na konkrétním kmeni dotcených bakterií a postizených místech.

Jeden typ záskrtu, který je castejsí v tropech, zpusobuje kozní vredy spíse nez respiracní infekci.

Tyto prípady jsou obvykle méne závazné nez klasické prípady, které mohou vést k tezkým onemocnením a nekdy ik smrti.

Klasickým prípadem záskrtu je infekce horních cest dýchacích zpusobená bakteriemi. Produkuje sedou pseudomembránu nebo povlak, který vypadá jako membrána, pres podsívku nosu a krku, kolem oblasti mandlí. Tato pseudomembrána muze být také nazelenalá nebo modrejsí a dokonce i cerná, pokud doslo k krvácení.

Predcasné znaky infekce, predtím, nez se objeví pseudomembrán, zahrnují:

• nízká horecka, nemoci a slabost.
• zdurené zlázy na krku
• Opuch mekké tkáne v krku, dávající vzhled "býcího krku"
• nazální výtok
• rychlá srdecní frekvence

Deti s infekcí záskrtu v dutine za nosem a ústy mají vetsí pravdepodobnost, ze budou mít následující pocátecní rysy:

• nevolnost a zvracení
• zimnice, bolest hlavy a horecka

Poté, co je osoba nejprve nakazena bakteriemi, je prumerná doba inkubace 5 dnu predtím, nez se objeví príznaky a príznaky.

Po objevení pocátecních príznaku do 12 az 24 hodin se zacne vytváret pseudomembrán, pokud jsou bakterie toxické, coz vede k:

• bolavý krk.
• potíze s polykáním
• mozná obstrukce, která zpusobuje potíze s dýcháním

Pokud se membrána rozsiruje na hrtan, je vetsí pravdepodobnost chraplavosti a vykaslaného kasle, stejne jako nebezpecí úplné obstrukce dýchacích cest. Membrána se muze dále rozsírit dolu do dýchacích cest smerem k plicím.

Komplikace

Potenciálne zivot ohrozující komplikace mohou nastat, pokud toxin vstupuje do krevního reciste a poskozuje dalsí vitální tkáne.

Myokarditida nebo poskození srdce

Myokarditida je zánet srdecního svalu. Muze to vést ke srdecnímu selhání a cím vyssí je stupen bakteriální infekce, tím vyssí je toxicita pro srdce.

Myokarditida muze zpusobit abnormality, které jsou zrejmé pouze na monitoru srdce, ale muze zpusobit náhlou smrt.

Problémy se srdcem se obvykle objevují po 10 az 14 dnech po zahájení infekce, ackoli problémy mohou trvat týdny, nez se objeví. Srdecní problémy spojené s difterii zahrnují:

• zmeny viditelné na monitoru elektrokardiografu (EKG).
• atrioventrikulární disociace, ve které komory srdce prestávají bít spolecne
• kompletní srdce blok, kde zádné elektrické impulsy pohybují pres srdce.
• ventrikulární arytmie, které zahrnují poranení spodních komor abnormální
• srdecní selhání, ve kterém srdce není schopné udrzet dostatecný krevní tlak a cirkulaci

Neuritida nebo poskození nervu

Neuritida je zánet nervové tkáne, který vede k poskození nervu. Tato komplikace je pomerne neobvyklá a obvykle se objevuje po tezké respiracní infekci záskrtu. Typicky se tento stav vyvíjí takto:

1. Ve tretím týdnu onemocnení muze dojít k paralýze mekkého patra.
2. Po 5. týdnu ochromí ocní svaly, koncetiny a membránu.
3. Pneumonie a respiracní selhání mohou nastat v dusledku paralýzy membrány.

Méne závazné onemocnení od infekce na jiných místech

Pokud bakteriální infekce postihuje jiné tkáne nez je hrdlo a dýchací systém, jako je kuze, je nemoc obecne mírnejsí. Je to proto, ze telo pohlcuje nizsí mnozství toxinu, zvláste pokud infekce postihuje pouze pokozku.

Infekce muze koexistovat s jinými infekcemi a kozními stavy a muze se zdát, ze se nelisí od ekzému, psoriázy nebo impetiga. Avsak difterie v kuzi muze zpusobit vredy, kde v centru není kuze s cirými okraji a nekdy sedivými membránami.

Jiné sliznice se mohou infikovat záskrtem - vcetne spojivky ocí, zenské genitální tkáne a vnejsího usního kanálu.

Diagnóza

Diagnostiku záskrtu lze provést analýzou vzorku tkáne pod mikroskopem.

Existují definitivní testy diagnostiky prípadu záskrtu, takze pokud príznaky a historie zpusobují podezrení na infekci, je pomerne snadné potvrdit diagnózu.

Lékari by meli být podezrelí, kdyz uvidí charakteristickou membránu, nebo pacienti mají nevysvetlitelnou faryngitidu, zdurené lymfatické uzliny v krku a nízkou horecku.

Dusitost, ochrnutí patra nebo stridor (vysoký dýchací zvuk) jsou také stopy.

Vzorky tkáne odebrané od pacienta s podezrením na záskrtu mohou být pouzity k izolaci bakterií, které jsou pak kultivovány pro identifikaci a testovány na toxicitu:

• Klinické vzorky se odebírají z nosu a hrdla.
• Vsechny podezrelé prípady a jejich blízké kontakty jsou testovány.
• Je-li to mozné, vymytí se z pseudomembrany nebo odstraní z membrány samotné.

Testy nemusí být snadno dostupné, takze lékari se pravdepodobne musí spoléhat na specializovanou laborator.

Lécba

Lécba je nejúcinnejsí, pokud je podána vcas, takze je dulezitá rychlá diagnóza. Antitoxin, který se pouzívá, nemuze bojovat proti difterickému toxinu, jakmile je navázán s tkánemi a zpusobil poskození.

Lécba zamerená na potlacení bakteriálních úcinku má dve slozky:

• Antitoxin - také známý jako antidiferitické sérum - neutralizuje toxin uvolnený bakteriemi.
• Antibiotika - erythromycin nebo penicilin k eradikaci bakterií a zastavení sírení.

Pacienti s respiracní záskrtou a príznaky by byli léceni v jednotce intenzivní péce v nemocnici a meli by být peclive sledováni. Zdravotní personál muze pacienta izolovat, aby zabránil sírení infekce.

To bude pokracovat, dokud testy na bakterie opakovane nevrátí negativní výsledky ve dnech po ukoncení behu antibiotik.

Dejiny

Lidé o záskrtu uz po tisíce let vedí. Casová osa je následující:

V dnesní dobe je záskrtu extrémne vzácná díky rozsírené ockování proti infekcním onemocnením.

• 5. století BCE: Nejdríve popisuje nemoc Hippocrates. Pozoruje, ze muze zpusobit tvorbu nové vrstvy na sliznicích.
• 6. století: První pozorování epidemie záskrtu od reckého lékare Aetius.
• Pozdní 19. století: Bakterie zodpovedné za difterii jsou identifikovány nemeckými vedci Edwinem Klebsem a Friedrichem Löfflerem.
• 1892: Antitoxinová lécba, odvozená od koní, nejprve pouzitá v USA
• 20. století: Vývoj toxoidu pouzívaného ve vakcínách.

Prevence

Vakcíny se bezne pouzívají k prevenci infekce záskrtu ve vetsine zemí. Vakcíny jsou odvozeny od purifikovaného toxinu, který byl odstranen z kmene bakterie.

V rutinních vakcínách proti záskrtu se pouzívají dve síly záskrtu toxoidu:

• D: primární vakcíny s vyssí dávkou pro deti do 10 let. Obvykle se podává ve trech dávkách - ve veku 2, 3 a 4 mesíce.
• d: verze s nizsí dávkou pro pouzití jako primární vakcína u detí starsích 10 let a jako posilovací prostredek pro zesílení obvyklé imunizace u kojencu priblizne 3 roky po primární vakcíne, obvykle mezi 3,5 a 5 lety.

Moderní vakcinacní schémata zahrnují záskrtový toxoid v detské imunizaci, známé jako toxoidy záskrtu a tetanu a acelulární vakcína proti pertusi (DTaP).

Tato vakcína je volbou, kterou doporucuje Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a jsou poskytovány dalsí informace, vcetne toho, proc by nekteré deti nemely dostávat vakcínu DTaP nebo by mely cekat.

Dávky jsou uvedeny v následujících vekových kategoriích:

• 2 mesíce
• 4 mesíce a po intervalu 4 týdnu
• 6 mesícu a po intervalu 4 týdnu
• 15 az 18 mesícu a po intervalu 6 mesícu

Pokud je ctvrtá dávka podána pred dosazením veku 4 let, doporucuje se tato pátá posilovací dávka ve veku 4 az 6 let. To vsak není zapotrebí, jestlize byla ctvrtá primární dávka podána na nebo po 4. narozeninách.

Posilovací dávky dospelé formy vakcíny vakcíny proti tetanu a záskrtu (Td) mohou být potrebovány kazdých 10 let k udrzení imunity.