Neurovedy tvorivosti

Neuroscientific výzkumy casto prekracují hranice mezi vedeckými disciplínami; odvázne chodí od biologie az po psychologii a procházejí prímo na druhou stranu, ponorují si spicku - a nekdy celou svou nohu - do temných vod filozofie.
Nekterí vedci verí, ze studium tvorivosti je neúspesné úsilí, jiné ne.

Neuroscience muze být hustá a neúnavne slozitá oblast studia. Vedci, kterí se podílejí na této problematice, se snazí odpovídat na nesrovnatelné otázky od "jak chodíme?" k "jak si pamatujeme veci?" a od "jak komunikují nervové bunecné membrány?" k "co je potesením?"

Trvalo odvázný výzkumník, který se pokousel preklenout propast mezi fyzikou vypalovacího neuronu a konstrukcí jazzového bubnu sólo.

Mezera není úplne premostena, ale jsou ucineny kroky k tomu, aby byly zodpovezeny nekteré z více ezoterických otázek, které lidstvo predstavovalo.

Jedním takovým neprekonatelným tématem je tvorivost. Co je to? Proc existuje? A jak se na zemi delá houbovitý 3 lb kus vytvárí surrealistické krajiny a staví vzrustající árie?

Nekterí vedci se domnívají, ze tvorivost není predmet, který by se mel hodit, ze je prílis éterický a mozná není pro vedu relevantní. Jiní nesouhlasí.

Lidská schopnost vytváret nová resení problému nám umoznila prosperovat témer na kazdé patce zeme na této modré kouli, kterou nazýváme doma. Od zamrznutého severu k tropickému pasu naseho sveta lidstvo vynalézalo tvurcí zpusoby, jak zustat nazivu a resit zivot ohrozující problémy na kazdém kroku.

Evoluce podporuje a odmenuje kreativitu. Kreativita je stejne lidská jako konverzace.

V tomto clánku budeme krátce podívat na nekteré aspekty mozku, o kterých se predpokládá, ze se podílejí na tvorivosti, a také na nekteré experimenty a teorie, které vrhaly na tak obtíznou oblast vedy trochu svetla.

Síte vs. oblasti

První vecí je, ze kreativita se nenachází v jedné z oddelených cástí mozku nebo v jediném hromadu nervu za levým uchem. Tento proces je sdílen v mnoha oblastech a zahrnuje koncert neuronální aktivity v mozku.

To má smysl pri zvazování rozmanitých úkolu, pri nichz se nase kreativní ohýbání provádí. Dokoncení skládacky nebo sudoku zahrnuje urcité mnozství kreativního myslení, ale cásti mozku, které jsou relevantní pro provádení techto typu úkolu, se budou lisit od tech, které se podílejí na navrhování umelecké instalace nebo na vytvárení dokonalé vety, aby vysvetlily komplexní koncepci.

Obecný konsensus spocívá v tom, ze tvurcí proces má dve fáze. První etapa (o níz zde budeme vetsinou diskutovat) je volný tok experimentu a vytvorení nového konceptu nebo umeleckého díla. Druhá fáze zahrnuje nácvik, úpravu a hodnocení konecného produktu, jak se vyvíjí do posledního kusu.

Stejne jako u studií jiných hustých oblastí neurovedy, jako jsou emoci, jsou mozkové síte klícové k pochopení nasich myslenek. Níze jsou tri takové síte, které jsou povazovány za dulezité role v kreativní myslení.

Sít výkonné pozornosti

Pokud úkol vyzaduje dukladnou koncentraci, dojde ke spustení síte výkonné pozornosti. Spojením bocních oblastí predfrontální kury a oblastí smerem k zadní cásti parietálního laloku se tato sít zabývá tím, ze zaostrí veskerou vasi pozornost na úkol a vyuzívá vasi pracovní pamet.

Napríklad, kdyz si to prectete, vasi pozornost bude mít sít sama sebe (pokud si samozrejme venujete pozornost).

Sít výkonné pozornosti není zapojena do vsech tvurcích procesu; nekdy je potreba, aby se vase mysl odklonila od svého pozorného pohledu, jak uvidíme.

Výkonná sít pozornosti se pravdepodobne více vyuzívá ve výse uvedené druhé fázi kreativity - spíse se zameruje na, kontroluje a zaostrí konecný výrobek nez puvodní tvurcí proces volného tvaru.

Výchozí sít

Výchozí sít, nazývaná také imaginární sít, se pouzívá k budování dynamických dusevních simulací. Umístil hluboko v prefrontální kure a temporálním laloku, se spojením s cástmi parietální kury, staví obrázky zalozené na predchozích zkusenostech a predstavuje alternativní scénáre a události.

Aktivní behem záchvatu snení, kdy mozek není zameren na vnejsí svet, je implicitní sít zapojena do funkcí, jako je shromazdování skutecností o sobe, odrázení na osobní emoce a zapamatování minulých událostí.

Zdá se, ze tato sít se také podílí na sociálním poznání a empatii; hraje roli v tom, abychom nám pomohli predstavit si, co by mohl jiný jedinec myslet.

Sítová sít

Hrbetní anteriorní cingulární kortexy a prední ostrovní údolní sít. Tato sada obvodu pomáhá mozku rozhodnout, na co má venovat pozornost. Nase oci, usi, ústa, nos a kuze jsou neustále bombardovány senzorickou stimulací. Salience sít nám pomáhá vybrat, které vstupy je treba venovat pozornost a které je treba ignorovat.

Salience sít je myslenka být zapojený do prechodu mezi príslusnými sítemi neuronu, otocení nejvhodnejsí skupiny off nebo na závislosti na jeho hodnocení situace.

Jako príklad, kdyz rídíte auto, vase zorné pole je vyplneno asfaltem, oblohou, stromy, semafory, ptáky, volantem, rasami a mnohem více. Navzdory bohatým moznostem priláká pozornost k síti, která se pokousí prekonat silnici 200 m dolu vpravo.

Schopnost prechodu mezi sítemi je dulezitým aspektem tvorivosti.Napríklad zamerení se na kreativní hádanku s celou vasí pozorností by mohlo prinést dovednosti síte výkonné pozornosti. Na druhé strane, pokud kreativní úkol zahrnuje výrobu zvukove príjemného kytarového sóla, muze být koncentrace prevedena z intenzivní koncentrace do oblastí, které jsou více zapojeny do emocního obsahu a sluchového zpracování.

Úloha latentní inhibice

Jak bylo zmíneno, mozku musí neustále odstranovat nerelevantní informace, které vstupují do nasich smyslu a správne dávají duraz na príchozí informace, které jsou povazovány za dulezité.

Tato schopnost zásadne ignorovat informace, které jsme dríve oznacili za nepodstatné, se nazývá latentní inhibice. Napríklad, kdyz se zúcastníme prednásky a slysíme, ze se kosmická sekacka zacíná venku, není to dlouho predtím, nez se zvuk sekacky posune do zadní cásti naseho vedomí, zatímco hlas mluvcího smeruje k prední strane.

Bez podvedomé "schopnosti vybrat a vybrat si to, co pritáhne nasi pozornost, svet by byl hlasité, svetlé a matoucí místo, kde bychom mohli obývat.

Nekteré studie spojovaly snízení skryté inhibice s psychózou. Nicméne studie s pouzitím osob s vysokým IQ zjistila, ze pacienti s nizsími latencními inhibicními skóre byli pravdepodobneji kreativní.

Autori si kladou otázku, zda vrozená kreativita muze mít prílezitost k tomu, aby byla otevrená zkusenosti. Jednoduse receno, lidé, kterí méne pravdepodobne klasifikují objekt nebo zvuk jako "irelevantní", jsou ve výhode, pokud jde o produkci kreativního a originálního obsahu.

Jazzový klavír a skenování mozku

Studie publikovaná v roce 2008 zkoumala neurální korelace jazzové improvizace v mozku klavíristu. Vysetrovali MRI (magnetická rezonancní snímání) skenování klavírních mozku, kdyz provádeli dobre vycvicené kousky a porovnávali výsledky se snímky porízenými behem improvizace.

Autori uvádeli, ze behem tvurcího improvizacního procesu zjistili:

"Disociovaná struktura aktivity v prefrontální kure: rozsáhlá deaktivace dorsolaterálních prefrontálních a laterálních orbitálních oblastí s ohniskovou aktivací mediální prefrontální (frontální polární) kury."

Jinými slovy, cásti mozku, které jsou odpovedné za sebe-monitorování a vedomé ovládání cinností, byly potlaceny; vnitrní kritik byl umlcen. Dorsolaterální prefrontální a laterální orbitální oblasti mohou být povazovány za moduly pro sebeobsluhu mozku, které zajistí, ze budeme odpovídat spolecenským pozadavkum a bráníme nevhodnému výkonu.

Na druhé strane se predpokládá, ze mediální prefrontální (celní polární) kura se podílí na generování autobiografických príbehu a vytvorení sebe sama. Takze aktivace v tomto regionu muze znamenat, ze improvizacní klavíristé meli osobní, príbeh-jako vlastnost.

Ackoli to je zbytecne zjednodusující veci (zatímco nafoukat jiné), myslenka jazzového muzikanta, který tkví intimní príbeh s jeho melodií, je lákavý záver k tomu, aby se nakreslil.

Autori dospeli k záveru, ze v této konkrétní cinnosti doslo ke snízení samocinného sledování se zvýsenou aktivitou v "vyprávení" cásti mozku, aby se vytvorila originální kompozice v reálném case.

Freestyle rapping ve skeneru

Dalsí studie, která se uskutecnila v roce 2012, provedla MRI vysetrení rapperu, kdyz se "freestylovali". Porovnávali je se snímky skrze mozky umelcu, kdyz provádeli rapy, které zkouseli a vedeli dobre.

Výsledky sdílely nekteré podobnosti s experimentem s jazzovým klavíristou. Prední kura byla opet primární oblastí cinnosti. Mediální (autobiografická oblast) byla aktivována, zatímco dorzolaterální oblast (self-monitoring) byla deaktivována.

Tým také nasel zvýsenou aktivitu v oblastech mozku, které se podílejí na motorické aktivite, coz není prekvapující vzhledem k úkolu.

Dále byla zjistena zvýsená aktivace cerebrální hemisféry a vermisu; jiné studie zahrnovaly oba tyto oblasti v úkolech zahrnujících zapamatování a prizpusobení rytmických vzorcu.

Alfa vlna

Od zjistení a dokonalosti elektroencefalografie (EEG) vedci merili elektrický výkon mozku pri ruzných úlohách. Jeden typ neurologického výkonu oznacovaný jako alfa vlny byl zapleten do procesu tvorivosti.

Alfa vlny jsou nejsilnejsí pri bdelém uvolnení se zavrenýma ocima a projevují snízenou aktivitu s otevrenými ocima, ospalostí a spánkem.

Zpocátku byly tyto typy vln povazovány za "zvuk" zrakové kury v klidu. Novejsí teorie spocívá v tom, ze alfa vlny mohou inhibovat oblasti kury, kdyz se nepouzívají.

Nekterí vedci spojili sílu alfa vln s úrovní tvorivosti. Jedna studie merila vlny EEG alfa, zatímco úcastníci resili slovní problémy. Jednotlivci byli pozádáni, aby prisli s co mozná nejvíce originálními reseními. Výsledky ukázaly, ze nejvíce kreativní resení bylo doprovázeno meritelným zvýsením alfa síly.

Jiný výzkum ukázal podobné shody mezi tvurcími a alfa vlnami; zdá se, ze bychom mohli mít dalsího hráce v neurální hre stvorení.

Budoucnost kreativity

Ackoli nekteré výzkumy neurovedy tvorivosti vedly k podobným nebo prekrývajícím se výsledkum, jiné ne. jsme jeste dlouhou cestu od pochopení nebo zkroucení procesu. Je zrejmé, ze se toho hodne deje.

Literární recenze na neurovedy tvorivosti prinásejí matoucí výsledky. V závislosti na typu studovaného úkolu, zpusobu hodnocení a mnozství dalsích faktoru se výsledky lisí.Rízení a sledování tvurcího procesu a umoznení rozkvetu uvnitr mozkového skeneru ztezuje experimentování.

Jak jiz bylo receno, otázka tvorivosti není ztracená; náznaky a stopy. Problém skutecne prichází, kdyz se pokusíme vázat je do cistého balícku.

Prestoze jsme nemuseli mít klíc k odemknutí tvorivosti práve dosud, spickový výzkum pomalu prinásí nekteré zajímavé výsledky. Bohuzel, je nepravdepodobné, ze "kreativita pilulka" bude hrát regály v nejblizsí dobe.

Vzdelávání prodluzuje zivotnost

Podle nové studie zverejnené v srpnovém císle casopisu Zdravotní zálezitosti mají lidé ve Spojených státech s méne nez stredoskolským vzdeláním prumernou délku zivota srovnatelnou s dospelými v padesátých a sedesátých letech. S. Jay Olshanski, profesor epidemiologie na Illinoisské univerzite na Chicagské fakulte verejného zdraví, vysvetlil: "Nejvyssí vzdelání bílých muzu zije o 14 let déle nez nejméne vzdelaní cernosi.

(Health)

Ústní antikoncepce pripomenuté, chyba balení sleduje datum vyprsení platnosti a císla sarze

Nekolik perorálních kontraceptiv bylo odvoláno Qualitest Pharmaceuticals, generickým lékárníkem z Alabamy, protoze mnozství císel sarzí a data exspirace nejsou viditelné z duvodu chyby balení. Vyvolané perorální antikoncepce mely puchýr, který byl otocen o 180 stupnu na karte, na které byla balena, coz vedlo ke zmene týdenní orientace tablety a nejasnosti data exspirace a císla sarze.

(Health)