cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Klesající povedomí o ztráte pameti predchází demence

Nový výzkum naznacuje, ze lidé, kterí pokracují v rozvoji demence, mohou zacít ztrácet vedomí o svých pametových problémech az 3 roky predtím, nez nastane stav.
Autori studie uvádejí, ze povedomí o poruchách pameti obvykle zacíná klesat priblizne 2-3 roky pred nástupem demence.

"Nase zjistení naznacují, ze nevedomost o pametových problémech je nevyhnutelným rysem demence v pozdním zivote, která je pohánena nárustem zmen v mozku souvisejících s demencí", uvádí autor studie Robert Wilson z Rush University Medical Center v Chicagu, IL.

Studie, publikovaná v Neurologie, také uvádí, ze rada zmen v mozku souvisejících s demencí souvisí s poklesem pametového povedomí.

Demence je spolecný termín pro popis skupiny symptomu, které závazne ovlivnují kognitivní fungování. Nejbeznejsí formou demence je Alzheimerova choroba; podle Alzheimerovy choroby je Alzheimerova choroba sestou nejcastejsí prícinou úmrtí v USA, pricemz 5,3 milionu Americanu vsech vekových skupin odhaduje, ze mají tento stav.

Prestoze klesající povedomí o ztráte pameti je obycejný u lidí s demencí, Dr. Wilson uvádí, ze odborníci nevedí mnoho o tom, jak je prevládající, kdyz se vyvíjí nebo proc ovlivnuje nekteré lidi více nez ostatní.

"Vetsina studií o nevedomí pameti v oblasti demence se soustredila na lidi, kterí jiz byli diagnostikováni," ríká. "Naopak, tato nová studie zacala sledovat starsí dospelé predtím, nez projevily príznaky demence."

Studie analyzovala 2092 úcastníku ze trí longitudinálních studií, které na pocátku studie neuvedly pamet nebo kognitivní poruchu. Úcastníci byli podrobeni kazdorocnímu testování více nez 10 let, aby zhodnotili jejich pamet a schopnosti myslet. Úcastníci meli prumerný vek 76 let ve studii.

"V podstate kazdý mel nedostatecné povedomí o svých pametových problémech"

Celkove bylo 239 úcastníku diagnostikováno s demencí behem období sledování studie. Pro kazdého z techto úcastníku bylo pametové povedomí stabilní. Vedci vsak poznamenali, ze povedomí o pameti vzrostlo prudce v prumeru 2,6 roku pred nástupem demencí. Po tomto bodu doslo k nekolikaletému poklesu pameti.

Rychlá fakta o demenci
  • Typické príznaky demence zahrnují ztrátu pameti, dezorientaci a spatný úsudek
  • Samotná ztráta pameti neznamená demenci, protoze existuje urcitá míra ztráty pameti, která je prirozeným aspektem stárnutí
  • Témer dve tretiny Americanu s Alzheimerovou chorobou jsou zeny.

Dalsí informace o demenci

"I kdyz existovaly individuální rozdíly v okamziku, kdy nevedomost zacala a jak rychle postupovala, prakticky kazdý mel nedostatek povedomí o svých pametových problémech v urcitém okamziku onemocnení," vysvetluje Dr. Wilson.

Výzkumníci byli prekvapeni, ze klesající povedomí o ztráte pameti zacalo dríve u mladsích úcastníku ve srovnání se starsími úcastníky. Navrhují, ze to muze odrázet obecné povedomí o tom, ze ztráta pameti se ocekává u starsích vek, spíse nez indikovat vek-príbuzný rozdíl v povedomí o ztráte pameti.

Vedle sledování zmen v pameti mezi úcastníky, výzkumníci také zkoumali mozky 385 úcastníku, kterí zemreli behem studie. Konkrétne byly mozky posuzovány na sedm ruzných typu zmen, které se casto vyskytují v mozcích postizených demencí.

Tri z techto zmen byly spojeny s rychlým poklesem povedomí o ztráte pameti. Jednalo se o akumulaci tau proteinu (tau spletené látky), oblasti poskození mozku (infarkty) a zmeny v patologii transaktivní odpovedi DNA-vazebného proteinu 43 (TDP-43).

Dr. Wilson dospel k záveru, ze prátelé a rodina jsou zivotne dulezité pro péci o lidi, kterí by mohli vyvíjet prípad demence:

"Tato studie podtrhuje význam clenu rodiny, kterí hledají pomoc od lékaru a lékaru pri získávání informací od prátel nebo rodiny pri rozhodování o tom, zda má osoba demenciu, nebot lidé nemusí být schopni poskytnout spolehlivé zprávy o historii vlastní pameti a myslení schopnosti. "

Nedávno, Zdravotní novinky dnes hlásil nový výzkum, který ukazuje, ze pocet lidí s demencí se v nekterých západoevropských zemích stabilizuje. Zjistení autoru naznacují, ze "epidemie demencí", kterou nekterí odborníci predem varují, mohou být nadhodnoceni.

Polypill muze vázne snízit srdecní záchvaty a mrtvice

Polypill muze vázne snízit srdecní záchvaty a mrtvice

Randomizovaná studie zjistila, ze více nez padesátá léta "Polypill" ve ctyrech prípadech snízila riziko srdecního záchvatu a cévní mozkové príhody, coz vedlo k velkým poklesum cholesterolu v krvi a krevnímu tlaku, coz jsou hlavní príciny techto dvou onemocnení. Vedoucí vysetrovatelka studie prohlásila, ze ocekávaný úcinek prípravku Polypill by mel snízit infarkty a mrtvice, které jsou obema hlavními prícinami smrti po celém svete, o dve tretiny.

(Health)

Gene zjistil, ze "chrání pred neurodegenerativními chorobami"

Gene zjistil, ze "chrání pred neurodegenerativními chorobami"

Vedci z University of Queensland v Austrálii ríkají, ze zjistili, ze gen nazvaný mec-17 má schopnost chránit pred degenerací progresivního nervu na pocátku dospívajících. To je podle studie zverejnené v casopise Cell Reports. Výzkumný tým vedený Dr. Brentem Neumannem z Queenslandského mozku (QBI) na univerzite v Queenslandu ríká, ze jejich objev muze jednoho dne vést k lécení rady neurodegenerativních onemocnení, jako je onemocnení motorických neuronu, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba a Alzheimerova choroba.

(Health)