Bezecké lyzari mají vyssí riziko potízí se srdecním rytmem

Navzdory tomu, ze jsou extrémne fit, jsou horní bezecké lyzari na dálku vystaveni zvýsenému riziku vzniku arytmie nebo abnormálního srdecního rytmu. To byl záver svédské studie vedené online tento týden v European Heart Journal.
Vedoucí autor Kasper Andersen, kardiolog ve Fakultní nemocnici v Uppsale, a kolegové, zkoumali zdravotní data témer 53 000 elitních muzských lyzaru, kterí se zúcastnili ve Svédsku 90 km Vasaloppet, jedné z nejnárocnejsích lyzarských závodu na svete.
Bylo zjisteno riziko vývoje atriální fibrilace, kde srdce narázejí nepravidelne nebo abnormálne rychle, nebo bradyarytmií, kde srdce bloudí prílis pomalu, aby bylo nejvyssí mezi temi soutezícími s nejvyssí a nejintenzivnejsí "expozicí", tj. Kterí dokoncili vetsina závodu a mel nejkratsí casy dokoncení.

Vztah mezi dávkou a odezvou mezi expozicí a rizikem

Andersen ríká ve svém prohlásení, ze jejich zjistení ukazují "vztah mezi dávkou a odpovedí: cím více závodních lyzaru dokoncí a cím rychleji jdou, tím vetsí je riziko následného vývoje arytmie".
Napríklad lyzari, kterí absolvovali pet nebo více závodu v prubehu deseti let, meli o 30% vyssí riziko vzniku arytmie ve srovnání s temi, kterí dokoncili pouze jedno závodní období ve stejném období.
A podobne meli lyzari, kterí meli nejrychlejsí cas na závod, také o 30% vyssí riziko vzniku arytmie v následujících letech ve srovnání s pomalsími soutezícími.
Pro jejich studium Andersen a jeho kolegové identifikovali 52.755 bezeckých lyzaru, kterí dokoncili Vasaloppet v letech 1989-1998 a následovali je az do roku 2005. Behem tohoto období prodelalo 1.74% (919 lyzaru) nejakou formu arytmie.
Zaradili je podle trvání a intenzity fyzického cvicení s vyuzitím dokoncovacích casu a poctu dokoncených závodu.
Rozdelila je do ctyr skupin podle procenta vítezných casu pro daný rok: nejrychlejsí doba dokoncení byla 100% a nejpomalejsí casy byly pres 240%.
Podobne je rozdelila do ctyr skupin podle poctu závodu, které dokoncili, pricemz tyto skupiny byly jednou závodí, dva závody, tri az ctyri závody a pet nebo více závodu.
Po zjistení jakýchkoli úcinku jiných vlivu, jako je vek, vzdelání a povolání, zjistilo, ze existuje nejen 30% zvýsené riziko vzniku arytmie s nejvyssím poctem závodu dokoncených a nejrychlejsí dokoncení, ale riziko vzrostlo 10% z jedné skupiny na druhou.
Z nejméne exponované skupiny (jeden závod dokonceno) do dalsího (dva závody) doslo k 10% zvýsení rizika a tak dále az do nejvíce exponované skupiny.
Stejne jako v dobe dokoncení doslo ke skupine, ale nebylo to statisticky významné a císelné zvýsení rizika mezi nejpomalejsími dokoncovacími dobami a dalsí skupinou bylo 6%.

29% vyssí riziko fibrilace síní

Nejcastejsím typem arytmie byla fibrilace síní: postihlo 681 lyzaru.
Po úprave potenciálních ovlivnujících pacientu bylo zjisteno 29% vyssí riziko fibrilace síní u skupiny s nejvyssí expozicí (pet nebo více závodu) ve srovnání s nejnizsími (jeden závod).
A u skupiny s nejrychlejsí dobou dokoncení doslo k 20% vyssímu riziku fibrilace síní oproti nejpomalejsímu, ale údaj nebyl statisticky významný.

Dvojité riziko bradyarytmie

Bradyarytmie postihla 119 lyzaru.
Po úprave potenciálních vlivu se riziko více nez zdvojnásobilo (vzrostlo o 110%) v nejvyssí expozicní skupine (pet nebo více závodu) ve srovnání s nejnizsími (jeden závod).
Zatímco rychlejsí dokoncovací casy mely tendenci jít s vyssím rizikem (o 85% vyssí mezi nejpomalejsími a nejrychlejsími), výsledek nebyl statisticky významný.

Velmi málo studií se zamerilo na úcinky vytrvalostního cvicení na srdecní rytmus

Andersen ríká, ze studie je dulezitá, protoze ackoli jiní zkoumali úcinky vytrvalostního cvicení na jiné typy kardiovaskulárních príhod, jako je ischemická choroba srdecní a cévní mozková príhoda, velmi málo z nich se podíval na vliv na srdecní rytmus a ti, kterí mají, mají tendenci studovat hodne mensí pocet méne fyzicky aktivních úcastníku nebo srovnání lidí, kterí nevyuzívají cvicení s velmi aktivními lidmi.
Jejich studie, ríká Andersen, se zabývá "vyssím koncem" stupnice fyzické aktivity a ukazuje, jak tato úroven cvicení ovlivnuje riziko arytmie.
"Lyzari v nasich studiích jsou ve skupine zdravejsí nez obyvatelé obecne. Predtím jsme prokázali, ze vedle vyssí telesné aktivity volnocasových aktivistu úcastníci Vasaloppetu kourí méne, mají nizsí tuk a vyssí spotrebu vláken a lepsí telesné a dusevní zdraví nez obecná populace ", ríká Andersen.
Musí být dokonale zdraví a zdraví, aby se zúcastnili závodu, vysvetluje.

Studie neukazuje cvicení zpusobuje arytmii

Andersen chce zduraznit, ze "tato studie neukazuje, ze cvicení zpusobuje arytmie, ale ze je spojeno se zvýseným rizikem".
Rekl, ze mnoho studií ukázalo, ze cvicení chrání pred srdecními chorobami a dalsími stavy.
"Nase nálezy by nemely odrazovat lidi od cvicení, zejména proto, ze jsme nezjistili zádný zvýsený výskyt arytmií vedoucích k náhlé smrti," naléhá.
Ríká, ze výsledky ukazují, ze v porovnání s obecnou populací meli úcastníci Vasaloppeta v prubehu sledování nizsí úmrtnost a tato míra úmrtí klesla, kdyz pocet dokoncených závodu vzrostl.
"Toto bylo také prokázáno v holandském závode na dlouhé bruslení, a proto se domníváme, ze je obecne bezpecné se pripravovat na závody Vasaloppet a úcastnit se je," uzavírá.
V roce 2012 série clánku v The Lancet prozkoumala poslední vývoj v oblasti biologie, lécby a diagnostiky arytmií.
Napsal Catharine Paddock PhD