Spotreba sladkých nápoju je nyní spojena se srdecním selháním

Nový výzkum ukazuje vazbu mezi pravidelnou konzumací oslabených nápoju a zvýsenou pravdepodobností srdecního selhání u muzu.
Nový výzkum tvrdí, ze oslazené nápoje zvysují riziko srdecního selhání.

I kdyz je to poprvé, kdy doslo ke konkrétnímu vysetrení srdecního selhání, existuje jiz mnoho údaju o dopadech sladkých nápoju na dalsí zdravotní problémy.

Výzkum provedený v roce 2004 zjistil, ze dospívající spotrebovávaly prumerne 300 kalorií za den z cukrových nápoju, coz predstavuje 13% jejich denního príjmu kalorií.

Kvuli prevalenci oslabených nápoju ve strave obycejné populace a jejich negativnímu zdravotnímu potenciálu je tato oblast hodná dalsího zkoumání.

Spotreba slazených nápoju jiz byla spojena se zmenami v krevním tlaku, koncentrací inzulínu, glukózy a C-reaktivním proteinem a váhou.

Nealkoholické nápoje jsou také spojeny se zvýseným rizikem vývoje hypertenze, metabolického syndromu, koronárního srdecního onemocnení a mrtvice.

Predchozí výzkum také ukázal, ze lidé, kterí konzumují 1-2 konzervy sladkých nápoju za den nebo více, mají o 26% vyssí riziko vzniku cukrovky typu 2 nez lidé, kterí zrídka mají takové nápoje.

Dalsí studie, která trvala 22 let a zahrnovala 80 000 zen, zjistila, ze ti, kterí konzumovali denní sladké nápoje, meli o 75% vyssí riziko dny nez zeny, které zrídka mají takové nápoje.

Podle nedávného pruzkumu provádeného Susannou Larssonovou, PhD, na Institutu pro medicínu zivotního prostredí Karolinska Institutet ve Stockholmu ve Svédsku muze být srdecní selhání dalsím zlem, které se spojuje se seznamem slabých nápoju.

Epidemie srdecního selhání

Srdecní selhání je definováno národním, srdecním, plicním a krevními ústavy jako situace, kdy "srdce nemuze pumpovat dostatek krve k uspokojení potreb tela".

Rychlá informace o srdecním selhání

• Asi 5,1 milionu lidí v USA trpí srdecním selháním
• V soucasné dobe neexistuje zádný lék na stav
• Muzi mají vyssí míru srdecního selhání nez zeny.

Dalsí informace o srdecních onemocneních

Srdcové selhání postihuje 23 milionu lidí po celém svete. Zdá se, ze srdecní selhání vzrustá, zvláste u muzu a starsích osob. Odhady prezití pro pacienty se srdecním selháním jsou pouze 50% za 5 let a 10% za 10 let.

Tento vzestupný trend byl popsán jako "kardiovaskulární epidemie s potenciálem stát se globální krizí verejného zdraví". Navzdory tomu jsou data spojující srdecní selhání s nutricními faktory pomerne rídká.

Nedávná studie zjistila méne nez 20 pozorovacích studií zkoumajících vztah mezi výzivou a srdecním selháním a vetsina techto studií zkoumala spíse nez negativní dopady stravy negativní korelace mezi srdecním selháním a zdravým jídlem.

Larssonova nová studie, publikovaná v casopise Srdce, doufá, ze dodatecne osvetlí mozné príciny srdecního selhání.

Dve dávky nebo více denne zvysují riziko srdecního selhání o 23%

Úcastníci studie byli prevzet z kohorty svédských muzu (COSM). Tito jedinci vsichni zili ve Svédsku a narodili se v letech 1918 a 1952.

COSM se skládá z 48 850 muzu, kterí vyplnili dotazník zahrnující radu parametru, jako je fyzická aktivita, strava, antropometrické rysy a ruzné dalsí faktory zivotního stylu.

Pred provedením analýzy odstranil výzkumný tým radu osob, vcetne tech, kterí meli základní onemocnení a existující srdecní problémy; to zanechalo 42 400 oprávnených úcastníku, které následovali po dobu 12 let.

Dotazník COSM se zeptal skupiny "Kolik nealkoholických nápoju nebo slazených dzusu pijete denne nebo týden?" Ovocná stáva nebyla zahrnuta do definice slazených nápoju.

Výsledky jsou jednoduché:

"Muzi, kterí konzumovali alespon dve dávky sladkých nápoju denne, mely 23% vyssí riziko srdecního selhání ve srovnání s ne-spotrebiteli."

Výzkumníci zaznamenali tento úcinek, a to navzdory úpravám pro potenciálne zmatené promenné vcetne kourení, príjem kofeinu, hmotnost, denní mnozství fyzické aktivity, cukrovku, hypertenzi, príjem plodu a zpracovaný príjem masa.

Tento soucasný výzkum je dalsím presvedcivým dukazem, který dodává váhu negativních dopadu na sladené nápoje.