Kognitivní poruchy jako skodlivé jako diabetes, srdecní selhání v dlouhém behu

Muze mít porucha kognitivních funkcí vliv na délku zivota podobnou chronickým onemocnením, jako je diabetes nebo chronické srdecní selhání? Nová studie trvající 13 let ríká ano a vysvetluje, proc v novém vydání Annals of Internal Medicine tento týden.
Kognitivní porucha, která se vyvine v detství nebo dospívání, muze vyplývat z mnoha podmínek. Mezi príklady patrí vedlejsí úcinky terapie rakoviny, podvýziva, otravy tezkými kovy, autismus (abnormální rozvoj komunikace a sociálních dovedností), metabolické stavy a systémový lupus erythematodes (porucha, pri které telo napadá vlastní zdravé bunky a tkáne).
S vekem mohou jiné stavy, jako je mrtvice, demence, delirium, mozkové nádory, chronické uzívání nebo zneuzívání alkoholu, zneuzívání návykových látek, nekteré nedostatky vitaminu a nekteré chronické nemoci mohou zpusobit kognitivní poruchy. Poranení hlavy a infekce mozku nebo pokrytí mozku a míchy (meningy) mohou zpusobit kognitivní poskození v jakémkoli veku.
Pro úcely této dlouhodobé studie sledoval tým 3 957 pacientu. Pri screeningu 3 157 nemel kognitivní poruchy, 533 melo mírné poskození a 267 melo mírné az tezké poskození.
Behem sledování uhynulo 57% pacientu bez poskození, ve srovnání s 68% pacientu s mírným poskozením a 79% pacientu se stredne závazným az závazným poskozením. Strední doba prezití byla 138 mesícu u pacientu bez postizení, 106 mesícu u osob s mírným poskozením a 63 mesícu u pacientu se stredne závazným az závazným poskozením.
Úcastníci studie byli vysetrováni na kognitivní postizení pomocí deseti otázky dotazníku o dusevním stavu. Na základe poctu chyb provedených na tomto testu byli pacienti kategorizováni tak, ze nemeli zádné, mírné nebo stredne tezké k tezké kognitivní poruse. Záznamový systém Regenstrief byl pouzíván k získání údaju o zdravotních stavech pacienta, výsledcích laboratorních testu a dalsích relevantních informacích.
Greg A. Sachs, MD, profesor medicíny na Lékarské fakulte Indiana University, kde je reditelem divize generálního interního lékarství a geriatrie, vysvetluje:

"Predchozí studie souvisejí s kognitivním postizením se zvýseným rizikem úmrtí, ale vetsina z nich se soustreduje na pacienty s Alzheimerovou nemocí a subjekty ve výzkumných centrech." Pacienti v nasí studii lépe odrázejí verejnost, nevykazují zádné známky onemocnení nebo mírné, mírné nebo tezké kognitivní poruchy. Zjistili jsme, ze i mírná kognitivní porucha, jak je urcena jednoduchým screeningovým nástrojem v ordinaci lékare primární péce, má silný dopad na to, jak dlouho jednotlivci prezijí ve stejném poradí jako u jiných chronických onemocnení.

Snízení predpokládané délky zivota u pacientu s poruchou kognitivních funkcí by melo být zohledneno v lékarských rozhodnutích, jako je predbezné plánování péce, screening rakoviny a predepisování léku, zejména u pacientu s tezkým poskozením.

Priblizne 4 miliony az 5 milionu lidí ve Spojených státech má demenci a pocet postizených osob je výrazne vyssí, pokud jsou zahrnuty osoby s mírnejsí formou kognitivních poruch. Predpokládá se, ze prevalence kognitivních poruch ve vsech fázích stoupá s tím, jak obyvatelstvo stárne.

Vzhledem k tomu, ze míra rizika mírného a stredního az tezkého kognitivního poskození je podobná jako u mnoha zivot ohrozujících nemocí, stejne jako snadnost identifikace kognitivního poskození pomocí krátkého screeningového nástroje, uznání kognitivních poruch v praxi primární péce by podle výzkumníku mela mít vyssí prioritu.
Napsal Sy Kraft