Prasecí chripka zemrela 15 krát vyssí nez myslenka

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) pandemie H1N1 ("prasecí chripka") zabil od dubna 2009 do srpna 2010 18 500 lidí. Nová studie vsak odhaluje, ze tato císla mohou být skutecne patnáctkrát vyssí.

Studie, publikovaná online v roce 2008 Lancetové infekcní nemoci, konstatuje, ze pocet laboratorne potvrzených úmrtí na chripku je znacne nizsí nez skutecný pocet úmrtí na chripku, ke kterým doslo. Vedci odhadují, ze behem roku 2009 zemrelo 151 700 az 575 400 lidí, kterí v roce 2009 zemreli v souvislosti s H1N1, a ze 80% úmrtí doslo u osob mladsích 65 let.

Navíc jejich výsledky naznacují, ze 59% úmrtí mohlo nastat v Africe av jihovýchodní Asii, pricemz nejvyssí míra úmrtnosti se vyskytla v Africe. Na techto kontinentech zije 38% svetové populace.

Vedoucí autor studie Dr. Fatimah S. Dawood z Centra pro kontrolu a prevenci onemocnení USA vysvetlil:

"Tato studie podtrhuje významné lidské dusledky pandemie chripky. Doufáme, ze tato práce muze být pouzita nejen ke zlepsení modelování bremene chorob v globálním merítku, ale i ke zlepsení reakce verejného zdraví na budoucí pandemie v cástech sveta, které trpí více úmrtí a zvýsit povedomí verejnosti o významu prevence chripky. "

Tým pouzil nový model, který pouzíval údaje o chripce z 12 zemí s nízkým, stredním a vysokým príjmem, aby dospeli k odhadum. Vedci verili, ze sance na umírání na chripku jsou v nekterých zemích vyssí nez jiné. Jako výsledek, tým pouzil údaje WHO o mortalite dolních cest dýchacích v ruzných zemích, aby tyto rozdíly zohlednil.

Nové odhady vycházejí pouze z údaju ze zemí, které obsahují informace o poctu osob, u kterých doslo k výskytu príznaku chripky, ao poctu úmrtí souvisejících s chripkou, ke kterým doslo behem pandemie H1N1 v roce 2009.

Výzkumní pracovníci zduraznují, ze presnost jejich odhadu muze být ovlivnena nedostatky v dostupnosti vysoce kvalitních údaju pro vetsinu zemí, zejména v zemích s nízkými a stredními príjmy postizenými pandemií.

Výzkumní pracovníci uvedli: "Neustálé úsilí o posílení dohledu nad chripkou po celém svete, zejména v souvislosti s mortalitou spojenou s chripkou, je zapotrebí jak pro vedení strategií prevence chripky, tak pro budování systému pro sledování chripky, které by poskytovaly lepsí a vcasnejsí a globálne reprezentativní údaje pro mortalitu spojenou s chripkou behem budoucích pandemií. "

Ve spolecném komentári Dr. Cecile Viboud z Národních ústavu zdravotnictví v Marylandu v USA a profesor Lone Simonsen z Univerzity George Washingtona ve Washingtonu DC uvedli, ze ackoli nové odhady mohou být pro nekteré zeme presné, nové odhady úmrtnosti jsou výrazne nizsí nez nezávislé odhady úmrtí H1N1 v roce 2009 v Mexiku.

Dr. Viboud vysvetlil:

"Tyto výsledky budou pravdepodobne vylepseny, jelikoz budou k dispozici dalsí studie z regionu s nízkými príjmy a stredními príjmy, zejména z Cíny a Indie, kde zije asi tretina svetové populace, ale kde je k dispozici jen málo informací o zátezi chripky. Je zapotrebí více specifických studií týkajících se zatízení nemocí, aby se objasnily geografické determinanty úmrtnosti související s chripkou a poskytli vedecky podlozené oduvodnení pro vylepsení globálních pandemických scénáru. "

Terapie kmenových bunek: je USA chybející trik?

Kdyz byl tento clánek poprvé zverejnen dne 24. února, dostali jsme kritiku, ze propaguje Kliniku svetových kmenových bunek. Lékarské zprávy Dnes se vzdy snazí poskytovat vyvázené a spolehlivé zprávy; ackoli puvodní clánek poskytoval informace na obou stranách této zretelne ohrívané otázky, clánek jsme aktualizovali dalsím výzkumem, abychom objasnili, ze existují prípady pro a proti pouzívání soucasných terapií kmenovými bunkami v podmínkách, jako je autismus.

(Health)

Pocit stresu? Náprava muze spocívat v pomoci ostatním

Spolu s radostí, lahodnými lahudkami a dárky muze prázdninová sezóna prinést nezádoucí stres a zhorsení. Nyní nová studie naznacuje, ze pomáhání prátelum a cizincum muze zmírnit dopad denních stresoru na nase emoce. Zapujcení nekoho jiného pomocnou ruku behem stresových casu by mohlo zmírnit dopad denního stresu na nase emocionální blaho.

(Health)