Nízká kvalita práce je spatná pro zdraví jako zádná práce

Dusevní zdraví cloveka muze být stejne negativne ovlivneno zamestnáním se spatnou psychosociální kvalitou, jako je tomu u nezamestnanosti.
Záver pochází z týmu expertu z Austrálie a Velké Británie a byl zverejnen v roce 2006 Psychologické lékarství. Tento výzkum je významný, protoze zamestnanost je obvykle spojena s vetsími prínosy pro zdraví nez nezamestnanost.
Drívejsí studie ukázaly, ze mít zamestnání souvisí s nizsími úrovnemi psychiatrické morbidity nebo dusevního onemocnení nez s tím, ze nemá práci, a ze dusevní zdraví cloveka se zlepsí, pokud se zmení z nezamestnanosti na zamestnání.
Drívejsí výzkum vsak také ukázal, ze psychosociální charakteristiky práce (cásti práce, které vyzadují sociální a psychické chování) mají dopad na zdraví.
Ve zpráve stejných autoru, zverejnené minulý rok v roce 2006 Pracovní a environmentální medicína, ukázali, ze kdyz clovek zacne pracovat ve vysoce kvalitní práci, jeho psychická úzkost snizuje. Zjistili také, ze lidé mají zvýsené úrovne utrpení, kdyz precházejí z nezamestnanosti do nejchudsích pracovních míst s psychosociální kvalitou. Tato studie vsak nezkoumala zkusenost s klinickými dusevními poruchami.

Pro soucasnou studii výzkumníci analyzovali údaje z ankety English Psychiatric Morbidity Adult, který zkoumal prevalenci CMD (spolecné dusevní poruchy). Celkem 2603 lidí, kterí vyplnili dotazník, bylo ve veku mezi 21 a 54 lety a byli bud zamestnaní nebo nezamestnaní a hledali si práci.
Vedci zhodnotili kvalitu práce podle poctu nepríznivých psychosociálních pracovních podmínek, které byly hláseny:

• vysoké nároky
• nízké rízení
• nízká úcta
• nejistota

Podle výsledku byly nezamestnané a ti, kterí byli v nejchudobnejsích pracovních místech, nezaznamenali zádný rozdíl v sazbách CMD.
Skupina nezamestnaných a skupina s nejchudsí kvalitou pracovních míst mela vyssí pravdepodobnost rozvoje CMD nez ti, kterí pracují na vysoce kvalitních pracovních místech. To se stalo pravdou i po prizpusobení se demografickým a socioekonomickým faktorum.
Prestoze vetsina lidí se domnívá, ze zamestnanost zlepsuje dusevní zdraví a blahobyt, pokud má zamestnání spatnou psychosociální kvalitu, nezlepsuje dusevní zdraví o nic lepsí nez nezamestnanost.
Vedecký profesor Butterworth rekl: "Politické úsilí o zlepsení dusevního zdraví v komunite by melo zohlednovat psychosociální kvalitu pracovních míst ve spojení se snahou zvýsit míru zamestnanosti."
Butterworth uzavrel:

"Soucasné výsledky naznacují, ze kvalitní práce je spojena s nizsími mírami psychiatrických poruch, coz poskytuje tvurcum politik, koordinátorum programu na pracovisti a zamestnavatelum potenciální nástroj nebo pákový bod pro zlepsení dusevního zdraví v komunite. podmínky jako snízení pracovních pozadavku a zvysování kontroly pracovních míst, bezpecnost a úcta mohou vést ke zlepsení dusevního zdraví zamestnancu a ke snizování záteze nemocí na systémy verejného zdraví. "

Napsal Sarah Glynn