cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Mohl by pochopit, jak mozku zpracovává hudební pomoc pri lécbe nemoci?

Nový výzkum rozsiruje poznání vedcu o tom, jak lidský mozek zpracovává hudbu. Podíváme se na nedávné projekty, které zkoumají interakci hudby a neurologie, a zeptáme se, jaké výhody tyto znalosti mohou mít terapeuticky nebo pro budoucí výzkum.

Lékari jiz dlouho vedí, ze poslech hudby muze zpusobit fyziologické zmeny. Nizsí hladiny kortizolu - stresového hormonu - stejne jako lepsí spánek a snízená srdecní frekvence jsou spojeny s poslechem hudby.

Za tímto úcelem výzkumníci zkoumají terapii hudbou jako alternativu k anestezii v nekterých prípadech. Ale co se vlastne deje pod nasimi lebkami, kdyz nás mozek tráví lidsky organizované vrstvy zvuku, které tvorí hudbu?

Nedávno, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii Dr. Charles Limb a jeho týmu na Univerzite Johns Hopkins v Baltimore. Dr. Limb je hudebník a chirurg, který se specializuje na kochleární implantáty. Ale také provádí probíhající výzkumnou práci analyzující neurologické odpovedi na ruzné druhy hudby, od jazzu az po hip-hop.

Prukopnický ve svém oboru, kdyz Dr. Limb zacal tento výzkum, nebyla k této problematice vubec zádná vedecká literatura.

Hudba jako jazyk

Jednou z opakujících se oblastí zájmu v práci Dr. Limba je, jak mozky hudebníku dokází vypocítat improvizaci. Pomocí magnetické rezonance (MRI) doktor Limb a jeho kolegové zkoumali, které oblasti mozku "svítí", kdyz jazzoví hudebníci improvizují nebo rappery jsou "freestyling".

Výsledky týmu dodávají urcité vedecké potvrzení myslence, ze "hudba je univerzální jazyk". Poznamenali, ze oblasti mozku aktivované, kdyz jazzové hráci improvizují, jsou ve skutecnosti jazykovými stredisky mozku - dolní celní gyrus a zadní horní casový gyrus.

Ve skutecnosti tým Dr. Limba zjistil, ze oblasti mozku, které by lidé obvykle spojovali s interpretací hudby - úhlovým gyrusem a supra marginálním gyrusem, které zpracovávají sémantické informace - jsou deaktivovány, zatímco hudebníci improvizují.


Oblasti mozku aktivované, kdyz hudebníci improvizují, jsou ve skutecnosti jazykovými stredisky mozku - dolní frontální gyrus a zadní nadrazený temporální gyrus.

Práce týmu s rappery byla stejne osvetlující.

Kazdý fanousek hudby bude znát zkusenost poslechu na sluchátkách, zavírá oci a predstaví si scény - nebo snad jen abstraktní barvy a tvary - které odpovídají melodickým poslechum. Hudba zacíná hrát vlastní vlastní, vnitrní film.

Dr. Limb a jeho kolegové opet nasli neurologický základ. Kdyz rapperové byli freestyling z MRI skeneru s jejich zavrenýma ocima, vedci pozorovali hlavní aktivitu v oblasti vizuální a motorické koordinace mozku.

Mozek proto vyzývá k mechanismu jazykové, vizuální a motorické koordinace, kdyz se kreativne snazí predstavit a reagovat na hudbu, i kdyz tela úcastníku byla polozena jeste v skeneru a jejich oci byly zavrené.

Ale jaké jsou konecné cíle tohoto výzkumu? Dr. Limb chce pouzít vedu k vyresení nekterých nejstarsích a nejvíce filozofických otázek o tvorivosti. Verí, ze jeho tým je pevne na správné ceste se svou MRI vysetrovací technikou a v prístích deseti letech bude mít odpovedi na následující základní otázky:

  • Co je tvurcí genialita?
  • Proc mozok hledá kreativitu?
  • Jak získáváme kreativitu?
  • Jaké faktory narusují kreativitu?
  • Muze se ucit kreativní chování?

Hudba jako úloziste pameti

Jiní vedci pouzívají podobné metody k prozkoumání více terapeutických aplikací pro hudbu a neurologii. Ging-Yuek Hsiung, odborný asistent v oddelení neurologie na University of British Columbia v Kanade, je jedním z techto lidí.


Alzheimerovy mozkové choroby pacientu se osvetlovaly velmi odlisne, kdyz se zabývaly hudbou, kdyz se zapojili do mluveného jazyka.

Profesor Hsiung má zájem o to, jak by muzikoterapie mohla být prínosem pro pacienty s demencí a Alzheimerovou chorobou. Podobne jako u doktora Limba prof. Hsiung pouzívá funkcní zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI), aby analyzoval, jaké oblasti mozku jeho subjektu se rozsvítí, kdyz se zabývají hudbou.

U pacientu s Alzheimerovou chorobou prof. Hsiung zjistil, ze jejich mozky se osvetlovaly velmi odlisne, kdyz se zabývaly hudbou, kdyz se zabývali mluveným jazykem.

Vzhledem k tomu, ze by se v této skupine zabývaly ruzné oblasti mozku, vedly profesor Hsiung a jeho tým podezrení, ze mozek kóduje vzpomínky na hudbu odlisne od toho, jak kóduje pravidelné vzpomínky.

Výsledky profesora Hsiunga naznacují, ze kdyz je pamet spojena s hudbou, informace, které tvorí tuto pamet, jsou ulozeny v nekolika ruzných oblastech mozku, nikoliv konsolidovány na jednom míste. Jedním zajímavým aspektem, který prof. Hsiung verí, je to, ze by bylo zapotrebí mnohem více poskození mozku nebo degenerace, aby se vymazala pamet související s hudbou nez pravidelná pamet.

Vedci nyní zkoumají, zda muze být hudba pouzita k prístupu a stimulaci poskozených oblastí mozku. Oni mají nejaký pocátecní úspech u pacientu s mozkovou mrtvicí, kterí hlásili zlepsení pameti a snízili hladiny stresových hormonu a projevili méne príznaku podrázdenosti a deprese.

Hudba a "zrcadlové neurony"

Dalsí zajímavé nové zamerení neurologie s ohledem na hudbu - a ten, který se dostal do hlavního proudu, aby byl vyzvednut bývalým mluvcím predákem Davidem Byrnem v nedávné bestsellerové knize Jak funguje hudba - je funkce "zrcadlových neuronu".


Nekterí vedci si myslí, ze zrcadlový neuronový systém poskytuje odpoved na to, jak jsme emocionálne presunováni abstraktní komunikací hudby.

Neurologové Dr. István Molnar-Szakacs z University of California v Los Angeles a Dr. Katie Overy z Edinburské vysoké skoly umení ve Velké Británii vedli toto pole pri zkoumání toho, jak zrcadlový neuronový systém (MNS) prispívá k nasim empatické a fyziologické odezvy na hudbu.

Pár posoudil mozky lidí a opic a zjistil, ze kdyz kazdá skupina pozorovala, ze nekdo provádí urcitý cin - napríklad skákací mícek - stejné neurony, které ovládají svaly potrebné k dokoncení akcního ohne v pozorovateli i v jednotlivce provádející akci.

Ackoli se svaly pozorovatele fyzicky nepohybují, toto zrcadlení nervové aktivity poskytuje vedecké vysvetlení empatie

Aplikuje své poznatky na emocionální podnety, Dr. Molnar-Szakacs a Dr. Overy zjistili, ze neurony, které ovládají svaly obliceje, strelily v pozorovateli, kdyz se dívali na nekoho, kdo se usmál nebo se zamracil, ale odpovídající "emocní neurony" také vystrelily v pozorovateli mozek. Vedci tvrdí, ze to umoznuje pozorovateli úcast na spolecném zázitku pocitu spokojenosti nebo smutku - to, co nekterí vedci nazývají "emocní nákaza".

MNS povazují nekterí badatelé - ackoli jiní jsou skeptictí - za nezbytnou soucást toho, jak rozumíme jazyku, a poskytujeme odpoved na to, jak jsme emocionálne propojeni abstraktnejsím sdelením hudby.

MNS je popsána jako nefunkcní u lidí, kterí mají autismus a vysvetluje, proc lidé s poruchami autistického spektra (ASD) nejsou schopni presne císt emocionální podnety od jiných lidí.

Pres toto tvrzení studie z roku 2009 od Dr. Molnar-Szakacs a Dr. Overy hlásila urcitý úspech v pouzívání hudby terapie s detmi ASD. "Zdá se, ze hudba má pro mnoho detí s autismem zvlástní význam," píse, "a ukázala se jako úcinná metoda k vytvorení alternativního prostredku sociální interakce a tvurcího rozvoje."

Odrázejí-li duvody, hypotéza predpokládá, ze pokud je MNS vadné u lidí s ASD, mozná je hudba úcinná pri stimulaci MNS. Pokud ano, muze být terapie hudby úcinná pri zlepsování sociální funkce lidí s ASD.

Obecneji se tento výzkum také zabývá nekterými elementálními pravdami mezilidských, emocních a terapeutických výhod hudby.

"Navrhujeme, aby to byla schopnost hudby sdelovat spolecenské a afektivní informace a vytvorit pocit" být spolu ", který je tak pritazlivý pro vsechny veky a kultury," píse Dr. Molnar-Szakacs a Dr. Overy, ze:

"Navrhujeme, abychom zacali chápat hudbu pouze jako" lidsky organizovaný zvuk "a" zdrave organizovanou lidskost ", ale také jako spolecnou afektivní pohybovou zkusenost, minimalizovanou chybu predpovídání a jako mimorádný prípad spolecného vcas."

Mysi "varují" potomky nebezpecí zdedenými obavami

Mysi "varují" potomky nebezpecí zdedenými obavami

Zdá se, ze dedictví není jen o tom, ze rodice prenásejí geny na své potomky. Nekteré dedicné zmeny v genové aktivite mohou být predány bez zmeny DNA sekvenování, jak výzkumníci z Emory University School of Medicine tvrdí, ze mysi mohou dedit pamet trauma jejich predku a zobrazit podobné reakce, kdyz celí s podnety.

(Health)

Rakovina pankreatu spojená se spatnou ústní hygienou

Rakovina pankreatu spojená se spatnou ústní hygienou

Americtí vedci objevili spojení mezi onemocnením dásní, které je obvykle zpusobeno spatnou ústní hygienou a rakovinou pankreatu u muzu. "Nase studie poskytuje první silný dukaz, ze periodontální onemocnení muze zvýsit riziko rakoviny pankreatu," uvedl doktor Dominique Michaud z Harvardské skoly verejného zdraví v Bostonu, který vedl výzkum.

(Health)