Co potrebujete vedet o agorafobii

Obsah

1. Co je agorafobie?
2. Lécba
3. Symptomy
4. Príciny
5. Diagnóza
6. Výhled

Agorafobie je úzkostná porucha, která se projevuje jako strach ze situací, kdy by útek mohl být obtízný, nebo v nemz by pomoc nebyla k dispozici, kdyby se neco spatného stalo.

Slovo pochází z starovekého reckého slova "agora", odkazující na místo shromázdení nebo trzní místo.

Stav je casto spatne pochopen jako strach z otevrených prostoru, ale ve skutecnosti je slozitejsí.

Agorafobie muze zahrnovat strach z davu, mostu nebo ze samotného

Asi 1,8 milionu Americanu starsích 18 let nebo priblizne 0,8% dospelých trpí agorafobií bez panických poruch.

Strední vek nástupu je 20 let.

Rychlá fakta o agorafobii

Zde jsou nekteré klícové body týkající se agorafobie. Podrobnejsí informace naleznete v hlavním clánku.

• Agorafobie se casto rozvíjí po jednom nebo více záchvatech paniky.
• Muze to vést k ruzným obavám, jako je strach z otevrených prostoru a strach z míst, kde je útek tezký, jako jsou výtahy.
• Agorafobie muze pro cloveka slozité opustit svuj dum.
• Fyzické príznaky zahrnují bolest na hrudi, závrate a dusnost.
• Agorafobie se casto lécí léky antidepresivy nebo léky na snízení úzkosti.
• Vetsina lidí s agorafobií se muze lépe lécit.

Co je agorafobie?

Agorafobie je extrémní vyhýbání se situacím, které by mohly zpusobit paniku.

Agorafobie je uvedena v Diagnostické a statistické prírucce dusevní poruchy 5 (DSM-5) jako úzkostná porucha.

Úzkostná porucha je, kdyz pocit úzkosti nezmizí a casem se zhorsuje.

Jedním typem úzkostné poruchy je panická porucha, kdy se mohou objevit záchvaty paniky a náhlé pocity strachu bez varování.

Agorafobie je jednou z techto poruch panic. Agorafobické záchvaty paniky jsou spojeny se strachem z míst, kde je tezké uniknout nebo kde nemusí být pomoc k dispozici.

Místa, která mohou vyvolat agorafobii, zahrnují místa, která mohou cloveka cítit trapne, bezmocne nebo v pasti, jako jsou preplnené prostory, mosty, verejná doprava a vzdálené oblasti.

Vetsina lidí vyvine agorafobii po jednom nebo více záchvatech paniky. Tyto útoky zpusobují, ze se obávají dalsích útoku, takze se snazí vyhnout situaci, kdy doslo k útoku.

Lidé s agorafobií mohou potrebovat pomoc od spolecníka, aby sli na verejná místa, a obcas se mohou cítit nemohli opustit domov.

Nejnovejsí zmeny diagnostických kritérií

Termíny diagnózy se nedávno zmenily. Od roku 2013 DSM-5 uvádí, ze lidé s agorafobií jiz nemusí uznat nadmernou úzkost ve vztahu k prícine fobie.

V osobe DSM-4 musí osoba mladsí 18 let mít podmínku alespon na 6 mesícu, aby dostala diagnózu.

V DSM-5 byla doba trvání 6 mesícu rozsírena na vsechny pacienty. To má zabránit nadmerné diagnóze prechodných nebo nepatrných, nesouvisejících obav.

DSM-4 také spojil diagnózy pro panickou poruchu a agorafobii, ale to se zmenilo v DSM-5, protoze znacný pocet pacientu s agorafobií nemá príznaky paniky.

Panická porucha a agorafobie jsou nyní dvema samostatnými diagnózami a oznacení "agorafobie s panickou poruchou nebo bez ní" jiz neplatí.

Lécba

Agorafobie je obvykle lécena kombinací léku a psychoterapie.

Lécba je úcinná u vetsiny lidí s agorafobií, ale muze být tezsí lécit, pokud lidé nedostanou casnou pomoc.

Léky

Zdravotnictí odborníci mohou predepsat jeden nebo oba následující typy léku.

Selektivní inhibitory zpetného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou typem antidepresiv, který lze predepisovat k lécbe agorafobie.

Jiné typy antidepresiv mohou být také predepsány, ale nezádoucí úcinky mohou být vetsí.

Anti-úzkostné léky, známé také jako benzodiazepiny, jsou sedativa, která mohou krátkodobe zmírnit príznaky úzkosti.

Benzodiazepiny mohou být návykové.

Antidepresiva mohou zacít s vyssím dávkováním a pomalu se snizovat, jakmile je lécba pripravena k dokoncení.

Zahájení a ukoncení kurzu antidepresiv muze nekdy vést k nezádoucím úcinkum, které jsou podobné záchvatu paniky, a proto je doporuceno opatrnost.

Psychoterapie

Agorafobie bude casto lécena psychoterapií

Psychoterapie zahrnuje práci s terapeutem, aby se snízily príznaky úzkosti, aby se clovek cítil bezpecneji a lépe fungoval.

Kognitivní behaviorální terapie (CBT) se zameruje na zmenu myslenek, které zpusobují tento stav.

Osoba se muze naucit:

• ze je nepravdepodobné, ze se obavy projeví
• ze úzkost klesá v prubehu casu a ze príznaky mohou být zvládnuty, dokud to není
• jak se vyporádat s príznaky
• jak porozumet a ovládat zkreslený pohled na situace vyvolávající stres
• jak rozpoznat a nahradit myslenky, které zpusobují paniku
• jak rídit stres

Jedním z úkolu muze být predstavení situací, které zpusobují úzkost, pracují od nejmensích az po nejstrasnejsí.

Terapeuté, kterí lécí agorafobii, mohou nabídnout pocátecní lécbu, aniz by pacient potreboval navstívit terapeutovou kancelár.

Moznosti mohou zahrnovat telefonování nebo terapii online, domácí návstevy nebo osetrení v míste, které pacient povazuje za bezpecné.

Podpora rodiny muze také pomoci tím, ze projeví porozumení a tím, ze nepresune cloveka prílis daleko.

Svépomocné tipy pro správu príznaku

Samoobsluzná péce, která muze zahrnovat:

• dodrzování doporuceného lécebného plánu
• ucit se, jak relaxovat a dosahovat a udrzovat pocit klidu
• snazí se celit obávaným situacím, protoze to muze být méne desivé
• vyhýbat se alkoholu a rekreacním drogám
• zustat zdravý s fyzickou aktivitou, vyvázenou stravou a dostatecným spánkem

Co je treba vedet o sociální úzkostné poruchy?Zjistete více o sociální úzkostiPrectete si ted

Symptomy

Agorafobie muze vést k strachu z otevrených prostor, preplnených prostor nebo malých prostoru.

Agorafobie muze predstavovat kombinaci strachu, pocitu a fyzických symptomu.

Osoba s agorafobií se bude obvykle bát:

• tráví cas sám
• být v preplnených místech, otevrených prostorech nebo malých prostorech
• rozpaky nebo projevování rozpaku
• ztrácí kontrolu na verejném míste
• ostatní zírají
• ztrácí zdravý rozum
• smrti nebo ze záchvaty paniky budou zivot ohrozující

Hlavním strachem je, ze se nacházíme v situaci, kdy pomoc nebo únik nebude mozné, pokud by vzniklo nebezpecí.

Dalsí pocity

Krome strachu muze mít osoba s agorafobií následující pocity:

• odloucení od ostatních
• bezmocnost
• míchání
• ztráta kontroly
• pocit, ze telo není skutecné
• pocit, ze zivotní prostredí není skutecné

Nekterí lidé jsou prílis závislí na ostatních nebo zustanou doma vázáni po dlouhou dobu.

Fyzické príznaky

Mohou také nastat fyzické príznaky, napríklad:

• bolest na hrudi nebo nepohodlí
• závrat
• závodní srdce
• dusnost
• pocení
• chvení
• bolest zaludku, nevolnost a prujem
• proplachování a zimnice
• dusení

Lidé, kterí zazívají záchvaty paniky, mohou zmenit zpusob chování a fungování v domácnosti, ve skole nebo na pracovisti.

Mohou se snazit vyhnout situacím, které by mohly vyvolat dalsí útoky.

Mohou být smutní nebo depresivní a mohou povazovat sebevrazdu. Nekterí mohou zneuzívat alkohol a jiné drogy.

Svýcarská studie nedávno zjistila, ze u lidí s agorafobií se v prubehu casu také zvysují hladiny nízkého stupne zánetu.

To naznacuje, ze osoby s tímto onemocnením mohou mít vyssí riziko aterosklerózy a koronárního srdecního onemocnení.

Príciny

Proc se stane agorafóbia, zustává nejasná, ale domníváme se, ze oblasti mozku, které rídí reakci strachu, mohou hrát urcitou roli.

Také prispívají environmentální faktory, jako je napríklad predchozí záchvat nebo fyzický útok.

Vzhledem k tomu, ze existují dukazy, ze úzkostné poruchy probíhají v rodinách, mohou genetické faktory také hrát roli v agorafobii a dalsích panických poruchách.

U nekterých lidí nastane poté, co se objeví jeden nebo více záchvatu paniky, a zacnou se obávat situací, které by mohly vést k budoucím záchvatum paniky.

Dalsí panické poruchy nebo fóbie mohou hrát rozvojovou roli.

Diagnóza

Agorafobie je obvykle diagnostikována po rozhovoru se zdravotníkem, obvykle v oblasti psychiatrie.

Odborník posoudí príznaky a príznaky.

Rodina nebo prátelé mohou pomoci tím, ze popisují chování osoby. Fyzikální vysetrení muze vyloucit dalsí podmínky, které by mohly zpusobit príznaky.

Diagnostická kritéria pro agorafobii v DSM-5 zahrnují úzkost nebo extrémní strach, pokud jde o to, ze jste v nejméne dvou následujících situacích, vyznacující se obtízností uniknout nebo najít pomoc:

• na verejné doprave
• v otevreném prostoru
• v uzavreném prostoru
• v davu nebo ve fronte
• pouze z domova

Dalsí diagnostická kritéria zahrnují:

• strachu nebo úzkosti, které se obvykle týkají urcité situace
• strachu nebo úzkosti v pomeru k skutecnému nebezpecí situace
• vyhýbání se situaci nebo pozadování spolecníka, aby se s ním vyrovnal
• vytrvalost situace s extrémní nouzi
• strach nebo problémy v oblastech zivota zpusobené strachem, úzkostí nebo vyhýbáním se
• dlouhodobé pretrvávající fobie a vyhýbání se

Výhled

S lécbou se o jednom ze trí lidí myslí, ze nakonec prekoná agorafobii a znovu ji neuzívá. Priblizne polovina zkuseností se vylepsila, ale mohou mít príznaky v dobe stresu.

Priblizne 1 z 5 lidí nevidí zádné zlepsení a nadále zije s jejich stavem.

Agorafobie muze mít zásadní vliv na kazdodenní fungování cloveka. Kazdý, kdo má príznaky, by mel kontaktovat svého lékare. Vcasná lécba pravdepodobne vede k pozitivnímu výsledku.