Proc diabetes typu 1 zabije nekteré bunky, ale ne jiné?

Diabetes je vázná nemoc, která postihuje miliony lidí ve Spojených státech, dospelých i detí. Zatímco jeste neexistuje lék na lécbu diabetu, vedci se postupne ucí o mechanismu choroby. Nový výzkum urcuje, jak se mohou menit bunky produkující inzulín, aby se zabránilo autoimunitnímu záchvatu prítomnému u diabetu 1. typu.
Studie vysvetluje, proc nekteré beta-bunky produkující inzulín prezívají pri autoimunitním ataku u diabetes 1. typu.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, ze více nez 29 milionu lidí (nebo více nez 9 procent populace) má v soucasnosti diabetes v USA

Ackoli diabetes 1. typu je nejméne prevládající - tvorí pouze 5% prípadu diabetu - dosud není známo, jak predcházet nemoci.

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnení. Telo nerozpoznává vlastní beta-bunky produkující inzulín, takze imunitní systém napadá a znicí je, jako by to byli útocníci. Telo potrebuje inzulín, aby metabolizoval cukr a premenil ho na energii.

Z techto beta bunek se vsak nekterí podarí prezít. Ve skutecnosti nekteré bunky pretrvávají a mnozí se roky po zahájení onemocnení.

Nový výzkum, vedený profesorem imunobiologie Dr. Kevan Herold z Yale University v New Haven, CT, identifikuje mechanismus, který vysvetluje, jak tyto beta bunky prezijí imunitní útok. Studie byla spolupráce s Broad Institute Massachusetts Institute of Technology a Harvard.

Zjistení byla zverejnena v casopise Bunecný metabolismus.

Výzkumníci nalezli novou subpopulaci beta bunek

Vedci zkoumali adaptivní zmeny v beta bunkách, ke kterým dochází behem imunitního útoku u mysích modelu i v lidské bunecné kulture. Pouzívali cyklofosfamid k urychlení vzniku cukrovky.

Herold a kolegové identifikovali rezistentní subpopulaci beta bunek u 9-týdenních diabetických mysí bez obezity. Nová subpopulace se zdá, ze vyvine z normálních beta bunek, kdyz zjistí infiltraci do ostruvky.

Tyto nové bunky mají nizsí granularitu a vyvíjejí se behem progrese diabetu 1. typu.

"Behem vývoje diabetu dochází ke zmenám v beta bunkách, takze skoncíte s dvema populacemi beta bunek." Jedna populace je zabita imunitní odpovedí, zdá se, ze druhá populace získává vlastnosti, které ji ciní méne náchylné k zabíjení.

Dr. Kevan Herold

Nová subpopulace je také méne diferencovaná a vykazuje stopovité vlastnosti. Stejne jako kmenové bunky mají schopnost vrátit se k predchozí fázi vývoje, která jim umoznuje prezít a pokracovat v replikaci i pres imunitní útok.

Jak vysvetluje hlavní autor studie, tyto bunky "pokrývají a pokrývají", protoze vytvárejí molekuly, které inhibují imunitní odpoved. Lidské beta bunky byly odhaleny projít podobnými zmenami, kdyz výzkumníci kultivovali je spolecne s imunitními bunkami.

Ackoli bunky nakonec zemrou, autori vysvetlují, mechanismus, který odhalili, muze predstavovat dlouhodobý vývoj diabetu 1. typu.

"Nakonec u mysí, které nejsou obézní diabetiky, jako u lidí, vetsina - ne-li - vsech bunek je znicena imunitními efektory a produkty, nicméne proces je prodlouzený. bunky pouzívají k prezití. Budoucí studie, které mohou obnovit zralé bunky z bunek modifikovaných bunek, mohou identifikovat zpusoby obnovy normální metabolické funkce spolecne s imunoterapií, "uzavírají autori.

Jak uvádí Herold: "Dalsí otázkou je, ze muzeme tyto bunky obnovit tak, aby nekdo [s diabetem 1. typu zpusobil produkci inzulínu?"

Herold a tým hodlají provést klinické testy na testování léku, které by mohly mít potenciál zmenit tuto subpopulaci beta bunek a premenit je na bunky produkující inzulín.

Zjistete, jak muze být meziprodejní transplantace zivotaschopnou lécbou diabetes typu 1.

Vedci nalezli sedm genu pro nespavost

Mnozí z nás meli v urcitém bode zivota v nespavosti a vedí, jak tezké je prekonat. Cím víc premýslíme o spánku, tím tezsí je skutecne usnout; nespavost je casto bojem s vlastní myslí. Ale za psychologickým bojem existují také genetické príciny? Nový výzkum tak naznacuje.

(Health)

Nová studie zkoumá vazbu mezi rodinným príjmem a vývojem mozku

Výzkumní pracovníci Výzkumného ústavu Sabana v detské nemocnici v Los Angeles, CA a Columbia University Medical Center v New Yorku v New Yorku zverejnili výsledky nové studie, která zkoumá vztahy mezi socioekonomickými faktory a vývojem mozku detí v casopise Nature Neuroscience.

(Health)