Bílé zeny jsou náchylnejsí k rakovine prsu kvuli zivotnímu stylu
V Anglii mají cerné a jihoasijské zeny nizsí výskyt rakoviny prsu nez bezné zeny. Nyní nová studie z Oxfordské univerzity naznacuje, ze duvodem jsou rozdíly v zivotním stylu a reprodukcních vzorcích.
Tým, který se nachází v Oxfordove oddelení pro epidemiologii rakoviny, uvádí jako jednu z faktoru spotrebu alkoholu, kojení a pocet detí.
Údaje pro studium, které jsou zverejneny v databázi British Journal of Cancer pocházejí z studie Million Women Study, kterou vede Oxfordská univerzita a jejíz úcastníci tvorí zeny ve veku 50 a více let zijící ve Velké Británii.
Údaje ukazují, ze v Anglii zeny v jihoasijské republice mají o 18% nizsí výskyt rakoviny prsu a cerné zeny mají o 15% nizsí pomer nez u bílých zen.
Vedci vsak zjistili, ze tyto rozdíly v riziku zmizely, kdyz vzaly v úvahu vliv zivotního stylu a reprodukcních faktoru.
Vedoucí autor Dr. Toral Gathani, klinický epidemiolog a poradce chirurg, ríká:
"V této studii vetsinou postmenopauzálních zen v Anglii vidíme, ze nizsí riziko rakoviny prsu v jihoasijských a cerných zenách je z velké cásti vysvetleno rozdíly v zivotním stylu a reprodukcních vzorcích."
Bílé zeny pijí víc, mají méne detí a mají mensí pravdepodobnost, ze budou kojit
Bílé zeny mají mensí pravdepodobnost, ze budou kojit, budou mít méne detí a budou casteji konzumovat alkohol nez jihoasijské a cerné protejsky. Oni mají také vetsí pravdepodobnost, ze mají relativní prvního stupne - jako je sestra - s rakovinou prsu, coz je faktor, o kterém je známo, ze zvysuje riziko onemocnení.
Nový výzkum zjistil, ze bílé zeny v Anglii mají vetsí pravdepodobnost vývoje rakoviny prsu nez cerné nebo jihoasijské zeny kvuli jejich zivotnímu stylu a reprodukcním vzorum.
Výzkumníci poznamenávají, ze cerné a jihoasijské zeny ve studii jsou pristehovalci první generace do Velké Británie a naznacují, ze je pravdepodobné, ze riziko rakoviny prsu jejich detí a vnoucat bude stoupat, nebot jejich zivotní styl se stane více westernizovaným.
Dr. Gathani ríká:
"Je dulezité, aby zeny vsech etnických skupin pochopily, jaké jsou modifikovatelné rizikové faktory pro rakovinu prsu, jako je obezita a nadmerná konzumace alkoholu, a aby prijaly opatrení ke snízení rizika."
Ve Spojených státech, kde rakovina prsu je vedle rakoviny kuze nejcastejsí rakovinou mezi americkými zenami, americká rakovinová spolecnost odhaduje, ze 1 z 8 zen bude mít behem svého zivota rozvíjející se invazivní rakovinu prsu.
Ve Velké Británii je rakovina prsu nejcastejsí rakovinou. A zatímco se s touto chorobou diagnostikuje více lidí, míra prezití se zlepsuje. Dnes, 80% zen prezije více nez 10 let po diagnóze.
Výzkum ukazuje, ze riziko rakoviny prsu se zvysuje s rodinnou anamnézou onemocnení, konzumace alkoholu a uzíváním hormonální terapie a je nizsí u zen, které zacínají pozdeji, casteji porodí, kojí po delsí dobu, nizsí index telesné hmotnosti a kterí nejsou vysokí.
Zeny mohou snízit riziko rakoviny prsu se zmenami zivotního stylu
Dr. Julie Sharpová, vedoucí zdravotnických informací na Cancer Research UK, která spolufinancuje studii Million Women, ríká:
"Zeny mohou snízit své riziko rakoviny prsu tím, ze snízí alkohol, udrzují zdravou váhu tím, ze budou jíst vyvázenou stravu a udrzovat aktivní."
Ríká, ze by meli ihned informovat svého lékare, pokud si vsimnou jakékoliv zmeny v prsou, jako jsou zmeny kuze nebo bradavek, hrudky nebo zmeny velikosti, tvaru nebo pocitu a dodávají:
"Pravdepodobne to není rakovina, ale pokud ano, získání diagnózy co nejdríve dává nejlepsí sanci na prezití."
Mezitím dalsí obrovská studie o zenách v USA zjistila, ze dieta a cvicení jsou spojeny s 20% nizsím rizikem úmrtí na rakovinu.
Péce o rakovinu "hodnocena více", pokud pacienti mohou sdílet rozhodnutí
Rozhodování rízené lékari vede k tomu, ze pacientky s rakovinou snizují kvalitu jejich péce a komunikaci s lékarem, uvádí pruzkum. Ukazuje, ze dosazení rozhodnutí sdíleným zpusobem s pacienty je dulezité i pro ty pacienty, kterí uprednostnují lékare, aby prevzali kontrolu.
Nové látky mohou revitalizovat antibiotika k boji s superbugy
Journal of the American Chemical Society vydal novou studii, která naznacuje, ze je mozné bojovat s superbugs s beznými antibiotiky. Spárováním léku s novou trídou kovových látek nazývaných metalopolymery, které ozivují jejich sílu, se vedci domnívají, ze mohou prekonat rezistenci na léky.