Zivot na venkove je spojen s nizsím rizikem zánetlivého onemocnení strev

Nová studie kanadských populací zjistila, ze u lidí zijících ve venkovských domácnostech je méne pravdepodobné, ze budou diagnostikováni zánetlivá onemocnení strev nez lidé zijící v mestských domácnostech, zvláste kdyz se onemocnení zacíná v detství.
Nedávno provedená studie v Kanade zduraznila význam environmentálních faktoru pro riziko vzniku zánetlivého onemocnení strev.

Výzkum také ukazuje, ze výdaje na první pet let zivota ve venkovské domácnosti jsou spojeny s nizsím rizikem vzniku zánetlivého strevního onemocnení (IBD) pozdeji v zivote.

Studie, která je publikována v Americký zurnál gastroenterologie, je práce týmu z Výzkumného ústavu detské nemocnice východního Ontária (CHEO) v Ottawe a nekolika dalsích výzkumných strediscích v Kanade.

IBD je skupina onemocnení, kdy se strevní nebo gastrointestinální (GI) trakt poskodí v dusledku chronického zánetu.

Dve hlavní kategorie IBD - Crohnova choroba a ulcerózní kolitida - mají podobné a odlisné rysy.

Napríklad Crohnova choroba muze postihnout jakoukoli cást GI traktu mezi ústy a konecníku, zatímco ulcerózní kolitida postihuje pouze tlustého streva, tlustého streva a konecníku. U Crohnovy choroby se také muze objevit zánet ve vsech vrstvách strev, zatímco u ulcerózní kolitidy se vyskytuje pouze v nejvnitrnejsí vrstve tlustého streva.

Príznaky IBD zahrnují pretrvávající prujem a bolest bricha, nekdy s krvavou stolicí nebo krvácení z konecníku. Lidé s IBD mohou také zazít únava a ztrátu hmotnosti.

IBD stoupající po celém svete

Vedci nevedí presne, co zpusobuje IBD, ale mají podezrení, ze vychází z chybné imunitní reakce, která omylum napadá vlastní tkán a zpusobuje zánet. Navrhují, ze taková reakce by mohla být vyvolána faktory prostredí, které jsou kvuli jejich genetické úprave náchylnejsí k nekterým lidem.

Ve Spojených státech odhaduje, ze priblizne 3 miliony lidí, tedy 1,3 procenta dospelých, zije s IBD. To predstavuje velký nárust oproti 2 milionum zaznamenaným v roce 1999.

Velké studie identifikují nové rizikové geny pro ulcerativní kolitidu a IBDV novém výzkumném projektu zamereném na objevení genetických slozek IBD nalezli vedci nekolik rizikových genu pro tuto nemoc.Prectete si ted

V Kanade, kde byla provedena nová studie, zije IBD priblizne 233 000 lidí. Kanada má jeden z nejvyssích výskytu IBD na svete a ceny stále rostou - zejména u velmi malých detí, poznamenávají autori.

Ve svém studijním materiálu výzkumníci vysvetlují, ze míra IBD v posledních 50 letech rostla také v jiných cástech sveta. Navrhují, ze by mohly být duvodem zvýsená urbanizace, mozná kvuli jeho vlivu na slození mikrobu ve streve, zejména v raném detství.

Potreba studovat IBD a zivotní prostredí

Vedci poukazují na to, ze zatímco analýza desítek studií poukázala na vazbu mezi zvýsenou urbanizací a vyssím výskytem IBD, výsledky jsou plné nesrovnalostí, coz muze být cástecne zpusobeno mnoha ruznými definicemi rurality.

Rovnez poukazují na to, ze nebylo posouzeno spojení mezi nacasováním expozice ve mestech a vekem, ve kterém je diagnostikována IBD.

Proto argumentují, ze pro výzkum IBD muze být velmi uzitecné podrobneji zkoumat vztah mezi vekem, ve kterém je IBD diagnostikován, a vekem expozice venkovskému nebo mestskému prostredí.

Jasné výsledky z takového setrení by mohly napríklad pomoci výzkumníkum nalézt interakce mezi genetikou, prostredím a strevními mikroby, které vedou k IBD. To by mohlo pomoci jim stanovit vek, kdy by intervence mohla nejlépe zabránit onemocnení.

Více IBD v mestské populaci

Tým se rozhodl uskutecnit studie zalozenou na populaci s vyuzitím overených údaju z oficiálních zdravotních záznamu s cílem posoudit riziko pro IBD u lidí zijících v Kanade na základe venkovského nebo mestského bydliste.

Za prvé, analyzovali vazbu mezi venkovským nebo mestským obydlí a vekem pri diagnostice IBD a poté zhodnotili, do jaké míry pokracují v zivote ve venkovském nebo mestském prostredí po narození, zvýsily riziko vzniku IBD pozdeji v zivote.

Výzkumníci identifikovali celkem 45 567 osob diagnostikovaných IBD, kterí v letech 1999 az 2010 zijí ve ctyrech provinciích v Kanade (Alberta, Manitoba, Nova Scotia a Ontario). Z toho 6,662 zilo ve venkovských domácnostech a 38,905 zilo v mestských domácnostech období.

Na základe techto údaju vypocítali výskyt IBD 30,72 na 100 000 osob-let ve venkovské populaci a 33,16 na 100 000 v mestské populaci.

"Deti silneji postizené"

Dalsí analýza ukázala, ze deti mají nizsí riziko vzniku IBD, pokud zijí ve venkovské domácnosti - zejména pred 10 lety.

"Tento úcinek je zvláste silný u detí, které jsou zvednuty ve venkovských domácnostech behem prvních 5 let zivota," vysvetluje vedoucí autor dr. Eric Benchimol, pediatrický gastroenterolog v CHEO Inflamatory Bowel Disease Centre.

Doktor Benchimol, rovnez z Ústavu pro klinické evaluacní vedy v Torontu, Kanada, tvrdí, ze zjistení jsou obzvláste dulezitá, protoze v predchozí práci zjistili, ze doslo k významnému nárustu poctu velmi malých detí s diagnózou IBD posledních 20 let.

Navrhuje, aby studie zvýsila nase chápání toho, jak mohou environmentální faktory, které ciní lidi náchylnejsí k IBD, mít vliv na deti silneji nez dospelí.

"Vedeli jsme, ze krome genetických rizikových faktoru jsou faktory zivotního prostredí spojeny s rizikem vzniku IBD, ale tato nová studie demonstruje dulezitost casné expozice zivota pri zmene rizika IBD, a to vyzaduje dalsí studium."

Dr. Eric Benchimol