Nesouvisející vzpomínky umele propojené poprvé

Výzkumníci z Japonska poprvé nalezli zpusob, jak vytvorit umelou vazbu mezi vzpomínkami, které nesouvisejí - objevem, který by mohl vést k novým lécebným strategiím pro osoby s posttraumatickou stresovou poruchou a dalsími psychiatrickými stavy.
Poprvé výzkumníci umele propojili dve vzpomínky, které nesouvisejí s optogenetikou.

Studie - nedávno zverejnená v roce 2006 Zprávy o bunkách - popisuje, jak byli vysetrovatelé schopni geneticky modifikovat urcité populace mozkových bunek u mysí, coz jim primelo k tomu, aby spojily pamet nozního soku se vzpomínkou na zkoumání bezpecného prostredí, prestoze tyto dve vzpomínky nebyly propojeny.

Vedci - vcetne vedoucího studijního autora Kaoru Inokuchiho z Toyamské univerzity v Japonsku - ríkají, ze minulé studie zjistily, ze specifické mozkové bunky nebo neurony, které jsou aktivovány behem procesu ucení, jsou znovu aktivovány, kdyz se pozdeji pokusíme vzpomenout na to, co jsme se naucili . Reaktivace techto specifických neuronu je nezbytná pro úspesné nacítání této pameti.

"Tato zjistení naznacují, ze informace týkající se zkusenosti jsou zakódovány v konkrétním souboru bunek, který je vybrán a aktivován behem odpovídající události," vysvetlují autori.

Navíc tým poukazuje na predchozí výzkum, který naznacuje umelou reaktivaci urcitého souboru mozkových bunek, který je spojen s jiz existující pametí, muze zmenit pridání nové pameti, coz umoznuje vytváret falesné vzpomínky.

Inokuchi a kolegové poznamenávají, ze tyto studie prijaly kombinaci smyslového vstupu a umelé aktivace specifických skupin neuronu; zádné studie nepripojovaly dve vzpomínky pomocí plne umelého procesu. V této nejnovejsí studii se tým rozhodl práve to udelat.

Soucasná stimulace nekterých neuronových skupin umele propojuje nesouvisející vzpomínky

Pro jejich studium vedci odhalili mysi "paradigmatu strachu-ucení". Jedna skupina mysí byla umístena ve válci ve tvaru pláste po dobu 6 minut, zatímco jiná skupina mysí strávila 6 minut v krytu ve tvaru kostky.

Po 30 minutách strávených mimo tyto prostory byly obe skupiny mysí umísteny do krytu ve tvaru krychle a okamzite jim byl podán sok nohou.

O dva dny pozdeji byly mysi znovu vystaveny jednomu ze dvou obalu. Jak bylo ocekáváno, tým zjistil, ze mysi, které byly opet vystaveny krytu ve tvaru krychle, kde byl podáván sok nohy, vykazovaly více strachu nez ty, které byly znovu vystaveny obalu ve tvaru válce.

Vedci pak pouzili metodu nazvanou "optogenetika" mysím. To zahrnuje genetickou modifikaci urcitých souboru mozkových bunek, takze vyjadrují svetlo citlivé proteiny, které kontrolují aktivitu mozkových bunek. Tyto mozkové bunky se pak aktivují vystavením modrému svetlu dodávanému pres optické vlákno.

Optoogenetická technika byla pouzita k reaktivaci vzpomínek mysí na sok nohy ve krytu ve tvaru kostky a bezpecné prostredí cylindrického krytu - pameti, které nebyly propojeny.

Kdyz tým vyuzil optogenetickou metodu k stimulaci souboru mozkových bunek jak v hipokampu, tak v oblastech mozku souvisejících s pametí amygdaly, která byla aktivována behem experimentu strachu-ucení, zjistili, ze mysi strávili více casu, kdyz se znovu vystrasili do obalu ve tvaru válce, nez kdyz byly obe oblasti mozku stimulovány oddelene nebo vubec.

Tato zjistení, ríkají autori, naznacují, ze soucasná aktivace nekterých populací mozkových bunek muze vytvorit umelé spojení mezi nesouvisejícími vzpomínkami, coz vede k dlouhodobým zmenám chování.

Tyto výsledky by podle autora mohly vést k novým lécebným intervencím pro osoby s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) - psychologickým stavem vyvolaným traumatickými událostmi - a dalsími psychiatrickými nemocemi.

Inokuchi ríká:

"Pamet je základem vsech vyssích funkcí mozku, vcetne vedomí, a také hraje dulezitou roli v psychiatrických onemocneních, jako je posttraumatický stresový syndrom.

Tím, ze ukazuje, jak mozog spojuje ruzné typy informací a vytvárí kvalitní novou pamet, která vede k trvalým zmenám v chování, by nase zjistení mohly mít dulezité dusledky pro lécbu techto oslabujících stavu. "

Dále vysvetluje, ze technika v této studii by mohla být upravena, aby oddelila vzpomínky. "To muze prispet k vývoji nových lécebných postupu pro psychiatrické poruchy, jako je napríklad posttraumatický stresový syndrom, jehoz hlavní príznaky vznikají z nepotrebných vztahu mezi nesouvisejícími vzpomínkami," dodává.

V lednu, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii vedcu z University of California-Los Angeles, kterí navrhli, ze vývoj PTSD muze být závislý na osobe geny.

Léky proti bolesti nemusí fungovat, pokud jste spánkováni, tvrdí studie

Nový výzkum odhaluje neocekávané vazby mezi depriváním spánku a citlivostí na bolest. Nálezy mohou mít významné dusledky pro lécbu bolesti. Nový výzkum naznacuje, ze léky proti bolesti nemusejí fungovat pri chronické bolesti, kdyz jsme spátem zbavení. Nedávná studie od Národních ústavu zdraví (NIH) odhaduje, ze více nez 25 milionu dospelých ve Spojených státech zije s chronickou bolestí a témer 40 milionu dospelých zazilo tezké bolesti za poslední 3 mesíce.

(Health)

Barevná smes v ovoci a zelenine by mohla snízit riziko rakoviny plic u kuráku

Sloucenina nacházející se v pomerancích, sladkých paprikách a jiných ovoce a zelenine muze podle nové studie snízit riziko vzniku rakoviny plic souvisejících s kourením. Beta-kryptoxanthin - nacházející se v pomerancích, sladkých paprikách a jiném ovoci a zelenine - muze pomoci snízit riziko vzniku rakoviny plic.

(Health)