Nadeje na casný test Alzheimerovy choroby v spinální tekutine

Nový výzkum vedený Nottinghamskou univerzitou ve Velké Británii naznacuje, ze abnormální hladiny sedmi proteinu v míchové tekutine by mohly být markery pro pocátecní stadia Alzheimerovy nemoci, coz vyvolalo nadeji na test na onemocnení, které je na zacátku obtízné diagnostikovat. Vedci písou o svých zjisteních v Journal of Alzheimerova choroba.
Studie spoluautor Dr. Kevin Morgan, profesor lidské genomiky a molekulární genetiky v Nottinghamu, rekl v úterý v tiskové zpráve, ze poznatky jsou "nový náskok pro zlepsení vcasné diagnostiky Alzheimerovy nemoci".
Vcasná diagnóza Alzheimerovy choroby by pomohla lidem pripravit se na budoucnost a také jim umoznila úcast v klinických studiích v mnohem drívejsím stádiu onemocnení, kdy lécba s vetsí pravdepodobností projeví pozitivní výsledky, dodal.
Priblizne 820 000 lidí ve Velké Británii má demenci, z nichz nejbeznejsí je Alzheimerova choroba. Demence se casto rozvíjí pomalu a není vzdy zjevná v pocátecních stádiích. To muze být obtízné odlisit od mírné zapomnení casto videné pri normálním stárnutí.
Morgan a kolegové porovnali vzorky mozkomísního moku (CSF) u 33 osob s Alzheimerovou chorobou, 10 osob s mírnou kognitivní poruchou a 20 zdravých starsích lidí. Mírná kognitivní porucha je stav, kdy lidé mají problémy s myslením a vzpomínkou, ale nikoliv do takového rozsahu, který zasahuje do kazdodenního zivota.
Sestavily profily bílkovin v kazdém vzorku a pak je navzájem porovnaly, aby zjistili, zda ve vzorcích naleznou neco zvlástního od lidí s Alzheimerovou chorobou.
Výsledky ukázaly, ze vzorky od lidí s Alzheimerovou chorobou mely tendenci mít vyssí hladiny ctyr bílkovin a nizsí hladiny trí dalsích bílkovin.
Protein nazvaný SPARCL1 se ukázal být nejsilnejsím prediktorem Alzheimerovy choroby. Kdyz vedci testovali vzorky pouzívající pouze tento protein, mohli zjistit, zda osoba mela Alzheimerovu chorobu s presností 65%.
Tato presnost se zvýsila az na 95%, kdyz byly testovány na abnormální hladiny vsech sedmi proteinu.
Výzkumníci opakovali testy s novou sadou vzorku CSF od 32 zdravých lidí a 30 lidí s Alzheimerovou chorobou. Tentokrát, kdyz testovali na vsech sedm proteinu, byla presnost 85%.
Tým nyní plánuje vyuzít své nálezy k vytvorení krevní testu pro vcasnou diagnózu Alzheimerovy nemoci.
Morgan rekl:
"Bude také dulezité zjistit, co zpusobuje zmenu techto specifických proteinu, jak se vyvíjí Alzheimerova choroba."
Tím, ze porozumíme základním zmenám v biochemii Alzheimerovy choroby, máme vetsí sanci vyvinout nové lécebné postupy, rekl a dodal:
"Demence muze být potlacena pouze prostrednictvím výzkumu a doufám, ze tato zjistení by nám mohla brát krok blíze k tomuto cíli."
Dr. Marie Jansonová, reditelka výzkumu Alzheimerova výzkumu ve Velké Británii, který cástecne financoval studii, uvedl, ze zjistení "otevrely novou cestu výzkumu".
Zduraznila, jak obtízné je diagnostikovat Alzheimerovou chorobu, nebot problémy s pametí mohou být príznakem ruzných stavu.
"Tato studie má potenciál pomoci vytvorit dokonalý nástroj pro lékare, který by identifikoval pacienty, kterí potrebují dalsí vysetrování - ale tyto výsledky musí nyní být sledovány, aby se dosáhlo tohoto cíle," dodala.
Prostredky z Velkého lotériového fondu a programu EU FP6 prostrednictvím programu BIOPATTERN také podporily práci.
Napsal Catharine Paddock PhD

Tenofovirový vaginální gel chrání proti herpesu

Anti-HIV lécivo, tenofovir, pri formulaci jako vaginální gel, bylo zjisteno, ze snizuje riziko herpes simplexu u zen, výzkumníci z USA, Belgie a Itálie uvedli v casopise Cell Host & Microbe. Vedci vysvetlili, ze je to kvuli vyssím koncentracím, které dosahují vaginálních bunek ve formulaci vaginálního gelu, ve srovnání s lékem uzívaným perorálne.

(Health)

Terapie kmenových bunek funguje pouze s mladsími srdcemi

Nová studie výzkumníku na Cornellove univerzite a univerzite v Bonnu zjistila, ze i kdyz kmenové bunky skutecne nahradí mrtvé srdecní tkáne po infarktu velmi brzy v zivote, tyto stejné bunky ztrácejí regeneracní schopnost u dospelých. Vedci, kterí pouzívali mysi jako subjekty, dospeli k záveru, ze nediferencované prekurzorové bunky na dvoudenní mysi pestují nové srdecní bunky, ale ne u dospelých mysí.

(Health)