Studie identifikuje príznaky sebevrazedného rizika u lidí s depresí

Nová studie zjistila, ze pred 50% pokusu o sebevrazdu se objevují vzorce chování, jako je riskantní chování, psychomotorická agitace a impulzivita.
U amerických muzu je míra sebevrazdy asi ctyrikrát vyssí nez u zen.

Závery byly nedávno predstaveny na 28. kongresu Evropské akademie neuropsychofarmakologie (ECNP) v Amsterdamu v Nizozemí.

Studijní výzkumníci analyzovali 2811 jedincu s depresí, kterí byli soucástí studie Bridge-II-MIX - mezinárodní studie deprese a sebevrazdy. Vsichni úcastníci byli hodnoceni psychiatrem pomocí Diagnostického a statistického manuálu dusevních poruch (DSM) - standardní klasifikace dusevních poruch uzívaných odborníky na dusevní zdraví v USA.

Byla studována rada parametru, vcetne predchozích pokusu o sebevrazdu, rodinné anamnézy, soucasné a predchozí lécby a klinické prezentace pacienta. Byly také shromázdeny psychiatrické symptomy, sociodemografické a klinické rizikové faktory pro bipolární poruchy. Z úcastníku se 628 jiz pokusilo o sebevrazdu.

"Síla této studie spocívá v tom, ze to není klinická studie s ideálními pacienty - je to velká studie ze skutecného sveta," ríká autor studie Dr. Dina Popovicová, psychiatrka v nemocnicní klinice v Barcelone a klinického výzkumného ústavu biomedicínského Výzkum ve Spanelsku.

Samovrazda je 10. nejvetsí prícinou smrti Americanu, podle americké nadace pro prevenci sebevrazd.

U amerických muzu je míra sebevrazdy asi ctyrikrát vyssí nez u zen. Samovrazedná míra pro Americany je také vyssí u bílých muzu (14,2 úmrtí na 100 000) nez u puvodních Americanu (11,7 úmrtí na 100 000).

Dr. Popovic ríká, ze zjistili, ze "depresivní smísené státy" casto predcházely pokusy o sebevrazdu a ze smísené depresivní rysy byly spojeny s charakteristickými znaky bipolarity. Vysvetluje:

"Depresivní smísený stav" je situace, kdy pacient trpí depresí, ale má také príznaky "excitace" nebo mánie, coz bylo mnohem více u pacientu, kterí se predtím pokusili o sebevrazdu nez u tech, kterí nemeli. vsech depresivních pacientu, kterí se pokusili o sebevrazdu, mela spíse "smísenou epizodu" nez jen depresi. "

Pacienti trpící "smísenou depresí" mají mnohem vyssí riziko sebevrazdy

Bylo provedeno srovnání mezi temi, kterí meli a temi, kterí se nepokusili o sebevrazdu, ale kterí byli depresi.

Riziko pokusu o sebevrazdu je alespon o 50% vyssí, vedci zjistili, ze pokud depresivní pacientka vykazuje nekterý z následujících príznaku:

• Rizikové chování (napríklad bezohledné rízení, promiskuitní chování)
• Psychomotorická agitace (pohybování kolem místnosti, krcení rukou, odtrzení odevu a opetovné nasazení a dalsí podobné akce)
• Impulsivita (pusobící na rozmar, vykazující chování charakterizované malým nebo zádným predsudkem, odrazem nebo zvázením následku).

Tam je dulezité zpráva, ríká studie, pro vsechny zdravotníky, kterí vidí pacienty trpící depresí a kterí nemusí venovat dostatecnou pozornost temto príznakum. Vcasná identifikace symptomu a vcasná lécba smísených depresivních stavu by mohla predstavovat významný krok v prevenci sebevrazd.

Dr. Popovic dodává:

"Podle naseho názoru je posouzení techto príznaku u kazdého depresivního pacienta, které vidíme, mimorádne dulezité a má obrovské terapeutické dusledky. Vetsina techto príznaku pacient nebude spontánne odkázán, klinik se musí prímo zeptat a mnoho kliniku nemusí být uvedomujíc si dulezitost sledování techto symptomu pred rozhodnutím o lécbe depresivních pacientu. "

V predchozí zpráve od Lékarské zprávy Dnes, návrh doporucení vydaného pracovní skupinou USA pro preventivní sluzby naznacil, ze lékari by meli vysetrit vsechny dospelé na depresi.

Napsal Jonathan Vernon