Stres zpusobuje sírení rakoviny spoustením genu mistra

Nová studie z USA zverejnená v Journal of Clinical Investigation zjistí, ze aktivace hlavního genu nazývaného ATF3, který je dulezitý pro pomoc bunkám pri prizpusobení se stresu, se muze podílet na pomoci prsu a prípadne dalsích druhu rakoviny, které se sírí do jiných cástí tela (metastázy).

S preváznou vetsinou vsech rakovinových utrpení a úmrtí spojených s metastázou se vedci chtejí dozvedet více o tom, co to zpusobuje. Americká rakovinová spolecnost ríká, ze metastázy jsou jedinou nejdulezitejsí výzvou pro lécbu rakoviny.

Stres by mohl být sjednocujícím tématem pri sírení rakoviny

Predchozí studie ukázaly, ze stres je rizikovým faktorem rakoviny a napríklad ze psychický stres je spojen s agresivitou rakoviny prsu.

Vedci jiz vedí, ze ATF3 se aktivuje, kdyz vsechny typy bunek zazijí stresové podmínky, které ohrozují jejich schopnost udrzovat konstantní vnitrní prostredí (homeostázu).

Za normálních okolností muze zpusobení ATF3 ochránit telo pred poskozením tím, ze zpusobí, ze normální bunky spáchají sebevrazdu, jestlize existuje riziko, ze jsou natrvalo poskozeny stresovými podmínkami (napr. Nedostatek kyslíku nebo ozárení).

Kdyz rakovinné bunky nejdríve vznikají, imunitní systém je rozpozná jako cizí cinitele a nabádá imunitní bunky k útoku. V pocátecních fázích vývoje rakoviny to funguje. Ale pak se veci pokazí: jedním z duvodu je, ze rakovinné bunky zacnou posílat signály imunitním bunkám, které zpusobují, ze se chovají spatne, coz pomáhá rustu nádoru.

V nové studii, výzkumníci na Ohio State University ukazují, ze rakovinné bunky jsou schopny prejít na ATF3 v imunitních bunkách, které byly svolány do nádorových míst. Výsledkem je ATF3, který zpusobí, ze imunitní bunky selhávají a umozní rakovinným bunkám uniknout z nádoru a rozsírit do jiných cástí tela.

Senior autor Tsonwin Hai, profesor molekulární a bunecné biochemie v Ohiu, ríká:

"Pokud vase telo nepomáhá rakovinovým bunkám, nemohou se sírit tak daleko, takze zbytek bunek v tele pomáhá rakovinovým bunkám pohybovat se a vytváret obchody na vzdálených místech." Jednou ze sjednocujících témat je stres . "

Studie naznacuje, ze rakovinné bunky jsou zamereny na AFT3 v myeloidních bunkách

V minulé práci prof. Hai a její tým nalezly výraz ATF3 spojené s horsími výsledky u 300 pacientu s karcinomem prsu.

Kdyz zkoumali vzorky nádoru od tech pacientu, které byly omráceny, aby zjistili, ze exprese ATF3 v urcitých imunitních bunkách je spojena s horsími výsledky, zatímco ATF3 v rakovinových bunkách nevykazuje zádnou takovou vazbu.

V nové studii vedci zkoumali tyto klinické výsledky dále provádením dvou pokusu u mysí.

Nejdríve injekcne podaly rakovinové bunky prsu u normálních mysí a u mysí, které nemohly exprimovat ATF3 v zádné bunce.

Rakovina prsu u normálních mysí se rozsírila do plic mnohem rychleji a mnohem intenzivneji, nez u mysí bez ATF3.

Ve druhém experimentu tým opakoval, co udelali v prvním experimentu, s tím rozdílem, ze místo mysí, které nemohly exprimovat ATF3 v zádné bunce, pouzili mysi, které byly geneticky upraveny tak, ze postrádají ATF3, pouze ve skupine bunek imunitního systému myeloidních bunek.

Výsledky druhého experimentu byly podobné jako v prvním experimentu, vedoucí prof. Hai a její tým napsal:

"Na záver jsme identifikovali ATF3 jako regulátor v myeloidních bunkách, který zvysuje metastázu rakoviny prsu a má predpovední hodnotu pro klinické výsledky."

Stresový gen by mohl být zameren na léky proti metastázám

Pokud dalsí studie potvrdí tato zjistení, tým se domnívá, ze stresový gen by mohl být jednou z cílu pro léky, které bojují proti sírení rakoviny.

Mezitím Prof Hai ríká, ze nám pomáhají lépe porozumet tomu, jak nádorové bunky únosují vlastní zdroje tela, aby podporovaly prezití rakoviny a sírení.

Existuje spousta zpusobu, jak zapnout ATF3 v bunkách, stejne jako signály odeslané rakovinnými bunkami, stravou s vysokým obsahem tuku, radiací, chemoterapií, poskozením UV zárení a dokonce i chronickým behaviorálním stresem.

Tým nyní plánuje dále zkoumat, jak tyto a dalsí stresory ovlivnují imunitní bunky tím, ze se prepínají na ATF3, mení je z napadení rakovinných bunek a pomáhají rakovinovým bunkám.

Napsal Catharine Paddock PhD