Zvysování dávky klopidogrelu u pacientu s genetickou variabilitou zlepsuje reakci léciv

Podle setrení v JAMA, trojnásobek standardní denní dávky protidestickového léciva klopidogrelu u jedincu se stabilním kardiovaskulárním onemocnením, kterí mají genetickou variaci, která snizuje odpoved na lécivo, vedla ke zlepsení reaktivity krevních desticek. Studie je zverejnena brzy, aby mohla doprovázet svou prezentaci na schuzích American Heart Association Scientific Sessions.
Základní údaje ze studie ukazují, ze:

"Varianty genu CYP2C19 ovlivnují farmakologickou a klinickou odezvu na standardní udrzovací dávku 75 mg denne protilátek proti krevním destickám klopidogrel.
Zmena farmakodynamické odpovedi na klopidogrel je dobre známa a pacienti s vyssí reaktivitou krevních desticek pri uzívání klopidogrelu jsou vystaveni zvýsenému riziku nezádoucích kardiovaskulárních príhod ... jsou potrebné údaje, které by poskytly návod, jak by mohly predstavovat optimální lécebné strategie u pacientu se ztrátou- funguje alely CYP2C19 [alternativní forma genu]. "

Jessica L. Mega, MD, MPH a Marc S. Sabatine, MD, MPH, Brigham and Women's Hospital a Harvard Medical School, Boston, a kolegové provedli multicentrickou randomizovanou studii (ELEVATE-TIMI 56) pokud udrzovací dávky klopidogrelu az do 300 mg denne mohou zvýsit reaktivitu krevních desticek pri stanovení genotypu ztráty funkce CYP2C19, zejména u jedincu, kterí nesou jednu kopii variantního genu (heterozygotu), kterí v závislosti na rasovém pozadí tvorí priblizne 25 az 45% populace. 333 jedincu s kardiovaskulární chorobou bylo zarazeno a genotypováno na 32 místech od ríjna 2010 do zárí 2011.
Na základe genotypu dostali úcastníci udrzovací dávky léku po dobu ctyr lécebných období (kazdá trvala priblizne 14 dní). 247 jedincu, kterí nenesli alelu CYP2C19 * 2 se ztrátou funkce, byli náhodne zarazeni bud do skupin s 75 mg nebo 150 mg klopidogrelu denne (po 2 cyklech), zatímco 86 nosicu (80 heterozygotu, 6 homozygotu [s dvema kopiemi variantní gen]) byly náhodne prideleny k podávání bud 75 mg, 150 mg, 225 mg a 300 mg denne. Vedci pouzili dve ruzné techniky k merení funkce trombocytu. V procesu:

• 75% úcastníku bylo muzu
• 60 let byl prumerný vek úcastníku
• 97% pacientu melo v anamnéze perkutánní koronární intervenci (postupy jako napr. Umístení stentu balonové angioplastiky pouzívané k otevrení úzkých koronárních artérií)
• 57% úcastníku melo v minulosti infarkt.

Vedci zjistili, ze vyssí udrzovací dávky klopidogrelu u úcastníku nesoucích alelu CYP2C19 * 2 výrazne snizují reaktivitu krevních desticek. Navíc zjistili, ze denní dávky klopidogrelu 225 mg nebo vyssí u heterozygotu CYP2C19 * 2 zvysují hladiny reaktivity desticek, které byly prinejmensím stejné, co se dosáhlo u pacientu bez kardiovaskulárního onemocnení se 75 mg klopidogrelu denne. Kdyz vedci zhodnotili homozygoti CYP2C19 * 2, zaznamenali trend snizování reaktivity krevních desticek pri vyssích dávkách léku, ackoli tito jedinci pravdepodobne nedosáhli optimálních stupnu inhibice krevních desticek ani pri dávce klopidogrelu 300 mg denne.
Vedci dospeli k záveru:

"Tato data pomáhají definovat, jak pacienti s ruznými genotypy CYP2C19 reagují na strategie dávkování udrzovací lécby klopidogrelem a poskytují uzitecné informace pro vedení dalsích klinických studií."

Napsal Grace Rattue