Fyzická necinnost od 30 let nejvíce ovlivnuje riziko srdecních onemocnení u zen

Nekteré rizikové faktory - jako je nadváha, kourení a vysoký krevní tlak - je známo, ze zvysují riziko výskytu onemocnení srdce u zen u celozivotního zivota. Ale ted, výzkum zverejnený v Britský casopis sportovní medicíny naznacuje, ze od 30 let má fyzická necinnost nejvetsí dopad na toto riziko u zen.

Vedci pouzili údaje o 32 254 úcastnicích australské longitudinální studie o zdraví zen, která sleduje dlouhodobé zdraví zen narozených v urcitých casových rozmezích mezi lety 1921 a 1978.

V USA jsou hlavními prícinami úmrtí onemocnení srdce a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) varují, ze lidé vsech vekových kategorií a pozadí jsou ohrozeni tímto onemocnením.

Podle American Heart Association (AHA) více nez 1 ze 3 zen v USA zije s kardiovaskulární chorobou (CVD); to zahrnuje témer 50% vsech afroamerických zen a 34% bílých zen.

Pro tuto nejnovejsí studii výzkumníci chteli porovnat odhady hlavních ctyr rizikových faktoru srdecního onemocnení:

• Vysoký index telesné hmotnosti (BMI)
• Kourení
• Vysoký krevní tlak a
?
• Fyzická necinnost.

Tým uvádí, ze tyto ctyri rizikové faktory jsou zodpovedné za více nez polovinu globální prevalence onemocnení srdce, coz je hlavní prícina úmrtí v zemích s vysokými príjmy.

Pouzívali matematický vzorec pouzívaný k posouzení podílu onemocnení u konkrétní populace, která by zmizela, kdyby byla odstranena expozice urcitému rizikovému faktoru.

Více nez jakýkoli jiný rizikový faktor, nízké úrovne fyzické aktivity na vine

Údaje z studie Globální zátez onemocnení byly také pouzity a aplikovány na australské zeny, které se zúcastnily studie.

Vysetrovatelé zjistili, ze prevalence kourení poklesla z 28% u zen ve veku 22-27 let na 5% u zen ve veku 73 az 78 let.

Nicméne, prevalence neaktivity a vysoký krevní tlak se v prubehu zivota prodraly ve veku od 22 do 90 let a prevalence nadváhy se zvýsila ve veku od 22 do 64 let, po tomto veku klesala.

Tým pak kombinoval prevalenci s údaji o relativním riziku - coz odhalilo pravdepodobnost, ze zena se specifickým rizikovým faktorem vytvorí onemocnení srdce ve srovnání se zenou bez tohoto rizikového faktoru.

Po sloucení techto údaju vedci zjistili, ze do 30. roku veku mel kourení nejvetsí vliv na riziko srdecních onemocnení.

Ve veku od 30 do 90 let vsak mely nízké hladiny fyzické aktivity nejvetsí vliv na vyssí úrovne populacního rizika ve srovnání s jinými rizikovými faktory, uvedl tým.

Svetová zdravotnická organizace (WHO) doporucuje, aby kazdý dospelý kazdý týden dostával 150 minut telesné aktivity s prumernou intenzitou a vedci rekli, ze pokud by tato doporucení dosáhla kazdá zena ve veku od 30 do 90 let, pak více nez 2000 zivotu ve stredním a starsím zivote zen budou v Austrálii kazdý rok ulozeny.

"Mel by být kladen vetsí duraz na to, aby zustal fyzicky aktivní"

Na základe jejich výsledku rekli výzkumní pracovníci vliv ruzných rizikových faktoru na pravdepodobnost vývoje srdecních onemocnení behem zivota zeny.

Dodávají:

"Nase data naznacují, ze národní programy na podporu a udrzování telesné aktivity, po celou dobu zivota dospelých, ale zejména v mladém dospelém veku, si zaslouzí být mnohem vyssí prioritou pro verejné zdraví pro zeny nez nyní".

I kdyz si vsimnou, ze snízení kourení u mladých zen je dulezité, melo by se více zamerit na udrzení fyzické aktivity; hlavní pozornost byla venována obezite a BMI, ríkají.

Zdravotní novinky dnes nedávno uvedeno ve studii, která naznacuje, ze lidé starsí 25 let mají obezitu mnohem vetsí riziko, ze budou po 35 letech tezce obézní.

Weight Watchers dvakrát tak efektivní jako standardní péce o hubnutí

Pacienti, kterí jsou od svých lékaru odkázáni na hlídace hmotnosti, zjistili, ze ztrácejí zhruba dvakrát tolik váhy nez u standardní péce o ztrátu hmotnosti behem dvanáctimesícního období, uvedli v The Lancet výzkumníci z Velké Británie, Nemecka a Austrálie. Randomizovaná kontrolní studie poskytla presvedcivé dukazy o tom, ze systém Weight Watchers byl dvakrát tak úcinný jako program s komercními ztrátami hmotnosti se standardní pécí praktických lékaru (praktickí lékari, lékari primární péce).

(Health)

Co má vedet o syndromu levator ani

Obsah Co je syndrom levator ani? Príciny Príznaky Diagnostika Lécba Vývoj Lécivý syndrom je dlouhodobý stav charakterizovaný sporadickými epizodami bolesti v konecníku a konecníku. Také nazýván syndrom levatáre nebo syndrom levator ani spasm, odhaduje se, ze postihuje 7,4 procent zen a 5.

(Health)