Starsí matky mohou celit zvýsenému riziku mrtvice, infarktu

Mít díte v pozdejsím veku bylo spojeno se zvýseným rizikem komplikací jak pro matku, tak pro díte. Nyní nová studie naznacuje, ze muze dojít k dalsím pozdejsím pozdejsím tehotenstvím: mít díte ve veku 40 let nebo starsí muze v pozdejsím zivote zvýsit riziko srdecního záchvatu, mrtvice a kardiovaskulární smrti.
Výzkumníci tvrdí, ze zeny, které mají pozdejsí tehotenství, by si mely být vedomy kardiovaskulárních rizik.

Vedoucí výzkumný pracovník Dr. Adnan I. Qureshi, reditel institutu Stroke Stroke Zeenat Qureshi v St. Cloud, MN, a kolegové ríkají, ze jejich zjistení mají velký význam, nebot více zen se rozhodne mít deti po 40 letech veku.

Zpráva od stredisek pro kontrolu a prevenci nemocí z roku 2013 (CDC) ukázala, ze míra tehotenství v USA pro zeny ve veku 40-44 let vzrostla z 11 na 1000 zen v roce 1990 na 19 na 1000 v roce 2009.

"Jiz jsme vedeli, ze starsí zeny mají vetsí pravdepodobnost, nez mladsí zeny mají behem tehotenství problémy se zdravím," ríká doktor Qureshi. "Ted víme, ze následky tohoto pozdejsího tehotenství se protáhnou do budoucnosti."

Aby dospeli k záverum, které nedávno predstavil na Mezinárodní konferenci mrtvých onemocnení American Stroke Conference v Los Angeles v Kalifornii, analyzovala data 72.221 zen ve veku 50-79 let, které se staly soucástí studie Women's Health Initiative Study.

Z techto zen hlásilo 3 306 otehotnení ve veku 40 let nebo starsí.

Údaje o mrtvici, srdecním infarktu a úmrtí na kardiovaskulární onemocnení byly hodnoceny po dobu 12 let a srovnávány mezi tehotnými zenami ve veku 40 let a starsími a temi, kterí meli deti v mladsím veku.

Zeny by si mely být vedomy kardiovaskulárních rizik s pozdejsími tehotenstvím

Ve srovnání s zenami, které mely tehotenství v mladsím veku, bylo zjisteno, ze tehotné zeny ve veku 40 let nebo starsí mají o 1,4% vyssí riziko ischemické mrtvice a o 0,5% vyssí riziko hemoragické mrtvice.

Ischemická cévní mozková príhoda - kde je zablokován prutok krve do mozku - je nejbeznejsí formou mrtvice, coz predstavuje priblizne 87% vsech prípadu. Hemoragická cévní mozková príhoda predstavuje zbývající 13% prípadu, k nimz dochází, kdyz krevní céva v mozku roztrhne a krvácí.

• Kazdý rok má více nez 795 000 lidí v USA mrtvici
• Priblizne 610 000 z nich je poprvé
• Úder mrtvice náklady USA priblizne 34 miliard dolaru kazdý rok.

Dalsí informace o mrtvici

Navíc výzkumníci zjistili, ze zeny, které mely pozdejsí tehotenství, mely o 0,5% vyssí riziko srdecního záchvatu a 1,6% vetsí riziko úmrtí ze vsech forem kardiovaskulárních onemocnení.

Jiné rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnení - vcetne vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu a cukrovky - by mohly predstavovat zvýsené riziko ischemické mrtvice, srdecního infarktu a kardiovaskulární smrti u zen s pozdejsím tehotenstvím.

Nicméne poznamenávají, ze takové rizikové faktory nemohly vysvetlit zvýsené riziko hemoragické mrtvice u zen s pozdejsím tehotenstvím, coz naznacuje, ze spojení mezi temito dvema duvody vyzaduje dalsí vysetrování.

V soucasné dobe se pozdejsí tehotenství nepovazuje za rizikový faktor pro kardiovaskulární problémy. Ale Dr. Qureshi ríká, ze jejich zjistení by mela zenám uvedomovat mozná zvýsená rizika, kterým celí, a povzbudit je, aby podnikly kroky ke zlepsení jejich kardiovaskulárního zdraví.

"A jejich lékari musí zustat ostrazitými roky pozdeji sledovat rizikové faktory techto zen pomocí fyzikálního vysetrení a mozná i více testu a drívejsích zákroku k prevenci mrtvice a jiných kardiovaskulárních príhod," dodává.

Dríve tento mesíc, Zdravotní novinky dnes o dobrých zprávách o nastávajících matkách; studie naznacuje, ze jíst cokoládu denne behem tehotenství muze mít prospech rustu a vývoje plodu.

Jak jóga, meditace prospívají mysli a telu

Jóga a meditace jsou v západním svete stále více populární a praktikové chválí jejich psychologické a fyzické výhody. Soucasný výzkum také naznacuje, ze meditace a delání jógy muze zvýsit celkovou pohodu a odolnost vuci stresovým faktorum. Nová studie naznacuje, ze jóga a meditace jsou prínosem pro telesnou a dusevní pohodu a ze zlepsují odolnost vuci stresu.

(Health)

Experimentální lék snizuje symptomy autismu u mysí

Bylo zjisteno, ze experimentální léky snizují symptomy autismu u mysí, coz má za následek zlepsení sociálních dovedností a méne opakujících se chování, uvedli výzkumníci z NIH (National Institutes of Health). Studie byla publikována ve vedeckém translacním lékarství. Autori vysvetlují, ze zatím nebyla nalezena zádná lécba pro ASP (poruchy autistického spektra).

(Health)