Nový test krve predpovídá Alzheimerovu demenci

Výzkumníci vyvinuli nový krevní test, který dokáze predpovedet s 90% presností, zda zdravý clovek rozvinou Alzheimerovu nebo kognitivní pokles behem 3 let. Uvádejí, jak identifikovali a validovali deset biomarkeru, které tvorí základ zkousky ve studii publikované v Prírodní medicína.

Vedoucí studie Howard J. Federoff, profesor neurologie na Georgetown University Medical Center ve Washingtonu, DC, ríká:

"Nás nový krevní test nabízí potenciál identifikovat osoby ohrozené progresivním kognitivním poklesem a muze zmenit zpusob, jakým pacienti, jejich rodiny a osetrující lékari plánují a zvládnou poruchu."

Výskyt Alzheimerovy nemoci - stav, který postupne zablokuje a zabíjí mozkové bunky a vede ke ztráte pameti a mentálnímu úpadku - rychle roste po celém svete. Nemoc se vetsinou týká starsích lidí, ackoli existují vzácné formy, které mohou zacít dríve.

V roce 2010 bylo celosvetove 35 milionu lidí s Alzheimerovou chorobou. Svetová zdravotnická organizace (WHO) predpovídá, ze toto císlo se bude kazdých 20 let zdvojnásobovat a do roku 2050 stoupne na 115 milionu.

Schopnost detekovat Alzheimerovu chorobu v predklinických stádiích je klícová

V soucasné dobe neexistuje zádná lécba, která by lécila nebo zastavila onemocnení, coz vedci verí, ze by mohlo být zpusobeno nasí neschopností zjistit ji predtím, nez pokrocila az do okamziku vzniku klinických príznaku.

Profesor Federoff vysvetluje, ze i kdyz doslo k mnoha pokusum o výrobu léku, které zpomalují nebo zvrácnují Alzheimerovu chorobu, vsichni selhali a jeden z duvodu muze být proto, ze drogy jsou testovány v pozdejsí fázi onemocnení.

Proto se on a jeho kolegové zamerili na predklinickou fázi onemocnení, hledali biomarkery nebo kontrolní molekuly, které zacínají cirkulovat v krvi predtím, nez se onemocnení ustálí.

Kazdý rok po dobu 5 let vedci testovali pamet a mentální schopnosti a krevní vzorky s více nez 500 úcastníky ve veku nad 70 let.

Poté získali údaje o 53 úcastnicích, kterí vyvinuli Alzheimerovu nebo mírnou kognitivní poruchu (MCI), a porovnali je se 53, kterí zustali kognitivne zdraví. Pro analýzu krevních vzorku pouzili hmotnostní spektrometrii. Tato metoda se pouzívá k urcení jedinecného chemického podpisu molekul.

Panel s 10 krevními biomarkery predpovídal Alzheimerovu chorobu s MCI s 90% presností

Bylo zjisteno, ze 10 fosfolipidu - typ tuku, který tvorí hlavní slozku bunecných membrán - byl prítomen na konzistentne nizsích hladinách ve vzorcích krve vetsiny skupiny, která vyvinula Alzheimerovu chorobu nebo MCI. Overili výsledky v jiné skupine 41 úcastníku.

Profesor Federoff ríká:

"Lipidový panel dokázal s temito dvema odlisnými skupinami rozlisovat s 90% presností - kognitivne normální úcastníci, kterí by do dvou az trí let pokrocili na MCI nebo AD a ti, kterí by v blízké budoucnosti zustali normální."

Vedci verí, ze deset biomarkeru v panelu, které vybrali, vykazuje známky zmen, ke kterým dochází, kdyz se membrány mozkových bunek zacnou rozpadat. Dve z nich jiz byly spojeny s Alzheimerovou chorobou.

Zvazují, ze jejich nálezy predstavují významný krok vpred pri príprave biomarkerového testu, který by mohl být pouzit k rozsáhlému screeningu s cílem nalézt osoby ohrozené Alzheimerovou chorobou nebo MCI.

Prof. Federoff vysvetluje jejich závery ve videu níze:

Otázky stále zustávají, je treba dalsí testy

Ackoli je to mozný prulom v diagnostice Alzheimerovy choroby, je to stále nevylécitelné onemocnení, které zanechává etickou otázku, zda pacienti budou mít prospech z predcasného vedomí, ze se vyvinou nevylécitelná onemocnení.

Navíc 90% míra presnosti ponechává 10% otevrených otázkám. NBC News informovalo o tom, ze v krevní zkousce nebyly zádné "falesné negativy" a profesor Federoff citoval: "Nenasli jsme zádného jednotlivce, který by nemel pozitivní test, který by se stal dementem." Takze by mohlo 10% pacientu dostat falesne pozitivní výsledky?

Profesor Federoff ríká, ze nezávislé laboratore nyní potrebují provádet rozsáhlejsí studie, v delsím casovém horizontu, pri pohledu na ruzné vekové skupiny a rozmanitejsí rasovou smes, a potvrzují tak své závery a dodávají:

"Zamýslíme navrhnout klinický test, kde pouzijeme tento panel k identifikaci osob s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby, aby testovali terapeutické cinidlo, které by mohlo oddálit nebo zabránit výskytu onemocnení."

Národní instituce zdravotnictví a ministerstvo obrany financovaly studii.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena dalsí studie provedená výzkumnými pracovníky v USA a Austrálii, která zjistila, ze nekteré Alzheimerovy biomarkery se snizují s príznaky. Ukázali, ze koncentrace trí mozkových tekutin navrzené pro Alzheimerovy choroby jsou vyssí v predklinickém stádiu onemocnení. Informace by mohly být velmi dulezité pro klinické studie léciv k lécbe nebo prevenci onemocnení.

Ovládání strevních bakterií muze snízit gastrointestinální vedlejsí úcinky chemoterapie

Spatné záchvaty prujmu jsou bezným vedlejsím úcinkem chemoterapie. Teprve pocátecní dukazy z nového výzkumu provedeného u mysí, publikované v casopise Chemistry & Biology, naznacují, ze prícinou mohou být mikrobi v cele. V 90% prípadu trpí pacienti s chemoterapií, kterí uzívají lécivý prípravek, irinotekan tezkým prujmem.

(Health)

Stres muze ovlivnit návrat zen po infarktu

Nová studie zjistila, ze u mladých a stredních lidí, kterí mají srdecní infarkt, se u zen projevuje vyssí míra dusevního stresu nez u muzu, coz by mohlo mít negativní dopad na jejich zotavení. Zeny ve veku 18-55 let, které mely infarkt, mely vyssí míru dusevního stresu a horsí zotavení nez muzi.

(Health)