Stres muze ovlivnit návrat zen po infarktu

Nová studie zjistila, ze u mladých a stredních lidí, kterí mají srdecní infarkt, se u zen projevuje vyssí míra dusevního stresu nez u muzu, coz by mohlo mít negativní dopad na jejich zotavení.
Zeny ve veku 18-55 let, které mely infarkt, mely vyssí míru dusevního stresu a horsí zotavení nez muzi.

Výzkumný tým, vedený Xiao Xu, PhD, profesorem porodnictví, gynekologie a reprodukcních ved na Yale University v New Haven, CT, publikuje své poznatky Obeh - casopis American Heart Association.

Kazdý rok má v USA priblizne 720 000 lidí s infarktem. Z nich se u zen ve veku do 65 let vyskytuje asi 35 000 lidí.

Vedci vysvetlují, ze minulé studie ukázaly, ze mentální stres muze snízit prutok krve v tele a podporit tvorbu plaku v tepnách, coz muze zvýsit riziko srdecního záchvatu. Krome toho byl stres spojen s chováním, které muze negativne ovlivnit zdravotní výsledky, vcetne nedodrzení lécby.

Pro jejich studium Xu a její tým se rozhodli zjistit, zda existují rozdíly ve stresových úrovních mezi muzi a zenami, kterí mají infarkt, a pokud ano, jak tyto rozdíly ovlivnují obnovu.

Výzkumníci analyzovali údaje o 2 397 zenách a 1 175 muzu ve veku 18-55 let, kterí byli soucástí studie Variance in Recovery: Role pohlaví na výsledcích mladých pacientu s AMI (VIRGO).

Vsichni úcastníci byli prezivsí. Behem svého prvního pobytu v nemocnici pro tento stav pouzili vedci 14-bodovou stupnici pro merení vnímavých stresových úrovní subjektu.

Závery "zduraznují potrebu zvázit, jak muze stres ovlivnovat ozivení pacienta"

Po 1 mesíci po infarktu vedci zhodnotili, jak se kazdý pacient zotavuje, mereno fyzickou funkcí související s bolestí na hrudi, celkovým zdravotním stavem, kvalitou zivota, mimo jiné faktory.

Tým zjistil, ze zeny mají horsí zotavení po infarktu nez muzi. Navíc se zjistilo, ze zeny mají výrazne vyssí míru dusevního stresu nez muzi, coz podle výzkumníku cástecne vysvetluje jejich chudsí zotavení.

V týmu se zjistilo, ze zeny byly více nez muzi hláseny kvuli rodinnému konfliktu v minulém roce (33% vs. 20%), závazné poranení nebo nemoci (22,4% oproti 16,6%) nebo úmrtí nebo nemoci príbuzného (36,6% vs. 27,8%).

Stres kvuli selhání obchodu nebo selhání ovlivnil muze více nez zeny (7,4% vs. 3,5%) a muzi meli vetsí pravdepodobnost obav o financní otázky.

Vedci tvrdí, ze jejich zjistení zduraznují potrebu zvázit, jak stres a dalsí psychosociální faktory mohou ovlivnit vylécení pacientu po infarktu.

Seniorský studie Dr. Harlan Krumholz, reditel Centra pro výzkum a hodnocení výsledku v nemocnici Yale-New Haven a profesor na School of Medicine a Public Health na Yale University dodává:

"Musíme rozmýslet o nasich pacientech a musíme zvázit jejich stav mysli a zkusenosti z jejich zivota."

Tato zjistení podporují výsledky studie, o které informoval Zdravotní novinky dnes v ríjnu 2014, kdy výzkumníci zjistili, ze úcinky dusevního stresu na srdce se lisí mezi muzi a zenami.

V této studii, publikované v Journal of American College of Cardiology, tým zjistil, ze zeny vystavené dusevnímu stresu mají pravdepodobne ischémii myokardu - snízenou prutok krve do srdce - a casnou tvorbu krevních srazenin nez stresovaní muzi, ale u muzu se casteji projevily zmeny krevního tlaku a srdecní frekvence reakce na psychický stres.

"Tato studie ukázala, ze mentální stres ovlivnuje kardiovaskulární zdraví muzu a zen jinak," uvedl vedoucí studie Dr. Zainab Samad z Duke University v Durhamu v NC. "Potrebujeme rozpoznat tento rozdíl pri hodnocení a lécbe pacientu pro kardiovaskulární onemocnení."

Dieta s vysokým obsahem vlákniny muze chránit pred astmatem

V posledních 50 letech, kdy se ovoce a zelenina objevovaly v západní strave méne a méne, míra alergického astmatu vzrostla. Nyní nová studie naznacuje, ze tyto trendy nejsou náhodné, ale kauzálne spojené. Financované svýcarskou národní vedeckou nadací (SNSF) a vedeným Benjaminem Marslandem, odborným profesorem na Univerzite v Lausanne (CHUV) ve Svýcarsku, výzkumníci reportují svou práci v nedávném online vydání Nature Medicine.

(Health)

Cévní riziko souvisí s urychlením stárnutí mozku a dusevním poklesem

Cévní rizikové faktory, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita a kourení, jsou ve stredním veku spojeny se zrychleným tempem stárnutí mozku a mentálním úpadkem pozdeji v zivote, podle studie vedené University of California (UC) Davis, která byla publikována v casopise Neurologie 2. srpna.

(Health)