Mutovaná ptací chripka zkoumá obavy Svetová zdravotnická organizace

Výzkum týkající se lidské transmisibility viru chripky H5N1 (ptací chripka) se vázne zacal obávat expertu WHO (Svetová zdravotnická organizace) - v písemném vyjádrení autori vyjadrují znepokojení nad potenciálními riziky spojenými s tímto výzkumem. Mozné negativní dusledky nekterých experimentu jsou vázné a potenciálne nebezpecné. Svetová zdravotnická organizace vsak dodává, ze v prípadech, kdy vedci pracují za nejprísnejsích podmínek, by mely pokracovat pokusy, aby mohl boj proti ptací chripce pokracovat.
Virus chripky H5N1 neinfikuje lidi snadno nebo casto. V soucasné dobe vsak zabíjí 60% tech, kterí infikují. Odborníci se obávají, ze viry ptací chripky se mohou nakonec geneticky prizpusobit tak, aby se snadno sírily z cloveka na cloveka, coz vedlo k nicivé pandemii chripky.
Ptací chripka je také známá jako ptací chripka.
Je velmi dulezité, aby výzkum, jehoz cílem je lépe porozumet temto virum a prípadne minimalizovat riziko pro verejné zdraví, bylo umozneno pokracovat, zduraznuje WHO. Zisky ve vedeckých poznatcích a prínosy pro verejné zdraví mohou nastat jen efektivne, pokud zeme, které provádejí tento výzkum, sdílejí své viry, stejne jako jejich zjistení.
Jednoduse receno, za úcelem získání nejlepsích výhod pro lidstvo by zeme mely sdílet:

• Vírusy, které mají
• Výsledky (nálezy) jejich výzkumu

Vedecký pokrok musí být proveden zodpovedne. Výzkum, který vytvárí virulentnejsí (silné) formy viru, je riskantní. Tento výzkum by mel být uskutecnen pouze tehdy, pokud bylo jasne prokázáno, ze potenciální prínosy presvedcive prevazují nad riziky. Pokusy je treba provádet za nejprísnejsí kontroly.
Rámec PIP (Pandemic Influenza Preparedness) vstoupil v platnost v kvetnu 2011. Vsechny clenské státy WHO prijaly rámec. Jedná se o vodítko, které ukazuje úcastníkum, jak sdílet chripkové viry s potenciálem pandemie, plus výhody, které mohou být odvozeny z takového výzkumu.
Rámec stanoví, ze viru chripky s pandemickým potenciálem by mely být sdíleny prostrednictvím GISRS WHO (Global Surveillance and Response System). Prostrednictvím rámce by clenové meli "... spolupracují a verohodne vedí vedce v zemích, kde virus vznikl pri zahájení výzkumu."
V písemném komuniké WHO uvedlo:

"WHO uznává, ze vedci, kterí vedli práci nových studií, dostali své vzorky viru z WHO Global Surveillance Network (GISN), která predcházela GISRS, a pred zahájením jednání o novém PIP Frameworku. byla prijata vsemi clenskými státy WHO, WHO povazuje za kriticky dulezité, aby vedci, kterí provádejí výzkum s viry chripky s potenciálními pandemickými vzorky, plne dodrzovali nové pozadavky.
Vzhledem k tomu, ze rámec PIP predstavuje významný krok vpred a byl schválen az po nekolikaletých nárocných jednáních, WHO zduraznuje, ze tento výzkum H5N1 nesmí podrývat tento významný úspech v oblasti verejného zdraví. WHO bude spolupracovat s clenskými státy a dalsími klícovými stranami, aby zajistila vedcum pochopení nových pozadavku, které byly v souladu s rámcem. "

USA jiz zádaly o cenzuru na práci vykonané v Americe a Nizozemsku. Oni mají obavy, ze zverejnení techto zjistení by mohlo bioteroristum umoznit, aby zpusobily devastaci.
Dve casopisy se chystají zverejnit svou práci (provedené v amerických a nizozemských laboratorích). Americká národní vedecká poradní rada pro biologickou bezpecnost pozádala casopisy, aby publikovaly upravené verze nejnovejsích studií. Vedoucí vedci, stejne jako redaktori casopisu, s touto zádostí nesouhlasí.

Virus chripky A, známý jako A (H5N1), podtyp viru H5N1 (ptací chripka)

Jak muze být ptací chripka prenosnejsí z cloveka na cloveka

Existuje nekolik mozných zpusobu. Pokud se clovek s normální lidskou chripkou (H1N1) také infikuje virem ptací chripky (H5N1), virus ptací chripky si muze vymenit genetický materiál za normální chripku. Pokud by získal geny v normálním viru chripky, který by byl vysoce prenosný clovekem, virus viru ptací chripky by se teoreticky mohl rychle sírit z cloveka na cloveka. Pokud k tomu dojde, a priblizne 60% pacientu zemrelo (v soucasné dobe se jednalo o prípad lidí s infikovanou ptací chripkou) a sírení nebylo zastaveno, následky by mohly být pro lidi po celém svete nicivé.
V soucasné dobe virus H5N1 infikuje lidi hluboko do dýchacích cest. To znamená, ze kasel a kýchání infikovaných lidí obsahují velmi malé mnozství viru. Pokud by se zacalo infikovat výse v dýchacím systému, mohlo by se sírit snadneji.

Napsal Christian Nordqvist